CESTYAPAMATKY.CZ
Tvrz v Libenicích je součást statku čp.1 v horní části vsi u silnice do Červených Peček.
Libenice - pivovar (zaniklý) (0,0 km)
Libenice - evangelická fara (0,1 km)
Libenice - evangelická škola (0,1 km)
Libenice - kostel reformovaného evangelického sboru (0,2 km)
Libenice - Libenický dub (0,3 km)
Libenice - keltské osídlení (0,6 km)
Čertovka - O jedovatém dechu důlních rarachů (1,2 km)
Hořany (u Červených Peček) - křížek (1,4 km)
Tvrz v Libenicích nechal vystavět král Václav IV. po roce 1396, kdy ves koupil od sedleckého kláštera. V roce 1401 se na Libenicích připomíná královský purkrabí Martin ze Soutic, ale potvrzena je v písemných pramenech až v roce 1437, kdy ji císař Zikmund s dvorem a vesnicí Libenicemi a dalšími dvěma vesnicemi zastavil Hanušovi z Rychnova. Zástavní majitelé tvrze se v druhé polovině 15. a na počátku 16. století rychle střídali až ji v roce 1540 získal jako zástavu od Václava Popela z Vesce kutnohorský měšťan Jindřich Smíšek z Vrchovišť, který byl předkem rodu Libenických z Vrchovišť. Jindřichův syn Jan Libenický z Vrchovišť inicioval v roce 1574 přestavbu a rozšíření tvrze, práce vedl neznámý italský mistr Gabriel Vlach.
Původní tvrz byla nevelkou gotickou stavbou, přestavbou však vznikla velká renesanční budova podobná zámku, která si však i nadále zachovala opevnění. V roce 1593 získal přestavěnou tvrz s dvorem a vsí Libenicemi a příslušenstvím v dalších čtyřech vesnicích od Janova syna Vratislava Libenického výplatou zástavy císař Rudolf II. a připojil libenický statek ke svému kolínskému panství. V letech 1611—16 byly Libenice od Kolína odloučeny a spravovány jako samostatný statek, na tvrz byl dosazen královský purkrabí Martin Wilhein z Wustenova. V roce 1616 došlo k definitivnímu spojení Libenic s kolínským panstvím, tvrz byla udržována i nadále a sloužila jako obydlí správce dvora. V roce 1643 tvrz s částí vsi vyhořela a v tomto stavu se připomíná ještě v roce 1646. Po tomto roce však údaje o tvrzi mizí a je pravděpodobné, že byla po opravě změněna v hospodářskou budovu dvora, která byla v průběhu 18. století dále upravována. V roce 1778 byl libenický dvůr rozparcelován a z části jeho budov vznikla nynější usedlost čp. 1., ke které byly připojeny pozůstatky tvrze. Od této doby sloužila tvrz pouze hospodářským účelům, od roku 1950 k obytným účelům a částečně jako sklady Jednoty. Od roku 1992 je objekt prázdný a chátrá.
Tvrz je dnes součástí domu čp. 1. Dochovalo se torzo dvou křídel obvodových zdí původně trojkřídlého paláce a v něm místnosti zaklenuté zbytky žebrové klenby nebo valeně s výsečemi a hřebínky. Dále se dochovalo jedno zazděné gotické ostění v rohu nádvoří a jedno renesanční ostění ze 16. století ve východní vnější stěně. Na jižní a východní straně tvrze se dochoval v zahradě zbytek příkopu, valů a parkánu. Zbytky opevnění se dodnes nazývají „Na valech“.
Pozůstatky tvrze jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23394/2–817, dnes patří k nejohroženějším památkám Kolínska.
Tvrz v Libenicích je v soukromém vlastnictví a není přístupná veřejnosti.