CESTYAPAMATKY.CZ

Předrománský kostel otonského typu založil ve Vrbčanech kolem roku 990 sv. Vojtěch, doložen je ale v písemných pramenech až k roku 1126. Tehdy zde kaplan Vít z pověření knížete Soběslava I. vyzdvihl svatovojtěšský praporec, který připevněn na kopí sv. Václava pomohl českému vojsku k vítězství v bitvě u Chlumce v severních Čechách. Tato původní předrománská svatyně byla přestavěna po roce 1150 (1200 ?) v románském slohu, kdy byla loď doplněna o emporu (panskou tribunu). V této podobě setrval kostel až do konce 14. století, kdy k němu bylo, zřejmě hutí vyšehradské kapituly (která měla v té době nad kostelem patronátní právo), přistavěno gotické kněžiště se sakristií na jižní straně. Dnešní podoba kostela ale pochází z novověkých přestaveb na konci 17. a v první třetině 18. století. Přestože tyto barokní úpravy zásadně pozměnily vzhled celé stavby, nedochovaly se kupodivu v dobových pramenech žádné doklady o významnější stavební činnosti. Před rokem 1699 muselo dojít, pravděpodobně na objednávku majitele panství (a patrona kostela v té době), knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, k prodloužení lodi a vzniku dnešního západního průčelí, neboť v tomto roce se písemně vzpomíná zřízení nové kruchty, která by bez této stavební úpravy nemohla existovat. Autor této přestavby není znám, ale lze spekulovat s úvahou, že by jím mohl být mladý František Maxmilián Kaňka. Na vrbčanském průčelí totiž nacházíme nejen společné prvky (zejména volutový štít) s Kaňkou navržené přestavby zámku v Kolodějích, ale i několik prvků typických pro kaňkova učitele, Pavla Ignáce Bayera. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, jednalo by se o vůbec nejstarší známé dílo tohoto významného barokního architekta. K roku 1699 se dále vzpomíná zaklenutí kaple (?), což se může vztahovat k výstavbě a zaklenutí dnešní komory na severní straně kostela. V roce 1719 zednický mistr Jan Kalhota z Plaňan prolomil v lodi dnešní velká okna a zazdil gotická okna v presbytáři, čímž se prakticky vývoj kostela uzavřel.Když bylo v roce 1973 opraveno západní průčelí, došlo k opětovnému prolomení původního barokního okna, zazděného v 19. století. Poslední úpravy fasád se kostel dočkal v roce 1990.

V první polovině 18. století bylo změněno zasvěcení kostela, původně byl totiž zasvěcen Nanebevzetí P. Marie, od roku 1730 je zadvěcen sv. Václavovi.

Dnešní kostel je jednolodní obdélná stavba s pětiboce uzavřeným neodstupněným presbytářem, zevně opatřeným opěráky, se zazděnými velkými gotickými hrotitými okny a s obdélnou sakristií a komorou po stranách. Mohutné raně barokní západní průčelí vyvolává v kontrastu s hladkými bočními stěnami dojem volně připojené monumentální kulisy. Průčelí je koncipováno na středovou osu, kterou tvoří pravoúhlý portál s výraznou supraportou, segmentově zaklenuté okno a výklenek s pozdější sochou sv. Václava od Františka Martina Katterbauera z doby kolem roku 1720 (jedná se o kompoziční variantu sochy sv. Václava z Přistoupimi). Horizontálně je fasáda rozčleněna vysokým kladím s mohutnou korunní římsou, která se nad okenní osou vypíná do velkého segmentového frontonu, čímž vytváří motiv obrovské iluzivní niky. Římsa spočívá na dvou párech pilastrů s římsovými hlavicemi a celé průčelí vrcholí značně převýšeným bohatě členěným volutovým štítem. Štít je po stranách doplněn dekorativními vázami, které s volutami a vrcholovým křížem prostorově rozvíjejí hmotu fasády. Zdivo lodi je vystavěno z románských kvádříků se zbytky původních oken a zbytky lízén se slepými arkádami. Pod podlahou jsou zbytky základů původního kostela z 10. století, zjištěné archeologickým průzkumem po roce 1935, kdy zdejší výzkum vedl kolínský archeolog Fr. Dvořák. U vnějšího líce tohoto kostela byly odkryty kostrové pohřby bez milodarů, ponechané dodnes na původním místě.

Presbytář je sklenut jedním polem gotické paprsčité klenby s žebry bez konzol, triumfální oblouk je půlkruhový. Zrcadlová klenba lodi a členění stěn sdruženými pilastry pochází z 2. poloviny 18. století od stavitele Františka Jedličky.

Z vnitřního zařízení vyniká raně barokní portálový oltář zhotovený v roce 1677 kutnohorským sochařem Kašparem Eiglerem, doplněný poněkud strnulými sochami sv. Václava a sv. Víta (sochy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a trůnícího Ježíška byly ukradeny v roce 1994) od téhož autora. Původní oltářní obrazy byly v roce 1893 nahrazeny současnými, jejichž autorem je Jan Heřman. Významná je také kazatelna s motivy slunečnic na akantových úponkách, písemně doložená k roku 1686, zřejmě dílo nejmenovaného kouřimského řezbáře. Kazatelna náleží k nejkvalitnějším památkám barokního uměleckého řemesla na Kolínsku, neboť reprezentuje na svou dobu neobyčejně progresivní typ řezbářské práce.

Kostel sv. Václava je zapsán v Ústředním seznamu kulturních nemovitých památek pod číslem 23801/2–881.

Prohlídku kostela a zvonice si lze domluvit u paní Jany Svobodové, Vrbčany 164, tel.: 605 362 619.