CESTYAPAMATKY.CZ

Kostel byl vystavěn ve 13. století za Dětocha z Třebelovic a Hradištka, majitele hradu v nedalekém Hradišťku, pravděpodobně jako dřevěný. Po roce 1347, kdy získal Petr z Rožmberka zdejší panství, byl kostel přestavěn nebo znovu vystavěn jako kamenný zhruba v dnešním rozsahu. Upraven byl v roce 1712 a znovu po požáru v roce 1830, horní patro věže bylo dostavěno v roce 1959.

Jednolodní, obdélný kostel s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně presbytáře a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář je zevně opatřen gotickými opěrnými pilíři, které dokládají, že tato část byla opatřena (nebo měla být opatřena) křížovou klenbou, a členěn je vysokými úzkými hrotitými okny bez kružeb. Zdivo přízemí věže je rovněž gotické. V severní stěně lodi se dochoval poškozený zazděný sedlový portálek.

V lodi i presbytáři jsou dnes ploché prosté stropy z 19. století, opatřené soudobými nástropními malbami. V západní části lodi je kruchta na dvou sloupech.

Z původního nákladného raně barokního vnitřního vybavení kostela, které bylo pořízeno v roce 1681, se po požáru v roce 1830 nic nedochovalo, proto byl kostel znovu vybaven novobarokním zařízením. Hlavní oltář je rámový z roku 1830 od J. Richtery, osazený obrazem sv. Prokopa od I. Rause z roku 1831. Boční oltář sv. Anny z roku 1835 je od A. Kintzlera z Chlumce nad Cidlinou a kazatelna z roku 1829 je snad také od J. Richtery. V presbytáři visí romantický obraz Setkání sv. Prokopa a knížete Oldřicha z doby kolem roku 1830 a empírová křtitelnice z roku 1830. V majetku farního úřadu je impozantní pozdně gotická tzv. Žiželická monstrance** z roku 1510, zhotovená ze zlaceného stříbra (výška 90 cm). Monstrance představuje nejvýznamnější památku pozdně gotického zlatnictví na Kolínsku a uložena je na biskupství v Hradci Králové.

Kostel sv. Prokopa je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 18243/2–3132.