CESTYAPAMATKY.CZ

Tvrz zřejmě postavil Rudolf ze Žíšova, který je doložen jako majitel vsi od roku 1414. Zemřel před rokem 1451 a Zíšov zdědili jeho synové Václav a Rudolf mladší ze Zíšova. Protože oba zemřeli bez potomků, připadl Zíšov v roce 1457 jako odúmrť králi Ladislavovi a ten ji postoupil Matějovi Borotínovi z Vesce a Ctiborovi z Beztahova. Při této transakci se tvrz poprvé písemně připomíná. V průběhu celého 16. století patřil Žíšov zemanům z Údimě, za nich došlo k renesanční přestavbě původní gotické tvrze. Anna Amalie z Údimě prodala v roce 1601 Zíšov Jindřichovi Něnkovskému z Medonos (jeho náhrobek se dochoval u místního kostela), jehož synové Jindřich a Vilém Felix postoupili v roce 1609 statek Veronice Kolovratové, manželce Heralta Václava Libštejnského z Kolovrat. Po její smrti zdědil Zíšov Heralt Václav Libštejnský a ten jej v roce 1628 daroval nově zřízené jezuitské koleji v Kutné Hoře. Jezuité spojili Zíšov se svým křesetickým statkem a bývalou tvrz používali po drobné přestavbě jako letní sídlo. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl Zíšov náboženskému fondu a v roce 1785 byl zdejší dvůr rozdělen, takže tvrz byla změněna na dvě poddanské usedlosti.

Při přestavbě tvrze pro nové využití byl zcela setřen její původní ráz. Jako hospodářská usedlost sloužila bývala bývalá tvrz až do počátku 50. let 20. století. Potom v něm byly umístěny kanceláře zemědělského družstva a od roku 1970 byl objekt prázdný. V průběhu 70. let byla provedena částečná oprava tvrze a byla zde zřízena kulturní místnost. Bývalá tvrz je dnes v soukromém vlastnictví a v roce 2005 bylo započato s její postupnou rekonstrukcí.

Tvrz v Žíšově je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26537/2–3555.