CESTYAPAMATKY.CZ

Národní přírodní rezervace (NPR) chrání nejrozsáhlejší souvislý porost lužních lesů v Čechách, protkaný sítí tůní (mrtvých a slepých ramen Labe) na soutoku Labe s Cidlinou a pravém břehu Labe mezi Libicí nad Cidlinou a Velkým Osekem. Většinu rezervace pokrývají lesní porosty, zastoupeny jsou všechny lužní typy lesa od mokřadních olšin a vrbin přes dubo-jilmové porosty až po dubohabřiny. 85 % území tvoří les, 10 % lesní loučky, 4 % vodní biotopy a pouze 1 % pole.

Zaplavované jilmové doubravy tvořené především jilmy, jasany, javory babyka a duby letními přecházejí na nejsušších místech do dubohabřin, ve kterých se kromě dubu ve větší míře uplatňuje habr a lípa malolistá. Pro tato společenstva jsou charakteristické bohaté jarní porosty s kvetoucí dymnivkou dutou, sasankou hajní i pryskyřníkovitou, hrachorem hajním, violkami a dalšími druhy. Přes polovinu plochy lesních porostů tvoří stejnověké monokultury přirozeně se vyskytujících druhů i nepůvodních dřevin (smrk, borovice lesní, vejmutovka dub červený apod.), neboť lesy na území národní přírodní rezervace byly odedávna ovlivňovány a využívány člověkem.

V hlubokých nezastíněných tůních s otevřenou hladinou se vyskytují společenstva plovoucích a vzplývavých rostlin, nejčastěji zde nalezneme pryskyřník velký (Ranunculus lingua), žebratku bahenní (Hottonia palustris), bublinatka jižní (Utricularia australis), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), několik druhů hvězdošů (Callitriche sp.), stulík žlutý a leknín bílý (leknín bělostý roste jen v Labi), v mělčích tůních bývají porosty žebratky bahenní. Vývoj tůní (sukcese) směřuje postupně k přeměně na mokřadní olšiny.

Na území rezervace se nacházejí také velmi cenné lesní loučky, které hostí řadu význačných rostlin – roste zde kostival český (Symphytum bohemicum), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), jarva žilnatá (Cnidium dubium), hadí jazyk celolistý (Ophioglossum vulgatum), žluťucha lesklá i žlutá (Thalictrum flavum), violka slatinná (Viola stagnina), hrachor bahenní, česnek hranatý, rozrazil dlouholistý, šišák hrálolistý, kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), ožanka čpavá (Teucrium scordium), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) nebo strdivka zbarvená (Melica picta). Zcela jiná vegetace porůstá vysoké břehy Labe (tzv. agradační valy), kde je suchá a značně písčitá půda – rostou zde např. hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), trávnička obecná (Armeria vulgaris). Pozoruhodné jsou nálezy 12 druhů epifytických lišejníků (rostoucích v korunách stromů); tyto druhy jsou velmi citlivé na čisté ovzduší. Průzkum dále odhalil výskyt celkem 131 druhů mechorostů, z nichž je 14 druhů obsaženo v Seznamech ohrožených druhů mechorostů ČR, z toho 4 druhy jsou kriticky ohrožené!. Z Libického luhu byl v roce 1978 popsán dosud zcela neznámý rostlinný druh kruštík polabský (Epipactis albensis), který patří mezi vzácné chráněné rostliny a je endemitní rostlinou Libického luhu.

V Libickém luhu je také významné hnízdiště ptáků – např. jestřába lesního, datla černého a všech tří druhů cvrčilek. Z obojživelníků se tady vyskytují vzácnější skokan štíhlý a kuňka ohnivá. Významná je též fauna bezobratlých – motýl jasoň dymnivkový, korýši žábronožka sněžní a listonoh jarní a měkkýšů Aegopinella nitidula a Trichia sericea (celkem nalezeno 58 druhů měkkýšů), vzácných střevlíků Platynus livens, Leistus terminatus, Carabus coriaceus, C. ullrichi, Badister dilatatus.

Nepříznivým zásahem do přírodních podmínek rezervace byla na konci 80. let 20. století výstavba dálnice Praha – Hradec Králové, která významně vychýlila rovnováhu přírodních podmínek v rezervaci, proto je další osud tohoto výjimečného biotopu nutno bedlivě sledovat.

Národní přírodní rezervace (NPR) byla vyhlášena v roce 1985 na rozloze 410,33 ha. Název Libitzer Au se vyskytuje již na mapě Josefského vojenského mapování na konci 17. století, v roce 1819 došlo k oddělení Pňovského luhu prokopáním nového koryta Labe.