Cesty a památky

Kolínsko » Kolín

Kolín
Kolín - znak města

Městská památková rezervace.

Kolín leží v prastaré kulturní oblasti úrodné nížiny středního Polabí v místech křižovatky starých obchodních cest. Na katastru města i v jeho bezprostřední blízkosti je doloženo osídlení již od starší doby kamenné. V raném středověku (9. – 11. stol.) existovalo na pravém břehu Labe slavníkovské hradiště Hánín a na protilehlém návrší osada Hroby (k roku 1277 se uvádí mezi kolínskými konšely jakýsi Konrád z Hrobů), později pohlcená rozrůstajícím se Kutnohorským předměstím. S ní na východě sousedila dnes již zaniklá osada Čakovice. Také chrámové návrší bylo osídleno nejpozději od druhé poloviny 9. století a v období raného středověku zde vznikl i kamenný kostel (z něho zřejmě pocházejí zbytky kamenné dlažby a románský náhrobek), předchůdce dnešního chrámu sv. Bartoloměje. Není zřejmé, zda toto osídlení přetrvalo až do založení královského města a jak jeho vznik ovlivnilo. Každopádně dnes se historici přiklánějí spíše k názoru, že Kolín nevznikl na "zeleném drnu", jak se v minulosti uvažovalo. Nové město s rozlohou 6,5 ha tedy vytýčil neznámý lokátor na zbytcích staršího osídlení a králem povolaní němečtí kolonisté z dolního Porýní ho pak vystavěli a osídlili. Jeho pravidelná šachovnicová uliční síť s velkým obdélníkovým náměstím je považována za nejstarší užití pravoúhlé městské koncepce v Čechách. 

Vzhledem k chybějící zakladájící listině ale bohužel nevíme, kdy přesně k založení Kolína došlo. Stalo se tak ale bezpochyby někdy v rozmezí let 1253 až 1261, možná dokonce ještě za vlády krále Václava I. V listině s datem 26. října (bez uvedení roku) pocházející z formulářové sbírky královského notáře Henrika (Jindřicha) z Isernie zavedené roku 1253 se totiž uvádí, že král Přemysl Otakar II. přikázal Kolínským vystavět hradby a v privilegiu panovníka datovaném 8. září 1261 jsou jednak již kolínské hradby dávány za příklad jiným královským městům a jednak v něm král uděluje městu Přelouč, patřícímu opatu a konventu kláštera v Opatovicích „omnia iura et libertates, que habent civitates nostre in Colonia et Churim, videlicet ius, quod habet Magdeburgensis civitas" tedy „všechna práva a svobody, jako mají naše obce Kolín a Kouřim, rozumí se právo, jako má město Magdeburk". Na základě těchto dvou listin lze pouze konstatovat, že v roce 1261 Kolín existoval „de jure“, ale nevíme, jak vypadal „de facto“, protože neznáme rok vydání listiny ke stavbě hradeb vydané před rokem 1261 (v době jejího vydání, což může být i rok 1253, ještě Kolín neměl hradby, zatímco v roce 1261 již musel být alespoň částečně opevněn).

Strategicky významná poloha Kolína, ležícího ve vzdálenosti dvou dnů cesty od Prahy a v těsné blízkosti ekonomicky nejvýznamnějšího města království – Kutné Hory, předznamenala jeho roli v politických dějinách Čech. V říjnu 1278 pobývala ve městě královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakarovi II., když cestovala do sedleckého kláštera na jednání s Rudolfem I. Habsburským, ohledně vydání těla mrtvého krále. Následně ke Kolínu přitáhl Ota Braniborský, který si na Rudolfovi vynutil pětiletou správu Českého království. Častým hostem býval v Kolíně král Václav II., který se zde zastavoval při svých cestách do Sedlce. V roce 1285 udělil Václav II. Kolínu privilegium, v němž ho spolu s ostatními královskými městy bere v ochranu proti zvůli šlechty. Listina z roku 1289 dokládá horní podnikání kolínských měšťanů a tak od roku 1297, kdy král udělil městu horní právo, přešlo pod právo jihlavské, které v Kolíně platilo až do roku 1560. V roce 1292 pobýval král Václav II. v Kolíně spolu s biskupem Tobiášem z Bechyně a zde se rozhodl o založení Zbraslavského kláštera. V říjnu 1304 a v září 1307 obléhal Kolín opakovaně král Albrecht II. Rakouský, město hrdinně bránili Jindřich z Lipé, Jan z Vartenberka a Jaroslav ze Žerotína. Na podzim roku 1310 přitáhl ke Kolínu Jan Lucemburský s úmyslem nechat se v chrámu sv. Bartoloměje korunovat na českého krále. Měšťané však odmítli otevřít brány a tak budoucí král po šesti dnech odtáhl ku Praze, kterou dobyl a nechal se korunovat tam. Přesto obdrželi ještě téhož roku kolínští od nového krále právo konat čtrnáctidenní výroční trh. Z doby vlády Jana Lucemburského (1. třetina 14. století) existují nejstarší písemné zprávy o malé komunitě židovského osídlení, ze dne 15. února 1377 pak pochází písemný doklad v městských knihách o šesti ekonomicky silných židovských rodinách, usídlených v pozdější „Židovské ulici“. V letech 1402–03 se město ubránilo před loupeživými Uhry a roku 1421 se dobrovolně přidalo k husitům. Když v roce 1427 Kolín získal Zikmund, dobyl ho Prokop Holý a dosadil do něj hejtmana Jana Čapka ze Sán a později Bedřicha ze Strážnice, který na místě zničeného dominikánského kláštera vystavěl první hrad. V roce 1466 udělil král Jiří z Poděbrad městu právo vybírat ungelt (clo) v branách. Z roku 1541 se dochoval tzv. „Kolínský kancionál (graduál)“**, rukopis česky psaného utrakvistického kancionálu, který sloužil potřebám literátského bratrstva při chrámu sv. Bartoloměje. Kancionál je významnou hudební památkou, obsahující 353 českých husitských písní. V roce 1797 město velmi poničil požár.

Starou tradici má v Kolíně i školství. Ačkoliv není písemně doložena (veškeré písemnosti byly zničeny husity), první škola zde existovala již ve 2. polovině 13. století při dominikánském klášteře, jak bývalo v té době zvykem. K roku 1345 je pak doložena dodnes existující stará farní škola u chrámu sv. Bartoloměje, vystřídaná v roce 1600 školou v tzv. Skálovském domě v Kouřimské ulici. Od roku 1612 se vyučovalo v rovněž dodnes existující nové farní škole a to až do 19. století.

Současně s vnitřním městem se rozvíjela i jeho předměstí, na západě Pražské, na jihu Kouřimské a na výhodě Horské (Kutnohorské), kde byl z výtěžků dolního podnikání postaven koncem 13. stol. (1292) kostel Všech svatých. Na druhém břehu řeky vzniklo v roce 1410 na místě obce Mnichovice a částečně možná i zaniklé vsi Brankovice Zálabské předměstí (Zálabí).

Kolín je součástí projektu tzv. Karlovských míst, realizovaných spolkem Otec vlasti Karel IV.

Jelikož se historické jádro města velmi dobře zachovalo i přes nevhodné zásahy v 19. a 20. století, byl Kolín nařízení vlády ČSR č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989 vyhlášen za městskou památkovou rezervaci.

Osobnosti

Pokud mají kolínské osobnosti ve městě svůj památník nebo pamětní desku, jsou uvedeny u příslušného hesla (viz pamětní desky, památníky).

Štěpán z Kolína (* okolo 1350 Kolín – † 28. 8. 1406 Kolín) - pedagog a spisovatel, zvaný Stephanus de Colonia seu Colineusis.

Jakub Vlk (* ? - † 24. 7. 1439 Kolín) - radikálná husitský kněz, nástupce Jana Želivského, od roku 1434 žil v Kolíně pod ochranou Bedřicha ze Strážnice.

Petr Hubáček Kolínský (* 1520 Kolín – † 1568 Kolín) - fišmistr a rybníkář ve službách Pernštejnů, autor česky psaného spisu Knížky o věcech rybářských, ptáčnických a štěpařských z roku 1553.

Jakub Krčín z Jelčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan) - nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století.

František Jaromír Rubeš (* 16. 1. 1814 Čížkov – † 10. 8. 1853 Skuteč) - básník, prozaik a kulturní buditel na Kolínsku, mládí prožil v Cerhenicích, po přestěhování do Kolína organizoval divadelní představení a vlastenecké zábavy a budil národní sebevědomí.

Čeněk Hevera (* 7. 12. 1836 Kolín – † 27. 1. 1896 Kolín) - český politik za staročeskou stranu 1874-89 zasedal v Českém zemském sněmu, 1873-91 v Říšské radě, byl organizátorem hospodářského života na Kolínsku a autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou.

Václav Radimský (* 16. 2. 1839 Čelákovice – † 25. 1. 1907 Pašinka) - kolínský mlynář (1864) a vlastenecky orientovaný politik, kolínský purkmistr (1867), člen okresního zastupitelstva (1880) a starosta kolínského okresu (1889-93) a poslanec Českého zemského sněmu (1880-95); velmi se zasloužil o rozvoj a modernizaci Kolína, od roku 1885 byl s bratrem Janem spolumajitel statku Pašinka.

Ignaz Petschek (* 14. 6. 1857 Kolín – † 15. 2. 1934 Ústí nad Labem) - jeden z nejbohatších lidí prvorepublikového Československa, obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš umění židovského původu.

Antonín Sládek (* 11. 12. 1863 Konopiště – † 14. 12. 1939 Kolín) - obchodník a politik, v letech 1906-11 starosta Kolína, od roku 1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou národní demokracii.

Josef Vacek (* 11. 11. 1875 Kolín - † 24. 5.1930 Praha) - profesor srovnávací pravovědy a církevního práva.

Terezie Brzková (* 11. 1. 1875 Kolín - † 19. 11. 1966 Praha) - herečka, zasloužilá umělkyně, představitelka slavné filmové Babičky z roku 1940 (režisér František Čáp).

Václav Kvarda (* 11. 8. 1890 Soběslav - † 1945 na pochodu smrti u Karlových Varů) - od září 1927 definitivní učitel v Plaňanech, od roku 1936 učil na chlapecké měšťanské škole v Kolíně, kde založil školní orchestr a trubačský sbor, který byl známý po celé republice; po německé okupaci se zapojil do činnosti odbojové ilegální organizace Obrana národa, za což byl v roce 1940 zatčen a uvězněn až do své smrti.

Rudolf Mazuch (* 9. 8. 1891 Pardubice - † 8. 2. 1920 Kolín) - malíř a fotograf, absolvent pražské akademie, žák Jana Preislera. Věnoval se malbě figurální, podobizen a krajinomalbě, často zobrazoval motivy města Kolína.

Zdeněk Rykr (* 26. 10. 1900 Chotěboř - † 15. 4. 1940 Praha) - malíř, ilustrátor a žurnalista, v roce 19007 se rodina přestěhovala do Kolína, kde dále žil a absolvoval kolínské gymnázium. Ve svém díle byl ovlivněn surrealismem a orientální kaligrafií, je autorem mnoha slavných plakátů a obalů na zboží (například dosud používaný obal na Kofilu vytvořil v roce 1923). Z obavy před gestapem ukončil svůj život skokem pod vlak v Praze u Barrandova.

Karel Štorch (* 1. 12. 1900 Kolín - † 28. 9. 1965 Praha) - spisovatel a režisér kolínského ochotnického divadla, zastánce společenské revoluce za lidské štěstí, inspirované principy lásky člověka k člověku. V roce 1929 převzal otcovu lékárnu U Bílé labutě v Kolíně na náměstí, v roce 1935 ji prodal a koupil lékárnu uprostřed václavského náměstí v praze, kterou provozoval až do znárodnění v roce 1950.

Jiří Krátký (* 19. 10. 1901 Kolín - † 26. 11. 1969 Kolín) - kolínský portrétní i dokumentární fotograf a malíř, který po složení zkoušek v roce 1919 začal pracovat ve vyhlášeném rodinném ateliéru svého otce na Karlově náměstí v domě čp. 45, který plně převzal v roce 1930. Natáčel také krátké filmy, v roce 1936 natočil první barevný film. Po znárodnění rodinného podniku v roce 1950 vse stal vedoucím provozovny n. p. Fotografia, která byla později přesunuta na protější stranu náměstí do domu čp. 90 "U Zlatého lva".

Jan Vostrčil (* 3. 12. 1903 Příluka - † 25. 1. 1985 Kolín) - muzikant a kapelník (od roku 1962 kapelník Kmochovy kolínské dechovky), kterého obsadil Miloš Forman v roce 1963 do filmu Černý Petr a díky tomu se pak objevil v celé řadě legendárních českých snímků a stal se jedním z vůbec nejznámějších českých "herců-neherců".

Jan Kubíček (* 30. 12. 1927 Kolín - † 14. 10. 2013 Kolín) – významný malíř, grafik a fotograf, od 60. letech 20. století jeden z nejvýznamnějších autorů české poválečné racionální geometrické abstrakce (konceptuálního konstruktivismu).

Petr Hana (* 4. 6. 1945 Kolín - † 25. 12. 1991 Praha) – český malíř, který se věnoval civilismu, od roku 1979 je hlavním námětem jeho obrazů krajina vyjádřená expresivní formou, charakteristické je pro něj vlepování stébel trav do obrazů.

Vít Rakušan (* 16. 7. 1978 Kolín) - středoškolský učitel a významný český liberální politik, v letech 2010-19 starosta Kolína, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za hnutí STAN, jehož byl od roku 2019 předsedou, od roku 2021 ministr vnitra a 1. místopředseda vlády.

Původ názvu

Dnešní název města se vyvíjel v průběhu staletí. Vzpomíná se jako Colonia (1261), Nova Colonia (1295), Colonia supra Albea (1310), Colne in Beheim (1312), opět Colonia (1402) a nakonec Nový Kolín nad Labem (od roku 1421). Původ jména Kolín není dosud spolehlivě vysvětlen. Existují v zásadě tři hypotézy, z nichž ta nejpravděpodobnější poukazuje k odvození ze slovanského křestního jména Cholin (např. část středověkého Berlína, kdy toto území obývali Slované, se také jmenuje Kolín). Další odvozuje název města od staročeského slova "koliti", tedy zatloukat kůly, což souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Část badatelů ale název města odvozuje od Kolína nad Rýnem (z oblasti, odkud pocházeli kolonisté), což podporuje i původní označení Nova Colonia.

Znak a vlajka obce

Symboly města Kolína je znak města, městský prapor (vlajka), řetěz starosty, symbolický klíč od města a logo města. Znak městu pravděpodobně nebyl nikdy udělen, ale byl převzat z nejstarších městských pečetí, jeho současná barevnost a podoba se ustálila ve 2. polovině 17. století. Ttvoří ho modrý štít se stříbrnou kvádrovanou hradbou a cimbuřím, otevřenou bránou a vytaženou zlatou mříží. Za hradbou vystupují dvě stříbrné věže, každá s jediným oknem a špičatou červenou střechou, ukončenou zlatou makovicí. Mezi věže je vložen červený štítek s královským stříbrným dvouocasým lvem ve skoku doprava. Na štítku stojí dva zlatí draci, dlouhými krky do sebe spleteni, s hlavami od sebe odvrácenými. Stávající podoba je dílem kolínského výtvarníka a heraldika Stanislava Pokorného z roku 2011, který napravil předchozí mylnou interpretaci znaku. Městský prapor (vlajku) tvoří dělené pole s bílou částí nahořa a modrou dole. Řetěz starosty města se skládá z 18 článků a závěsné náprsní plakety. Dominantním motivem je postava zakladatele města Přemysla Otakara II., na závěsu  nápis z původních pečetí COLONIA NOVA SUPRA ALBE a vlnovky, které symbolizují Labe. Výtvarný návrh provedl podle návrhu Jana a Ladislava Kamarýtových akademický sochař Michal Vitanovský z Prahy, polodrahokamy (topasy světle modré a bílé barvy) věnoval a nechal upravit RNDr. Jaroslav Hyršl. Odlití řetězu provedl Karel Mráz z Prahy. Řetěz starosty města je uchován v dřevěném zdobeném pouzdru umístěné v obřadní síni kolínské radnice. Pouzdro vyrobila truhlářská dílna rodiny Nováků ze Ždírce nad Doubravou dle návrhu výtvarníka Stanislava Pokorného. Symbolický klíč od bran města vznikl podle návrhu Jana a Ladislava Kamarýtových a jeho ztvárnění je inspirováno heraldickými liliemi z kování dveří chrámu sv. Bartoloměje, městským znakem a portrétem Přemysla Otakara II.  Klíč od bran města odlil Karel Mráz z Prahy a je stejně jako starostenský řetěz umístěn v pouzdru v obřadní síni kolínské radnice. Logo města (logotyp) se používá od roku 2011 a jeho autory jsou Honza Švarc, Michal Koubský a Jirka Novák ze společnosti KLUCIvespolek, s. r. o. z Kolína. V logu se odráží motiv kůlů jako jeden z výkladů k názvu města (přeneseně kolín - koliti - kůly - [cool] - cool in - Kolín) a současně komínů, odkazující na průmyslovou tradici Kolína.

Administrativní údaje

Město Kolín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Má 10 městských částí Kolín I, Kolín II, Kolín III, Kolín IV, Kolín V, Kolín VI, Sendražice, Šťáralka, Štítary a Zibohlavy a na jeho území existovala dnes zaniklá ves Čakovice. Katastrální výměra činí 34,97 km² a žije zde 31 990 stálých obyvatel (1. ledna 2020).

Odkaz

www.mukolin.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Kolín je je přirozeným centrem středního Polabí, je situován na skalnatém návrší na levém břehu Labe. Na nejvyšším místě starého města (221 m. n. m.) stojí chrám sv. Bartoloměje, na severu a východě se návrší prudce svažuje k Labi (nadmořská výška Labe pod Masarykovým mostem je 192 m. n. m.).

V tomto městě naleznete

archeologické nálezy
(Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy, Pohřebiště)
hradiště Hánín
(Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště)
městské hradby
(Hrady a opevnění, Opevnění)
věž Práchovna
(Hrady a opevnění, Opevnění)
zámek
(Zámky, Zámky dochované)
dominikánský klášter (zaniklý)
(Kláštery)
kapucínský klášter
(Kláštery)
chrám sv. Bartoloměje
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické)
kostel Církve československé husitské
(Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny)
kostel Českobratrské evangelické církve
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní)
kostel Nejsvětější Trojice
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní)
kostel sv. Jana Křtitele
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické)
kostel sv. Víta
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické)
kostel Všech svatých
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické)
synagoga
(Kostely, synagogy a modlitebny, Synagogy)
děkanství
(Fary)
zvonice u chrámu sv. Bartoloměje
(Zvonice a zvoničky)
kaple Panny Marie Sedmibolestné (zaniklá)
(Kaple a kapličky)
kaple sv. Jana Nepomuckého (zaniklá)
(Kaple a kapličky)
kaplička P. Marie Sedmibolestné
(Kaple a kapličky)
kaplička sv. Floriána (zaniklá)
(Kaple a kapličky)
kaplička sv. Jana Nepomuckého (zaniklá)
(Kaple a kapličky)
kaplička sv. Vojtěcha (zaniklá)
(Kaple a kapličky)
Mariánský sloup na Karlově náměstí
(Sochy a sousoší)
Mariánský sloup u Výfuku (zaniklý)
(Sochy a sousoší)
moderní plastika
(Sochy a sousoší)
reliéf opraváře autobusů
(Sochy a sousoší)
socha Mistra Jana Husa
(Sochy a sousoší)
socha rytíře Rolanda
(Sochy a sousoší)
socha sv. Františka
(Sochy a sousoší)
socha sv. Jana Křtitele
(Sochy a sousoší)
socha sv. Jana Nepomuckého na Veltrubské
(Sochy a sousoší)
socha sv. Jana Nepomuckého v klášteře
(Sochy a sousoší)
socha sv. Judy Tadeáše
(Sochy a sousoší)
socha sv. Václava s anděly
(Sochy a sousoší)
socha sv. Víta
(Sochy a sousoší)
Socha Váhy spravedlnosti
(Sochy a sousoší)
sochy sv. Jana a sv. Pavla
(Sochy a sousoší)
sousoší Kalvárie (zaniklé)
(Sochy a sousoší)
sousoší sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého
(Sochy a sousoší)
křížek u chrámu sv. Bartoloměje
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
křížek v Komenského parku
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
křížek v Třešňovce
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
radnice
(Radnice)
Budilova vila
(Městské domy, Město Kolín)
domy na Jiráskově náměstí (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy na Karlově náměstí (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Bachmačské (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Brandlově (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Havlíčkově (Kutnohorské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Heverově (Kutnohorské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Horského (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Husově (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Jablonského (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Jaselské (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Karlově (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Karolíny Světlé a Na Hradbách (centrum, židovská čtvť)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Kmochově (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Komenského (Kutnohorské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Kouřimské (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Kovářské (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Kutnohorské (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Kutnohorské (předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Legerově (Kouřimské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Luční (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Mostní (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Na Skále (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Okružní (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Ovčárecké a na náměstí Svobody (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Parléřově (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Politických vězňů
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Pražské (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Pražské a na náměstí Republiky (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Rubešově (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Sadové (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Sokolské (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Tyršově (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici U Borků (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici U Hřiště (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici U Kostelíčka (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici U Křižovatky (Kutnohorské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici U Přejezdu (Zálabí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici V Břízách
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici V Opletkách (Kutnohorské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Václavské (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Veltrubské a Na Louži
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Zámecké (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Zborovské (Pražské předměstí)
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Zlatá (centrum)
(Městské domy, Město Kolín)
Zálabský Betlém
(Městské domy, Město Kolín)
domy v ulici Na Petříně (Pražské předměstí)
(Městské domy, Muzea a galerie, Město Kolín)
dům čp. 8 "Veigertovský"
(Městské domy, Muzea a galerie, Město Kolín)
Kolínská řepařská drážka
(Industriál, Muzea a galerie, Železnice)
Městské divadlo
(Muzea a galerie, Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy)
městské lapidárium
(Muzea a galerie)
nová farní škola
(Muzea a galerie, Ostatní stavby, Školy)
radniční galerie
(Muzea a galerie)
stará farní škola
(Muzea a galerie, Ostatní stavby, Školy)
vodojem (rozhledna)
(Industriál, Muzea a galerie, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
Bayerova tiskárna (zaniklá)
(Industriál, Továrny)
dřevěný most (zaniklý)
(Industriál, Mosty)
Formánkovský mlýn
(Industriál, Mlýny)
Horského cukrovar (zaniklý)
(Industriál, Továrny)
kašna na Karlově náměstí
(Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
kašna u kapucínského kláštera
(Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
Kolínská továrna na kávové náhražky
(Industriál, Továrny)
KORAMO
(Industriál, Továrny)
lávka na Kmochův ostrov
(Industriál, Mosty)
Masarykův most
(Industriál, Mosty)
mlýn Pekelský (Dolní)
(Industriál, Mlýny)
pivovar (bývalý)
(Industriál, Pivovary)
Podskalský (Radimského) mlýn
(Industriál, Mlýny)
tepelná elektrárna
(Industriál, Továrny)
Vavruškova sodovkárna
(Industriál, Továrny)
visutá lávka
(Industriál, Mosty)
vodojem zemní
(Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
železniční nádraží
(Industriál, Železnice)
železniční vodojem
(Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
železný most (zaniklý)
(Industriál, Mosty)
Červený dvůr
(Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory)
Francovo kino (bývalé)
(Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy)
gymnázium
(Ostatní stavby, Školy)
hotel Savoy (bývalý)
(Ostatní stavby, Hospody a hotely)
Městská spořitelna (bývalá)
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
městský chudobinec (bývalý)
(Ostatní stavby, Špitály, chudobince, nemocnice)
nemocnice
(Ostatní stavby, Špitály, chudobince, nemocnice)
nová pošta
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
obchodní akademie
(Ostatní stavby, Školy)
Okresní hospodářská záložna (Česká spořitelna)
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
Okresní občanská záložna (bývalá)
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
Okresní soud
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
palác Rakousko-Uherské banky
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
sokolovna
(Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy)
stará pošta
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
starý špitál
(Ostatní stavby, Špitály, chudobince, nemocnice)
škola na Ovčárecké
(Ostatní stavby, Školy)
škola U Kostelíčka
(Ostatní stavby, Školy)
vojenské velitelství (bývalé)
(Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady)
Východní škola
(Ostatní stavby, Školy)
Zálabské kino (bývalé)
(Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy)
zámecká restaurace
(Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy, Hospody a hotely)
Západní škola
(Ostatní stavby, Školy)
evangelický hřbitov
(Funerálie, Náhrobky)
kostnice
(Funerálie, Kostnice a márnice)
nový městský hřbitov
(Funerálie, Náhrobky)
nový židovský hřbitov
(Funerálie, Náhrobky)
obelisk
(Funerálie, Náhrobky)
smuteční obřadní síň
(Funerálie, Hřbitovní kaple)
starý městský hřbitov
(Funerálie, Náhrobky)
starý židovský hřbitov
(Funerálie, Náhrobky)
altán na Kmochově ostrově
(Ostatní pozoruhodnosti)
Gasparáda
(Ostatní pozoruhodnosti)
kamenná lavice
(Ostatní pozoruhodnosti)
německé pozorovatelny
(Ostatní pozoruhodnosti)
obraz Bolestného Krista
(Ostatní pozoruhodnosti)
rozhledna Maják
(Ostatní pozoruhodnosti)
staré lázně
(Ostatní pozoruhodnosti)
kameny zmizelých
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník Alfréda Maria Jelínka
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník Československých námořníků na Jadranu
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník Františka Kmocha
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník Jana Amose Komenského
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
památník Jana Kubíčka - Dislokace
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník Jana Nepomuka Anastáze Opaska
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník Josefa Sudka na Kmochově ostrově
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník Josefa Sudka na radnici
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník Karla Kramáře (zaniklý)
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
památník Karla Legera
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník M. R. Štefánika (zaniklý)
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
památník medvědům od Kolína
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
památník osvobození
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník padlým v 1. světové válce
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník ruskému caru Alexandru I.
(Pomníky, Památníky jiných událostí)
památník sovětským vojákům
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník T. G. Masaryka
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
památník V. I. Lenina (zaniklý)
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
památník Žal
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
pamětní deska Antonína Pavlíka
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Borise Volka
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Františka Dvořáka
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Františka Jiráska
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem)
pamětní deska Františka Kmocha
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Jana Evangelisty Parkána
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Jana Kašpara Deburau
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem, Pamětní desky)
pamětní deska Josefa Svatopluka Machara
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska národní přísahy
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska obětem 2. světové války na Karlově náměstí
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska obětem 2. světové války na nádraží
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska obětem 2. světové války v gymnáziu
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska obětem 2. světové války ve spořitelně
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska obětem z řad župy Tyršovy
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Otakara Moravce - Robura
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Otokara Fischera
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska padlým legionářům
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
pamětní deska Václava Morávka
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem, Pamětní desky)
pamětní deska Vincence Morstadta
(Pomníky, Památníky regionálním osobnostem, Pamětní desky)
pamětní deska zakladatelům spolku Baráčníků
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska židovských transportů na 6. ZŠ
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska židovských transportů v Ghetu
(Pomníky, Pamětní desky)
rozcestník
(Kameny, Milníky a rozcestníky)
Buk ve Sladkovského ulici
(Příroda, Památné stromy)
Buk za Obecním dvorem
(Příroda, Památné stromy)
Cukrový javor v Kolíně
(Příroda, Památné stromy)
Hánín - VKP
(Příroda, Významné krajinné prvky)
Javory u gymnázia
(Příroda, Památné stromy)
Jinan v Kolíně
(Příroda, Památné stromy)
Jinan ve Sladkovského ulici
(Příroda, Památné stromy)
Jírovec ve Zborovské ulici
(Příroda, Památné stromy)
Kolínské tůně - PP
(Příroda, Přírodní památky)
Maďal u gymnázia
(Příroda, Památné stromy)
naučná stezka Borky
(Příroda, Naučné stezky)
Platan u Radimského mlýna
(Příroda, Památné stromy)
Platan v Havlíčkově ulici
(Příroda, Památné stromy)
řepařská naučná stezka
(Příroda, Naučné stezky)
Vinice
(Příroda, Významné krajinné prvky)
bitva u Kolína
(Bitvy )
pověsti z Kolína
(Pověsti)

Fotogalerie

Kolín - pohled od východu (2021)Kolín - centrum města od severovýchodu (2021)Kolín - pohled na město od jihovýchodu (2018)Kolín - pohled na střed města od severu (2016)Kolín - střed města od západu (2016)Kolín - pohled z letadla od východu (2016)Kolín - chrámové návrší od severu (2016)Kolín - chrámové návrší od jihu (2021)Kolín - pohled na město z Nového mostu (2012)Kolín - pohled na město od jihu (2013)Kolín - pohled na město od východu (2014)Kolín - pohled na město z rozhledny Bedřichova vyhlídka (2019)Kolín - pohled od Štítar (2020)Kolín - pohled na město od západu; stojí opravdu v rovině? (2008)Kolín - pohled na město od severozápadu (2006)Kolín - pohled od západu přes labské rameno Kmochova ostrova (2016)Kolín - partie u Labe (2018)Kolín - pohled ze Zálabí (2020)Kolín a železnice (2020)Kolín - pohled z centra města na Zálabí (2018)Kolín - Karlovo náměstí (2017)Kolín - Karlovo náměstí (2020)Kolín - Karlovo náměstí, jižní strana z podloubí domu čp. 91 (2017)Kolín - Karlovo náměstí, podloubí na jižní straně náměstí (2007)Kolín - prampouchy ve Zlaté uličce (2018)Kolín - domy židovské čtvrti (2017)Kolín - potkávání starého a nového je v našem městě samozřejmostí (2016)Kolín - průhled Karlovou ulicí přes Kutnohorskou ulici na Zálabí (2013)Kolín - pohled na předměstí Zálabí z centra města (2013)Kolín - zimní pohled na chrám sv. Bartoloměje (2006)Kolín - zimní pohled na město (2006)Kolín - zimní pohled na zálabskou Skálu (2006)Kolín - betonový sněhulák pod hradbami, který budil v letech 2019-20 neutuchající vášně KolíňákůKolín - informační systém z roku 2012 (8. 6. 2013)Kolín - pohled z Vinice (2021)Kolín v noci (2020)Kolín - poslední západ slunce v roce 2012 (31. 12. 2012)Kolín - ideální model města v 15. století, sbírky Regionálního muzea v Kolíně (2008)Kolín - půdorys města (1841)Kolín - pohled na město na vedutě Johanna venuta z roku 1803, malováno podle staršího obrazu od Johanna Josepha Dietzlera z roku 1723 Kolín - plán města od vojenského inženýra Carla Cappiho (1640)

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK