CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí v dominantní poloze na vyvýšeném jižním okraji vsi.
Hořany (u Červených Peček) - křížek (0,4 km)
Hořany (u Červených Peček) - keltské sídliště (1,1 km)
Hořany (u Červených Peček) - o Kamenné bábě (1,2 km)
Hořany (u Červených Peček) - smírčí kříž* (1,2 km)
Hořany (u Červených Peček) - socha sv. Vojtěcha (1,2 km)
Hořany (u Červených Peček) - venkovský dům čp. 23 (1,2 km)
Hořany (u Červených Peček) - venkovská usedlost čp. 20 (1,4 km)
První zmínka o kostele je z roku 1305 v souvislosti s těžbou rudy „u farního kostela Navštívení Panny Marie“, podle kterého se obec v té době jmenovala. V letech 1367–98 byl péčí horníků přestavěn a rozšířen a v 16. století o kostel pečovali zemané Libeničtí z Vrchovišť, sídlící na tvrzi v sousedních Libenicích, kteří v něm byli i pohřbíváni. Podle popisu inventáře z roku 1505 byl kostel vybaven mnoha drahocennými předměty. V průběhu 18. století však bohužel natolik zchátral, že musel být až na věž se šnekovitým schodištěm v roce 1814 zbořen. V letech 1815–18 pak byla k věži přistavěna jednoduchá loď s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně. Z podnětu faráře Jana Záruby byl v roce 1900 celý kostel zbořen a na jeho místě postavil kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905–08 dnešní velkolepou pseudorománskou stavbu podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, slavnostně byl vysvěcen jako Nanebevzetí Panny Marie dne 24. května 1914 za účasti královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy. Dlouhodobě mírně chátrající stavba má zásadní problém se statikou svého založení, v letech 2009–10 proběhla oprava střechy. Výnosem ze dne 29. prosince 2010 byl kostel zařazen na seznam nejohroženějších nemovitých památek.
Stavba je postavena z hořického pískovce jako trojlodní bazilika s dvojicí vysokých věží v západním průčelí a polokruhovou apsidou na východní straně. Zevně jsou stěny členěny polokruhově ukončenými okny, bazilikální okna jsou podvojná. Celou stavbu lemuje pod střechou po obvodu ozdobný vlys a kolem kostela je hřbitov obehnaný zdí s pseudogotickým cimbuřím.
Interiér byl v roce 1909 vymalován Františkem Urbanem s chotí velmi podařenými secesními nástěnnými obrazy***, které jsou v tomto rozsahu v České republice naprosto ojedinělé a ovlivněny jsou dílem Alfonse Muchy. Od stejných autorů jsou i barevná secesní okna zalitá do olova. Jedno z oken věnoval tehdejší světský patron stavby, houslový virtuos Jan Kubelík, pobývající tehdy na svém zámku v Býchorech.
Jednotné vnitřní secesní zařízení je současné se stavbou, podle návrhu Jana Kastnera ho vyřezal J. Klíma. Ze starého kostela se dochovaly pouze dva barokní andělíčci v jižní křtící kapli, tři vynikající renesanční náhrobníky Libenických z Vrchovišť (1591 Vilém Všebor Libenický z Vrchovišť na Libenicích a Jeníkově, 1589 Jan Archleb z Vrchovišť na Libenicích a Jeníkově a 1594 Anna z Libenic a Lstiboře) druhotně umístěné v podvěžním průchodu a ve věži zavěšený zvon (průměr 0,98 m, výška 0,73 m, váha 600 kg) z 2. pol. 15. století, pravděpodobně od Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, s česky psanou modlitbou gotickou miniskulí: „PANE BOZIE DAI SWOBODU TIEM KDOZ TE MILUGI A TWAU PRAWDU WYZNAWAGI, AVE MARIA GRATIA“.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kutná Hora Kutnohorsko-poděbradského vikariátu Královéhradecké diecéze. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají, zájemci o prohlídku se mohou objednat u pana Lubomíra Krátkého na e-mailu Lubomir.Kratky@gkolin.cz.
Kostel Navštívení Panny Marie byl v roce 1987 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 47047/2–3450.