V letech 1695–97 nechal majitel malešovského panství František Antoním Špork vystavět na hoře Vysoká barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů) získal hrabě František Antoním Špork za velmi pikantních okolností, neboť je v Karlových Varech vyhrál v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem. Hrabě F. A. Špork pobýval na Vysoké v letech 1697–99 a velkoryse pojal otevření stavby a vysvěcení dokončené kaple; byla zde zřízena kašna, z níž místo vody proudilo víno, upečeni byli dva jeleni, vůl nadívaný kachnami, husami a koroptvemi, k tomu se upeklo 5000 pecnů chleba a vypilo 60 sudů piva. V roce 1699 prodal F. A. Špork nečekaně malešovské panství i s Belvedérem Antonínu z Halleweilu, který však neměl o objekt žádný zájem. V letech 1705–11 spravovali pouze kapli mniši oratoriáni a po nich augustiniáni z Lysé n. L., kteří však z Vysoké definitivně odešli v roce 1796. V roce 1797 byl ještě letohrádek nově zastřešen, ovšem dne 30. dubna 1834 byla opuštěná stavba zapálena bleskem, vyhořela a od té doby byla ponechána svému osudu. V roce 2011 byly z iniciativy občanského sdružení Belveder zajištěny havarijní stavy narušeného zdiva díky dotaci 400 000 Kč z projektu „Partnerství pro Kolínsko“ společnosti TPCA Kolín. Záměrem sdružení je konzervovat zříceniny letohrádku, aby nedocházelo k další destrukci.
Půdorys stavby i jeho celková koncepce přímo vycházejí z nákresů ideálních letohrádků, které vytvořil učitel Giovanny Battisty Alliprandiho, vynikající vídeňský architekt J. B. Fischer z Erlachu. Autorství stavby G. B. Alliprandiho je tak téměř jisté, neboť v té době dokonce již pracoval ve službách hraběte Františka Antonína Šporka a Belvedér na Vysoké by tak byl první vlastní stavbou tohoto pozdějšího velikána vrcholného baroku v Čechách. Na Vysoké se jedná o unikátní spojení zdánlivě protichůdných funkcí v jedné stavbě – letohrádku, kaple, poustevny a místa pro konání opulentních barokních slavností. Jádro stavby tvoří jednopatrová čtvercová budova se skosenými rohy, krytá původně vysokou osmibokou střechou s věžičkou. Kaple sv. Jana Křtitele, vysvěcená 24. června 1697, kuchyně a sklep se nacházely v přízemí. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran (mimo východu) a za předsíněmi upravenými na způsob krápníkových jeskyní byla kaple se sochou sv. Jana Křtitele, nad kterou viselo slunce jako baldachýn, z něhož proudila voda. V prvním patře byl velký sál a čtyři pokoje, určené pro pobyt hraběte. Věžička na střeše sloužila jako rozhledna. Před hlavním vchodem byly vybudovány dvě budovy poustevny, určené pro pobyt mnichů, kteří měli o areál pečovat. Celý objekt byl obehnán kruhovou okrasnou zdí. V době výstavby letohrádku byl kopec odlesněn, vlastní stavba byla obklopena pouze kruhovým parterem z nízkých dřevin.
Zříceniny zámku a kaple byly 3. května 1958 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26533/2–2834.
Šimek Tomáš a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI, Východní Črchy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.
Zříceniny Belvederu se nacházejí východně od obce Vysoká na vrcholu dominantní hory vysoké 471,2 m. n. m. Přístup je ze středu obce po zelené turistické značce Suchdol – Bylany, Škvárovna.
GPS: 49°56'33.020"N, 15°11'18.360"E
Volně přístupné