CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Kostel stojí v jižní části vsi.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Jindice - hřbitovní kaple (0,0 km)
Jindice - socha sv. Václava (0,2 km)
Žíšov - kostel sv. Mikuláše* (1,8 km)
Žíšov - socha sv. Mikuláše* (1,8 km)
Jindice – kostel sv. Václava
Další fotografie:
Původně gotický kostel je doložený v roce 1336, z této stavby se dochovalo obvodové zdivo v rozsahu stávajícího presbytáře a východní části lodi. V druhé polovině 18. století (kolem roku 1770?) byla k východní stěně presbytáře připojena čtvercová sakristie a pořízena stávající konstrukce hambálkového krovu. Současný vzhled kostela pak určily jeho poslední výrazné stavební úpravy provedené na přelomu 18. a 19. století. Tehdy došlo k prodloužení lodi na západní stranu a k připojení západní věže (jejíž výstavba je datovaná vyznačeným letopočtem na zvonové stolici do roku 1808) a obvodové zdivo původně nižší východní sakristie bylo zvýšeno na stejnou úroveň s lodí a presbytářem. Od 70. let 20. století přestal být kostel využíván a začal chátrat, v roce 2009 byla provedena oprava omítek a hřbitovní brány.
Jednolodní obdélný kostel (rozměry lodi 18,30 × 8,50 metrů) s odstupněným pravoúhlým presbytářem na který navazuje východní sakristie (celkový rozměr obou 8,35 × 5,20 metrů) a s jednopatrovou předsazenou hranolovou věží (rozměry 5,30 × 5,40 metrů, výška i se střechou 15,5 metrů) v západním průčelí. Stěny lodi (výška 5,6 metru, síla 1,10 metru) jsou členěny šesti segmentově ukončenými okny, presbytář i sakristie po dvojicích stejně zaklenutých oken. Loď, presbytář i sakristie jsou kryty jednotnou valbovou střechou, věž jehlancovou střechou.
Loď kostela je plochostropá s rovným, omítaným podhledem. Presbytář je zaklenutý valenou klenbou se segmentovým, ve vrcholu stlačeným profilem a od lodi je oddělen mělkým, v omítce naznačeným vítězným obloukem. Sakristie je sklenutá křížovou klenbou. Do západní části lodi je vložena dřevěná kruchta s plným dřevěným zábradlím, nesena dvěma soustruženými sloupy a přístupná po vnitřním schodišti, vloženým do přilehlého prostoru západní věže.
Ze zařízení kostela vyniká rokoková kazatelna asi z doby kolem roku 1770 a pseudobarokní hlavní oltář z roku 1910. Ostatní zařízení je empírové z 19. století včetně varhan na kruchtě.
Filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze čtvrtou neděli v měsíci od 8:00 hodin.
Kostel sv. Václava je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34148/2–1019.
Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.
Sakristie (z latinského sacristia, hovorově též zákristie) – o místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od presbytáře nebo v jeho ose za hlavním oltářem, kde jsou jsou uchovávána bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě. Mimo to slouží sakristie kněžím a ministrantům jako prostor pro přípravu a převléknutí se na obřady. O sakristii i ostatní části chrámu se starává kostelník (latinsky sacristanus).