CESTYAPAMATKY.CZ

Rozsáhlý komplex voteležského dvora, který v současnosti není bohužel využíván a rychle podléhá zkáze, byl založen na konci 13. století, kdy ho vlastnil v letech 1278–96 kouřimský měšťan Adloth. Jeho majetkové poměry dokládá listina pražského biskupa Řehoře z Valdeka z roku 1296. V průběhu 14. a 15. století patří zdejší dvůr městu Kouřim, což dokládají záznamy v městských knihách. Na poč. 16. století ve Voteleži existovalo současně několik dvorů, vzájemně společně ohrazených. V roce 1573 se již opět zmiňuje opět pouze jeden dvůr, vzniklý spojením dvorů „hříchovského“, „lejskovského“ a „holečkovského“, a to v majetku Karla Mrackého z Dubé. Ten Votelež připojil v roce 1606 k panství Svojšice, které nově zakoupil. Také záznamy z berní ruly z roku 1654 dokládají, že od 17. století byl ve Voteleži pouze jediný vrchnostenský dvůr.

Při výkopových pracích v areálu kravína v roce 1972 byla v hloubce 1 metr pod povrchem objevena kolekce kachlů** a dalších konstrukčních prvků pozdně gotických kamen z přelomu 15. a 16. století, které nechal na svém statku zvaném „lejskovský“ postavit Prokop z Habřiny, písař menších desk zemských za krále Vladislava II; lejskovský dvůr vlastnil v letech 1498 – 1503. Celá kolekce má neobyčejně vysokou uměleckou úroveň a velkou vypovídací hodnotu o standardu bydlení na českém venkově na přelomu středověku a novověku. Nalezené kachle byly vyzdobeny nejrůznějšími motivy (Archanděl, Adam a Eva u stromu poznání, sv. Pavel, P. Marie s Ježíškem na klíně, sv. Lukáš, sv. Martin, sv. Jiří, lev na štítě, znak Starého Města pražského, gryfon, hráči vrchcábů, diví muži, loutnista s tanečnicí, rytíř na koni, jezdec s ptákem a šaškem, siréna, slepé kružby a kosočtverečná pole.

Kachle jsou dnes v majetku regionálního muzea Kolín, pracoviště Kouřim.