CESTYAPAMATKY.CZ

Původně románský kostel postavený z nadace opatovického kláštera je doložený v roce 1137 a sv. Gothardovi byl tedy zasvěcen pouhých šest let po jeho svatořečení. Z roku 1361 (za vlády krále Karla IV.) pochází zpráva o tom, že plebán Jan ze Sán dostal svolení opata, aby si mohl vyměnit faru s plebánem žehuňským Ličkem. Další zmínka o kostele pochází z roku 1385 a 1386, kdy byli znovu dosazeni faráři. V 16. a 17. století býval chrám často bez kněze a službu tu vykonávali kněží ze Žiželic nebo z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1721 byla znovu zřízena samostatná farnost a byl sem dosazen farář Arnošt Chark. V roce 1753 byl starý románský kostel zbořen a nedaleko zbořeniště byl vystavěn kostel nový.

Současný kostel byl postaven v letech 1753–62 (snad s použitím staršího zdiva), který spadá do uměleckého okruhu východočeského pozdního baroka Františka Kermera. Účast tohoto architekta však není na stavbě doložena. Po roce 1800 byly k presbytáři přistavěny opěráky. V letech 1929–30 se za finanční pomoci památkového úřadu uskutečnila rozsáhlá oprava kostela, kterou provedl tesařský a zednický mistr František Komárek z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1981 byla na celém kostele vyměněna krytina. Na začátku roku 2000 byl kostel bohužel částečně vykraden.

Jednolodní obdélný kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem, po jehož stranách jsou čtvercová sakristie a komora. Západní průčelí s pilastry kolem hlavního rizalitu se segmentovým štítem vrcholícím atikou a hranolovou věží.

Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami a konchou s lunetami. Na stropě lodi je pozdně barokní freska Nejsvětější Trojice, silně přemalovaná.

Rokokové zařízení je současné se stavbou kostela. Hlavní rámový oltář z roku 1770 je s obrazem* (160×270 cm) sv. Gotharda od Ignáce Viktorina Raaba z Nechanic. Boční oltáře mají obrazy (110×190 cm) sv Anny při severní straně presbytáře a sv. Václava při jižní straně presbytáře, autorem je pravděpodobně opět Ignác Viktorin Raab. Menší obrázky v oválných rámech nástavců těchto oltářů (vlevo sv. Jan Nepomucký, vpravo sv. Antonín Paduánský) namaloval v roce 1761 Juda Tadeáš Josef Supper z Mohelnice. Dřevěná barokní kazatelna je z roku 1762. V lodi visí obrazy sv. Prokopa a sv. Gotharda od malíře Dominika z Choltic z 2. pol. 18. století. Původní varhany z roku 1794 z varhanářské dílny Karla Horáka z Kutné Hory byly v roce 1906 nahrazeny současnými od varhanáře Kebrleho z Jilemnice. V sakristii jsou uloženy tři staré oltářní kameny, jeden z roku 1720, druhý z roku 1873 a poslední nese datum 1896. Na věži byly původně zavěšeny tři zvony, zachoval se pouze velký raně barokní zvon z roku 1658 s průměrem 116 cm a váhou 2400 kilogramů, jeden z největších zvonů Kolínska; plášť zdobí plastický reliéf sv. Gotharda, ukřižovaného Ježíše Krista s klanící se lidskou postavou a dvěma ženskými postavami se svatozáří, na protější straně půlkruhovým obloukem na sloupech s plastickou postavou Panny Marie s Ježíškem v náručí a čtyřmi andělíčky a zvláštním latinsko-českým nápisem: „ANNO DOMINI M DCLVIII IOHANN OCTAVIAN KHINSKY DE WCHINITZ ET TETTOWA VSA / ZA SPRAWI DVCHOWNI WELEBNEHO KNEZE PANA DIEKANA IOANN IOACHIMA PRAXA A PANA HELMANA PAWLA REINHELDIA / IOANNES PRICQVEY ET IOANNES EIVS FILIVS FVSORES CAMPANARVM LOTHARINGI NATI NVNC INCOLAE GLATTAWIAE IN BOHEMIA HANC CAMPANAM FVDERVNT SVPRA“ (zvon ulil za hraběte Jana Oktaviána Kinského ze Vchinic a Tetova, za děkana Jana Jáchyma Praxe a hejtmana Pavla Reinhelda, zvonař Jan Prikvej z Mladé Boleslavi). Funkční věžní hodiny pochází z roku 1836 a z nákladu Jana Slavíčka z Choťovic je vyrobil poděbradský hodinář Jan Janata.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Poděbrady Kutnohorsko-poděbradského vikariátu královéhradecké diecéze. Bohoslužby se konají první a třetí neděli v měsíci od 10:00 hodin.

Kostel sv. Gotharda s areálem kostnice a hřbitovní zdí s bránou byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod katalogovým číslem 44587/2–1974.