CESTYAPAMATKY.CZ
Ostroh se nachází severně od vsi, přístup je silnicí od kostela na sever a pak po jeho hraně až do areálu domnělého tvrziště.
Vitice - kostel sv. Šimona a Judy*** (0,5 km)
Vitice - kaplička sv. Jana Nepomuckého (0,6 km)
Vitice - kaplička Panny Marie (0,7 km)
Vitice - keltské sídliště (0,9 km)
Jednu část Vitic vlastnil Mikeš z Lipan a po jeho smrti jeho syn Čeněk z Lipan, podle knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy (Šimek T. a kol., Praha, nakladatelství Svoboda, 1989), sídlící na místní tvrzi. Čeněk se roku 1360 připomíná jako maršálek královny Anny Svídnické a v roce 1380 jako královský purkrabí na hradě Lichnici. Dalším majitelem této části Vitic (a tvrze?) byli Mikuláš z Lipan (zemřel roku 1388), po něm Mikeš (Mikuláš) Vrbík z Tismic, jemuž náleželo patronátní právo k místnímu kostelu. Mikeš se v letech 1396 – 1399 připomíná jako stoupenec krále Václava IV. Po dalším majiteli Martinovi z Lipan zdědili větší část vesnice jeho synové, kteří ji prodali v roce 1480 Slavatovi z Chlumu a ten ji připojil k černokosteleckému panství.
Existence tvrze ve Viticích je opravdu hádankou, neboť vrchnost (páni z Lipan i Mírkové ze Solopysk) měli své tvrze v Lipanech a Synči, na kterých také sídlili a v historických pramenech se nezmiňuje. Tvrz je přesto v některé odborné literatuře popisována, neboť na strmém ostrohu obtékaném ze tří stran Bylanským potokem se dochovaly relikty valů a příkopů, které v roce 1891 popsal J. L. Píč. Na tomto místě nebyl proveden archeologický průzkum, který by lokalitu přesně datoval, může se tedy jednat i o zbytek slovanského nebo pravěkého hradiště.