Cesty a památky

Kolínsko » Konárovice » zámek

zámek
**

Konárovice, Zámky, Zámky dochované

První tvrz v Konárovicích zřejmě postavil po roce 1419 Vaněk Sekerka z Choltic, neboť poprvé se připomíná v roce 1453, kdy jako odúmrť připadly Konárovice králi Ladislavovi. V roce 1503 tvrz koupil Václav Háša z Újezda a přistoupil k jejímu rozšíření. Od jeho syna, Jana Jiřího Háši z Újezda, koupil tvrz v roce 1588 erbovní kutnohorský měšťan Zikmund Freusichselbst z Freudenbachu. V letech 1605–14 vlastnili tvrz bratři Albrecht Jiří a Jan Oldřich Klusákovští z Kostelce, kteří ji ale z důvodu vleklých sporů s Kolínskými o čepování piva z místního pivovaru, prodali i s panstvím Kryštofu Nybšicovi z Altendorfu. V průběhu třicetileté války byly Konárovice několikrát vydrancovány vojáky a tvrz vypálena, a protože se Kryštof Nybšic velmi zadlužil, v roce 1652 připadl celý jeho majetek hlavnímu věřiteli Humprechtu Račínovi z Račína. Ten však neměl o zpustošený majetek zájem a proto vše v 1661 prodal Janu Adamovi Schofmannovi z Hemmerlesu, který okamžitě přistoupil k obnově vsi a přestavbě tvrze na raně barokní zámek. Tím vznikla dnešní čtyřkřídlá dispozice kolem nepravidelného nádvoří. Podle síly zdí lze soudit, že část původní tvrze byla pojata do jihovýchodního nároží nové zámecké budovy a gotická místnost bývalé tvrze dnes slouží jako jednací sál. V přízemí se zámecká budova otevírala do nádvoří dodnes zachovanými arkádami na čtverhranných pilířích. Schofmannům náležely Konárovice do roku 1725, kdy po smrti posledního mužského příslušníka rodu Karla Ignáce Vojtěcha připadly jeho sestře Kateřině.

V roce 1772 koupila panství hraběnka Alžběta Quasco de Claviers, rozená Netolická z Eisenberga. Nová majitelka si Konárovice velmi oblíbila a často zde pobývala a proto v roce 1775 přistoupila k přestavbě zámku, která mu vtiskla rokokový charakter. Plány na tuto přestavbu vypracoval Jan Josef Wirch. Kromě úprav střech a fasád byly nově uspořádány i vnitřní místnosti, jejichž stropy byly vyzdobeny štukami. V roce 1813 umírá hraběnka bezdětná a zámek odkazuje neteři hraběnce Apolonii Cavriani, rozené z Mitrovic. Poté se vystřídalo několik majitelů, v l. 1822-34 Jan ze Schmiedgräbenu, 1834-42 Karel Rummerskich, 1842-44 Hugo Roth a v letech 1844-45 Alžběta ze Schmiedhalsu, od které zámek s panstvím koupil bohatý měšťan Jan Raška. Ten ho vlastnil do roku 1856, kdy zámek zakoupil hrabě František Arnošt Harrach a věnoval ho do správy synovi Janu Nepomukovi  Harrachovi. Ten se na zámek nastěhoval ještě téhož roku a to po svatbě se svojí ženou Marií Markétou princeznou z Lobkovic. Za nich byl zámek znovu přestavěn, byly zmodernizovány interiéry a provedeny další drobné úpravy, jimiž byl stavební vývoj v podstatě ukončen. V roce 1872 koupil zámek od Františka Arnošta pražský továrník z Karlína Josef Götzl. Po jeho smrti připadl zámek jeho synu Josefu Götzlovi ml., který ho ale na podzim roku 1922 prodal majiteli továrny na dráty v Rokycanech, Ervínu Eisnerovi. Ten ale obratem v únoru 1923 prodal velkostatek i se zámkem okresní správní komisi, která měla v úmyslu polnosti a louky rozprodat, lesy ponechat  ve vlastní správě a v zámku umístit některý svůj sociální ústav. K tomu ale nakonec nedošlo a v roce 1927 zámek kupuje zpět do majetku rodiny Josef Götzl ml., kterému patřil až do konce 2. světové války. Na jeho objednávku vznikla v roce 1937 na nádvoří nová kašna, mříž zhotovil místní kovář Václav Belza. Dne 24. května 1945 byl zámek rodině znárodněn, na základě udání místních obyvatel, že se majitelé za války přátelili s Němci, byli Josef a Milena Götzlovi odsouzeni lidovým soudem v Kolíně ke ztrátě majetku, vězení a nuceným pracem. O zámeckou budovu žádala místní školní rada, která tam chtěla umístit školu, byty pro učitele, kulturní dům a jiné instituce, ale budova nakonec připadla v roce 1947 národnímu podniku Spojené farmaceutické závody ( SPOFA ) v Praze. Ta zřídila v zámku a v budově postavené v zelinářské zahradě farmu pro chov králíků, myší, morčat, krys a holubů, určených pro pokusné účely. Od počátku roku 1957 přešla farma pod správu Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Praze (VULERO), který zde zavedl chov opic za účelem výroby očkovací látky proti obrně (ročně zde bylo usmeceno na 1 800 opic). V roce 1996 zámek kupuje Barbora Černá se svým německým partnerem Theodorem Steinem, v září 2001 však majitelka záhadně zmizela, spekuluje se o vraždě, tělo však nebylo nikdy nalezeno. V roce 2004 zámek koupil americký herec a producent Crispin Glover, který ho využívá k soukromým obytným účelům a jako sídlo své společnosti It Incorporated.

Zámek je výrazná čtyřkřídlá budova, uzavírající nádvoří ve tvaru nepravidelného pětiúhelníka. Hlavní devítiosé vstupní průčelí je obráceno k východu, vstupní portál je umístěn v jednoosém středním rizalitu, nad kterým se zvedá štít s erbem rodu Harrachů. Hlavní průčelí je zdobeno římsami, pilastry a nadokenními frontony. Na fasádě jižní strany zámku jsou zachovány malované sluneční hodiny z roku 1775. Zámek je kryt mansardovou střechou, která má na východní straně vikýře.

Prohlášení za památku

Zámek je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20777/2–794.

Fotogalerie

Konárovice - zánek, celkový pohled (2018)Konárovice - zámek, východní vstupní průčelí (2018)Konárovice - zámek, pohled od východu (2018)Konárovice - zámek, zahradní průčelí (2018)Konárovice - zámek, pohled od jihu (2018)Konárovice - zámek, východní vstupní průčelí (2009)Konárovice - zámek, vstupní průčelí od severu (2009)Konárovice - zámek, vstupní průčelí od východu (2009)Konárovice - zámek, erb Harrachů nad průjezdem východního křídla (2009)Konárovice - zámek, jižní křídlo (2009)Konárovice - jižní průčelí a zahradní terasy (2009)Konárovice - zámek, soška puttiho na zahradní terase (2009)Konárovice - zámek, pohled od kostela (2009)Konárovice - zámek, kašna v nádvoří (2009)Konárovice - zámek, čestný dvůr (2018)Konárovice - zámek, brána (2018)

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí v dominantní poloze na vrcholu návrší ve východní části vsi.

GPS: 50°2'23.630"N, 15°17'7.380"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK