CESTYAPAMATKY.CZ

Původní románský kostel byl vystavěn ve 13. století, v roce 1358 je připomínán jako farní. Podle popisu se skládal z obdélníkové lodi, ukončené ve východní stěně apsidou bez oken a s průchodem do sakristie; strop lodi byl trámový a stěny byly prolomeny dvojicí románských polokruhových oken. V roce 1624 kostel vyhořel, přičemž se rozlily zvony (dosvědčuje kus speklé zvonoviny nalezený při bourání v roce 1873), ale v roce 1627 byl již zase opraven. V roce 1639 byl vydrancován Švédy, kteří odvezli většinu cenného vybavení. Sešlý kostel byl v roce 1771 péčí faráře Jana Augusta Gregora opraven stavitelem Frant. Jedličkou z Kolína, v roce 1824 byla zvýšena původní věž. V roce 1873 byl tento kostel až na věž zbořen a zcela znovu vystavěn v pseudorománském slohu. Hotová stavba byla vysvěcena v roce 1875.

Jednolodní kostel na křížovém půdoryse s půlkruhovou apsidou ve východní stěně a hranolovou věží před západním průčelím. Vnější stěny jednotně pseudorománsky vyzdobeny.

Ve vnitřní výzdobě byly použity motivy výzdoby románského kostela sv. Jakuba ve Svatém Jakubu u Kutné Hory.

Zařízení kostela je pseudoslohové z roku 1886. Hlavní oltář vytvořil řezbář J. M. Černý na konci 18. stol., na kruchtě visí obraz sv. Martina z původního oltáře od J. Macháčka z roku 1841.

Kostel sv. Martina je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50871/2–4362.