CESTYAPAMATKY.CZ

Původní gotický kostel je připomínán v roce 1352, roku 1394 bylo při kostele zřízeno kaplanství. V pobělohorské době fara ve Chvatlinách zanikla, z výpovědi zásmuckého kostelníka Václava Cihláře z roku 1655 je zřejmé, že kostel je velmi sešlý, téměř bez vnitřního zařízení. V roce 1713 byl kostel opraven. Dne 14. července 1807 v 9 hodin večer vznikl v sousedním statku požár, který zachvátil značnou část vesnice i s kostelem. Při požáru kostel do základu vyhořel, ruiny pak byly v roce 1814 odstraněny.

Se stavbou nového empírového kostela bylo započato 1. září 1817 z nadace hraběte Františka ze Šternberka, majitele zásmuckého panství. Na čtyřech základních kamenech, které nesou sloupy podpírající kopuli, jsou pak vyryta jména jeho ženy, hraběnky Františky ze Šternberka, rozené ze Schönbornu a jejich tří dcer, Christiny, Erviny a Františky. Stavba se protáhla až do roku 1828, kdy byl kostel slavnostně vysvěcen 6. července. V roce 1899 byl kostel opraven, uvnitř vymalován a opatřen novými varhanami, které postavili bratři Paštikové z Prahy. V roce 1967 byla opravena kopule, která hrozila zřícením.

Jednolodní kostel na křížovém půdorysu o rozměru 21,6×10,5 metru, ukončený na východní straně půlkruhovým presbytářem a sakristií v ose. Na severní straně přiléhá k lodi obdélná vstupní předsíň (portikus), která se otevírá do návsi a zakrývá vlastní orientaci kostela. Tvoří ji otevřený prostor s představeným dvouramenným schodištěm sklenutý třemi arkádami na pilířích, vrcholící trojúhelníkovitým štítem.

Nad středovým prostorem lodi se klene kupole s lucernou na vysokém tamburu, presbytář, od lodi oddělený půlkruhovým triumfálním obloukem, je sklenut konchou. Po stranách presbytáře jsou malé oratoře. Stěny osmiboké lodi o průměru 6,8 metru členění jónské pilastry a bohatě profilovaná římsa, prostor pod kruchtou je sklenut do kříže.

Zařízení pochází z poloviny 19. století, nad menzou hlavního oltáře je zavěšen velký obraz* sv. Petra a Pavla z roku 1840, zřejmě od V. Markovského. Ve stěně kostela jsou u západního vchodu druhotně osazeny dva renesanční pískovcové náhrobky Hradeckých z Bukovna, pocházející z původní stavby. Napravo od vchodu je náhrobek se znakem, který má v pravé půli šachovnici, v levé arabesky, a klenot tvořený klečící postavou s turbanem na hlavě. Nad znakem je nápis: „Léta páně 1609 v pátek po památce rozeslání apoštolů mezi 2 a 3 hodinou na noc umřela urozená paní Eva Hradecká, rozená Borcikova z Poličan a z Velehrádku, manželka urozeného pána Wiktorina Hradeckého z Bukovna a na Mančicích a byla zde pochována očekávaje i veselého vzkříšeni.“ Na levé straně dveří je náhrobek se znakem stojícího ptáka a s nápisem: „Léta Páně 1602 tu sobotu po svatém Filipu Jakubu umřel Jindřich Božek, syn urozeného pana Wiktorina Hradeckého z Bukovna, tuto jest pochován a očekává blahoslaveného vstání.“

K prvnímu náhrobku se váže místní pověst.

Kostel je od 1. ledna 2005 filiální, spravován Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze poslední neděli v červnu a první neděli v září v 15:00 hodin.

Kostel sv. Petra a Pavla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23339/2–720.