CESTYAPAMATKY.CZ

Bílek František (* 6. 11. 1872 Chýnov u Tábora – † 13. 10 1941 Chýnov u Tábora), sochař, malíř a grafik. Po absolvování gymnázia v Táboře studoval v letech 1887–90 na Akademii výtvarných umění v Praze malířství u profesora Maxmiliána Pirnera. Po zjištění zrakové vady, a to částečné barvosleposti, začal studovat sochařství u profesora Josefa Maudra na Umělecko-průmyslové škole v Praze. V roce 1890 získal stipendium uměleckého mecenáše rytíře Lanny a odjel do Paříže, kde studoval v letech 1891–92 na akademii Collarosi u profesora Injalberta. Během několika let začali dobová kritika i umělci Bílka považovat za předního sochaře mladé generace, odvracejícího se od oficiálního umění. V roce 1902 uzavřel sňatek s Bertou Nečasovou, se kterou měl později syna a dceru. Léta 1902–08 jsou obdobím jeho nejintenzivnější práce, v roce 1937 obdržel cenu dr. Katze. Pohřben je na hřbitově v Chýnově a jeho hrob zdobí monumentální plastika Modlitba nad hroby, jeho vlastní práce z roku 1905.