Cesty a památky

Kolínsko » Radim

Radim

Archeologické nálezy dokládají osídlení radimského katastru již od pravěku a význam sídelní lokality naznačuje také dosud blíže neprozkoumané hradiště Na Šancích. Za první bezpečně doloženou písemnou zmínku o obci je však třeba považovat až rok 1340, kdy Radim náležela kouřimskému měšťanovi Mikuláši Klarycovi. Starší údaj uváděný Augustem Sedláčkem a na obecních stránkách o roku 1320 a Bedřichovi z Radyně/Friderici de Radyn je chybný, tato informace se vztahuje ke slezskému šlechtici z Radyně u Opavy). Ve 14. století přešla ves do držení bohatých kutnohorských měšťanů, nejprve Hanuše Tropara a po jeho smrti roku 1388, kdy připadla jako odúmrť králi Václavu IV., ji následně získal Václav Wunderwein.

Na počátku 15. století byla Radim rozdělena mezi více vlastníků. Jednu část držel Ota z Radimi, syn Václava Wunderweina, jiná náležela v letech 1423–1436 Wolfartovi z Javora a na Radimi, který zde zřejmě založil vodní tvrz chráněnou tokem Výrovky a okolními mokřinami. Tvrz je výslovně doložena roku 1446, kdy ji vdova Maruše prodala Matěji Dubskému z Dubče, jenž zároveň spojil jednotlivé díly vsi v jednotný celek. V následujících desetiletích se zde vystřídali další šlechtičtí majitelé, mimo jiné rod pánů z Kralovic, až roku 1541 panství získali Zárubové z Hustířan. Právě jejich působení znamenalo zásadní proměnu sídla. Karel Záruba z Hustířan nechal vedle starší tvrze vybudovat reprezentativní renesanční zámek, dokončený roku 1610. Mimořádně hodnotná stavba s prvky saské renesance se dochovala téměř bez pozdějších barokních úprav a dnes patří k nejvýznamnějším zámeckým objektům Kolínska. Po porážce stavovského povstání přešlo panství postupně do rukou rodů Berchtoldů, Gallasů, Kinských, Šliků a nakonec Lichtenštejnů, kteří jej drželi nejdéle, více než sto třicet let.

Rozvoj obce byl po staletí úzce spojen se zámeckým hospodářstvím. V 18. století zde vznikla škola a vrchnost podporovala modernizaci zemědělství i úpravy krajiny. Významný impuls přineslo 19. století, neboť Radim mohla těžit z blízkosti rychle se rozvíjejících sousedních Peček. Výstavba železniční tratě Praha–Olomouc a následně místní dráhy z Peček do Kouřimi usnadnila spojení s okolím a přispěla k růstu počtu obyvatel i hospodářských aktivit. Z původně zemědělské vsi se postupně stalo prosperující sídlo využívající výhod dobré dopravní polohy mezi Kolínem, Pečkami a Kouřimí.

Urbanistické jádro obce se vytvořilo v mírně zvlněné krajině při toku Výrovky. Dominantní postavení zde od středověku zaujímala tvrz a později zámek, kolem nichž se soustřeďovala zástavba i hospodářské zázemí panství. Současnou podobu sídla doplňuje novogotická kaple Nejsvětějšího Vykupitele z konce 19. století a rozsáhlé plochy zemědělské krajiny typické pro Kolínsko. Výrazným novodobým zásahem do krajinného prostředí se stalo vybudování regionální skládky komunálního odpadu v 80. letech 20. století. Ta dnes představuje významný ekonomický faktor obce, přináší každoročně příjmy v řádu desítek milionů korun a je vybavena systémem jímání skládkového plynu využívaného k výrobě elektrické energie v kogenerační jednotce o výkonu 550 kW.

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 se Radim stala samostatnou obcí v nově vzniklé veřejné správě. Přestože panství jako hospodářská jednotka přetrvalo ještě několik desetiletí, politická a správní organizace se postupně oddělila od vrchnostenské správy. Zásadním mezníkem se stala první pozemková reforma po vzniku Československa, při níž byl roku 1923 lichtenštejnský velkostatek zkonfiskován. Ve 20. století obec prošla obdobím populačního růstu, modernizace technické infrastruktury i rozšiřování občanské vybavenosti a postupně získala charakter rezidenčního sídla v zázemí Kolína a Peček.

Radim dnes představuje obec, v níž se pozoruhodně prolíná středověké a renesanční dědictví s moderním hospodářským vývojem. Její největší historickou hodnotou je mimořádně zachovaný renesanční zámecký areál navazující na starší tvrz, současně však zaujímá významné místo i v novodobých dějinách regionu díky své dopravní poloze, hospodářskému zázemí a schopnosti využívat výnosy z moderních technologií a odpadového hospodářství k rozvoji obce. V rámci Kolínska tak Radim patří k sídlům, jejichž význam výrazně přesahuje jejich velikost.

Osobnosti

Jan Vaněk nebo Waněk (* 4. 2. 1842 Velký Ořechov - † 23. 1. 1927 Praha) - archeolog a v leteech 1883-1911 správce radimského velkostatku, spoluzakladatel muzea a místopředseda Musejní jednoty v Kolíně a v Českém Brodě, od roku 1895 jednatel Archeologické komise České akademie věd a umění pro oblast Kolín. Prokopal a zachránil několik významných nalezišť, zejména pohřebiště Pičhora u Dobřichova. Autor publikace "Píčův poslední odkaz".

Augusta Kaliwode (* 24. 10. 1892 Radim - † ?) - významná hudební pedagožka, učitelka zpěvu na brněnském Brünner Musikvereinu.

Václav Jonáš (* 28. 9. 1899 Radim - † 8. 3. 1969 Praha) - významný odborník v oboru potravinářské chemie, ředitel Výzkumného ústavu lihovarnického v Praze a autor odborných článků.

Původ názvu

Jméno Radim vzniklo podle Antonína Profouse ze slovanského osobního jména Radim přivlastňovací příponou -jь a původně označovalo „Radimův dvůr“ nebo majetek člověka jménem Radim. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech Radym kolem roku 1340 (sessio Curim: Radym, homines de villa Radym), roku 1423 Radim, roku 1430 z Radyně (ojedinělý chybný zápis), roku 1446 de Radymie in Radymi, roku 1545 w Radimii a v dalších novověkých pramenech již pravidelně jako Radim. Vývoj místního jména ukazuje především proměny pravopisné podoby a způsobu zapisování v latinských a českých listinách, zatímco vlastní základ názvu odvozený od osobního jména Radim zůstal po celou dobu existence obce v podstatě nezměněn.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 11. května 2001 usnesením č. 84 schválen znak a prapor obce, jeho autorem je heraldik Stanislav Kasík. Znak je tvořen bílým štítem, v kterém vyrůstá listnatý strom přirozené barvy ze zeleného návrší. Vlajka je bílá se zeleným stromem s hnědým kmenem, vyrůstajícím ze zeleného vodorovného pruhu na dolním okraji širokého jednu šestinu šířky listu. Původ znaku obce není zcela jasný, po roce 1918 se začala používat obecní razítka s vyobrazení stromu na návrší, jelikož se dle místní tradice jedná o lípu, pravděpodobným důvodem pro její použití jako obecního symbolu byla inspirace národní symbolikou.

Administrativní údaje

Radim je dnes samostatnou obcí, jejích součástí je samota Chroustov. Katastrální výměra činí 5,03 km² a žije zde 1 206 stálých obyvatel (1. ledna 2025).