CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí v dominantní poloze na vrchu Beránek nad středem obce.
Cerhenice - usedlost čp. 66 (0,1 km)
Cerhenice - archeologické nálezy (0,1 km)
Cerhenice - socha Bolestné Panny Marie (0,2 km)
Cerhenice - kamenný kříž (0,2 km)
Cerhenice - pomník Jana Bohumíra Dlabače (0,2 km)
Cerhenice - usedlost čp. 18 (0,2 km)
Cerhenice - statek čp. 21 (0,2 km)
Barokní kostel byl vystavěn v roce 1734 nákladem majitele cerhenického panství Františka Filipa ze Šternberka a jeho ženy Leopoldiny ze Šternberka. Vysvěcen byl v roce 1735 a upravován v 2. polovině 19. století. V roce 1945 byly v blízkosti kostela shozeny letecké bomby, které poškodily především jižní stěnu a štít, který musel být podepřen, aby se nezřítil. V roce 1946 byl kostel opraven a jeho stěny staženy ocelovými pruty. V roce 1970 byly opraveny fasády a v roce 2000 vyměněna střecha.
Jednolodní obdélný kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a západním průčelím s barokním štítem, nad vchodem umístěn alianční šternberský znak. Stěny jsou členěny lizénami a půlkruhově uzavřenými okny.
Presbytář je sklenut valeně s lunetami, loď je plochostropá. Ze zařízení vyniká výrazný barokní oltář* z roku 1753 s vynikajícím současným obrazem sv. Jana Nepomuckého mezi sochami sv. Václava a sv. Leopolda. Boční oltáře pocházejí z roku 1736, vyzdobeny jsou výraznými reliéfy v kartuších: vpravo sv. Jan Nepomucký zpovídající královnu, mučení a svržení s mostu, vlevo Nanebevzetí Panny Marie.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 11:00 hodin.
Kostel sv. Jana Nepomuckého je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 21477/2–3423.
Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.
Lizéna (též lesena) – plochý svislý architektonický článek bez hlavice a patky (čímž se liší od pilastru), provedený v mírně předstupujícím zdivu nebo jen v omítce. Pokud je fasáda současně členěna obdobnými vodorovnými pruhy, vzniknou tzv. lizénové rámy.