CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí nad středem obce.
Lstiboř - kamenný kříž II (0,0 km)
Lstiboř - socha sv. Jana Nepomuckého (0,0 km)
Lstiboř - kamenný kříž I (0,1 km)
Lstiboř - venkovský dům čp. 25 (0,1 km)
Lstiboř - venkovská vila čp. 9 (0,4 km)
Klučov - pověsti z Klučova (1,7 km)
Klučov - zaniklý zámek (1,7 km)
Původně středověký farní kostel, doložený již v roce 1352, byl v roce 1747 nahrazen dnešní pozdně barokní novostavbou podle plánu lichtenštejnského architekta Tomáše Vojtěcha Budila, nákladem Marie Terezie Savojské z Lichtenštejna.
Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem o zkosených nárožích a s nízkou hranolovou věží po severním boku presbytáře. Vnější fasády jsou členěny vpadlými poli, průčelí je ukončeno štítem s prázdnou nikou.
Presbytář je sklenut plackou, sakristie v podvěží křížovou klenbou. Strop lodi je na fabionu, kruchta je podklenuta valeně se stýkajícími se lunetami. Na stropě lodi jsou namalovány čtyři medailony s obrázky svatých evangelistů.
Vybavení kostela je soudobé s novostavbou, tedy z poloviny 18. století, z původního kostela se dochovala cínová křtitelnice z roku 1551, do Lstiboře zakoupená v roce 1682 z kostela sv. Martina v Kozojedech. Hlavní oltář vyhotovil v roce 1780 pražský řezbář Jan Kabourek a zdobí jej zdařilá kopie Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Reinische z roku 1781, přemalovaná roku 1877 Adolfem Liebscherem. Na kruchtě jsou varhany z 19. století. Ve věži je zavěšen zvon „Jan“ z roku 1718, ulitý Valentinem Lissiakem. Zvon patřil do sestavy dvou barokních zvonů původního kostela, větší zvon „Marie“ byl rekvírován za 1. světové války. Oba zvony byly ulity v dílně Valentina Lissiaka na Malé Straně v Praze, „Jan“ je vysoký 54 cm a vyzdobený je reliéfem sv. Jana Nepomuckého a pásem dvanácti letících andílků.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají v sobotu před první a pátou nedělí v měsíci od 17.30 hodin.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je spolu s farou zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19561/2–822.
Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtenštejna (* 1694 – † 10. 2. 1772 Vídeň), dcera knížete Jana Adama I. Ondřeje z Lichtenštejna. V roce 1712, ve svých 18 letech, zdědila obrovský majetek – panství Kostelec nad Černými lesy, Plaňany, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice. Když zemřel její manžel Tomáš Emanuel (Evžen) Savojský a v roce 1734 v Mannheimu na zimnici při vojenském tažení i její jediný syn Evžen, tak se až do konce života věnovala na svých panstvích mohutné budovatelské a charitativní činnosti (fary, kostely, sochy, přestavěla černokostelecký zámek, založila fond pro chudé, v Kostelci n. Č. l. vybudovala chudobinec atd.). V roce 1736 dokonce propustila obyvatele Kostelce n. Č. l. z poddanství, což jen podtrhlo její ohromnou popularitu mezi obyvateli panství, kteří ji důvěrně nazývali „Cafojka“. Na její památku je pojmenována Savojská ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l. a v roce 1980 vydalo Lichtenštejnské knížectví poštovní známku s jejím portrétem.