CESTYAPAMATKY.CZ
Žiželice leží 18 kilometrů severovýchodně od Kolína v nadmořské výšce 215 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
nálezy z keltské doby (1,1 km)
kostel sv. Prokopa* (0,1 km)
fara (0,1 km)
křížek (0,1 km)
Mariánský sloup (0,0 km)
pomník padlým v 1. světové válce* (0,1 km)
socha Panny Marie (0,0 km)
socha sv. Floriána (0,1 km)
socha sv. Jana Nepomuckého (0,0 km)
socha sv. Rocha (0,1 km)
socha sv. Václava (0,0 km)
sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha (0,1 km)
pivovar (zaniklý) (0,0 km)
radnice (muzeum) (0,0 km)
lípa malolistá (0,1 km)
První zmínka o vsi s názvem Žuzelice, pojmenované podle kmene Žuželiců, který kdysi obýval zdejší kraj, je z roku 1052 v „boleslavském listu“. Tehdy jim byla uložena povinnost odvádět určité množství sladké kaše. Obec patřila vždy k hradu v nedalekém Hradišťku, a tak je spolu s hradem získal roce 1270 Dětoch z Třebelovic a Hradištka. Dětoch byl významným šlechticem, který v roce 1304 bojoval spolu s králem Václavem II. proti Albrechtovi Rakouskému u Kutné Hory. Za to mu král potvrdil právo na hradištské panství. Pro Žiželice je významný rok 1321, kdy byly za pomoc obyvatel při obraně hradu v Hradištku povýšeny Dětochem na poddanské městečko s různými privilegii a městským znakem, ve kterém jsou na znamení udatnosti dva zkřížené meče v červeném poli a do kterého král Václav II. přidal ještě královskou korunu. Z neznámých důvodů (viz však místní pověst) do obvodu nového města nebyla zahrnuta severozápadní část původní obce zvaná Velká strana, dnešní Končice.
Nové sídliště bylo vyměřeno jihovýchodně od původní zástavby na levém břehu Cidliny. Jeho jádro dodnes tvoří malé, téměř čtvercové náměstí, jímž od severozápadu k jihovýchodu prochází hlavní komunikace. Na ní, a do prostoru tržiště, ústí od severu tři vedlejší ulice. Po Dětochově smrti zdědil hradišťské zboží Petr z Rožmberka, který po roce 1347 přestavěl původně zřejmě dřevěný kostel sv. Prokopa. Všechna dosavadní městská práva byla potvrzena králem Vladislavem Jagelonským v roce 1502, navíc Žiželice obdržely právo trhové, mýtné a hrdelní. V 17. století se Žiželice staly součástí chlumeckého panství Kinských, ale veškerá stará práva si udržely i v nadcházejícím období; naposledy je v roce 1796 potvrdil císař František I. V roce 1798 postihl město velký požár, který poničil většinu budov, včetně staré radnice a kostela sv. Prokopa. Znovu město vyhořelo v roce 1830 a obnoveno bylo již pouze ve skromnějším rozsahu. V Žiželicích není doložena existence opevnění.
Žiželice vždy stály ve stínu sousedního města Chlumec nad Cidlinou, ale rozhodující úpadek nastal ve 2. polovině 19. století, kdy radní odmítli vedení železniční trati z Prahy do Hradce Králové přes město, které se tím ocitlo stranou dopravního a hospodářského ruchu.
Žiželice již nezískaly ztracený městský statut, dnes jsou samostatnou obcí s katastrální výměrou 18,59 km² a 1351 obyvateli (3. července 2006). Jejich součástí jsou obce Hradišťko II, Končice, Kundratice, Loukonosy a Zbraň.