Cesty a památky
pověsti ze Suchdola
Suchdol, Pověsti
O suchdolském pokladu
Jakýsi bohatý měšťan Walder, úspěšný obchodník se stříbrem a drahými kameny, se do Suchdola odstěhoval se svou rodinou z Prahy, aby si zde užil čistého vzduchu a vesnického klidu. Nechal si zde postavit dům, kde si spokojeně žil a jako bohatý kupec řádně užíval života a věnoval se sbírání všelijakých uměleckých děl. Hlavně obrazy různých velikostí a odstínů mu dělaly radost. Po celém domě mu jich visely desítky a další měl schované na půdě domu. Jednoho deštivého podzimního dne se v Suchdole objevil pocestný malíř. Byl to podivín, muž tváře neupravené, postavy křivé, nevábně vypadající. Místní lidé z něj prý měli strach. Když se dozvěděl od místních o Walderovi, využil příležitosti a nabídl se mu, že mu nakreslí ten nejzvláštnější obraz, jaký kdy viděl. Walderovi se pochopitelně nabídka líbila a tak svolil a dokonce malíři slíbil za dílo 50 zlatých. Práce malíři trvala několik dní, než byl zcela hotov. Když pak práci konečně dokončil, předvolal si Waldera, aby mu obraz ukázal a slavnostně mu ho předal. Když pak odkryl plátno, aby dílo předvedl, Walder se tvářil poněkud zaraženě. Celý obraz byla totiž jakási červená mazanice, která mu nedávala žádný smysl. Rozčileně se ptal, co že to má být? Za tohle, že mu prý 50 zlatých nedá. Malíř začal tajemným hlasem vyprávět, že je v Suchdole ukrytý poklad a že právě jen a pouze tento obraz, malovaný za úplňku, v sobě skrývá indicie k nalezení pokladu. Tyhle řeci Waldera rozčílily natolik, že se rozhodl malíře vyhnat a nezaplatit mu. Malíř zaláteřil, cosi zaklel, padlo několik sprostých slov na Walderovu adresu, a zmizel za prvním nárožím. Víc už se malíř v obci neukázal. Walderovi ale stejně přišlo škoda obraz vyhodit nebo zničit, tak se rozhodl schovat ho na půdu mezi ostatní sbírky. Od té doby, co Walder vyhnal malíře se mu začaly hroutit obchody i rodinný život a za několik měsíců poté zemřel.
Manželka ho našla mrtvého, když se mu chystala oznámit, že se od něho odstěhuje do nedaleké Ratboře. Rozhodla se tedy všechny předměty, připomínající ji Waldera, prodat. I učinila tak a všechny obrazy i dům prodala. Pouze onen tajemný červený obraz zůstal v domě. Pozůstalá manželka si ho nevšimla. Roky plynuly a o dům projevili zájem různí majitelé, ale o tajemném obrazu se žádná další zpráva neobjevila. Až v 90. letech 20. století při rekonstrukci domu našli dělníci skutečně na půdě něco, co záhadný obraz z vyprávění připomínalo. Současný majitel ho věnoval Českému muzeum výtvarných umění v Praze a jeho návštěvníci se shodují, že v některeých dnech skutečně na obraze vidí jakási písmena a čísla.
Mapa
Poloha
Pověst se váže k měšťanskému domu čp. 2.
GPS: 49°57'10.910"N, 15°10'2.570"E
