Cesty a památky

Kolínsko » Klášterní Skalice » cisterciácké opatství s kostelem Panny Marie

cisterciácké opatství s kostelem Panny Marie
***

Klášterní Skalice, Kláštery

Nejmladší cisterciácký klášter ve střední Evropě založil v roce 1357 příbuzný pánů z Pardubic, biskup Mindenský (město v Prusku, dnes Německo), probošt vyšehradský, kancléř císaře Karla IV. a pozdější magdeburský arcibiskup, Dětřich (Theodorik) z Portic. Klášter byl nazván At Graciam beatae Virginis a položení základního kamene se dne 13. října 1357 osobně zúčastnil císař Karel IV. a olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi, což poukazuje na jistě velkolepé a nám dnes neznámé plány s tímto klášterem. Význam skalické fundace potvrzuje i skutečnost, že Dětřich z Portic současně založil i klášterní hrad Šember a kromě císaře a tehdejšího pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic ji potvrdil i papež Inocenc IV. Prvních 12 řeholníků, vedených opatem Mikulášem, přišlo do Skalice ze sedleckého kláštera a jejich počet se měl postupně rozrůst na 50. Nadějný rozkvět kláštera, který církevní hodnostáři i panovníci obdařili mnoha privilegii, nenarušila ani příhoda z roku 1366, kdy tu byl přepaden a zardoušen opat Martin. Zvýšený stavební ruch přinesl na přelomu 14. a 15. století do Skalice opat Matěj, který pro klášter získal další velkou finanční podporu od krále Václava IV., což dokládá listina z 8. listopadu 1400. Díky ní se mohl především rozšířit konvent, aby se v něm mohlo usadit oněch padesát mnichů, pro jejichž uživení Václav IV. zvýšil královské nadání o tři sta kop grošů ročně. Neimpozantnější stavbou kláštera byl chrám Milostné Panny Marie, na jehož stavbě se účastnila huť Matyáše z Arrasu, uvolněná z budování chrámu sv. Víta na Pražském hradě po příchodu Petra Parléře.

Dne 18. dubna 1421 byl celý areál kláštera zničen husity a jeho majetek zapsal císař Zikmund městu Kouřim. Král Jiří z Poděbrad později zastavil zbořený klášter Janu z Vojslavic, ale až v roce 1481 nechal Vilém Zub z Landštejna klášter obnovit a opat Jan, dosazený opět ze Sedlce, přebral zpět proto tak podruhé ukončuje svou činnost v roce 1533; budovy i chrám byly tehdy ponechány svému osudu.

V roce 1690 byl klášter z iniciativy sedleckého opata Jindřicha Snopka podruhé obnoven. Původní klášterní budovy však byly již zcela zpustlé a proto byl vystavěn ze zbytků východního křídla klausury a přilehlé prostory (sakristie ?) severního křídla prostý dvoukřídlý konvent, na který navázala při jižním rameni transpetu bývalého chrámu barokní kaple Zvěstování P. Marie, sklenutá kříži do pásů a vyzdobená ornamentální malbou. Kaple byla vystavěna v části bývalého chrámu s využitím původních zdí presbytáře. Existence kláštera však opět neměla dlouhého trvání, za josefínských reforem byl klášter v roce 1783 definitivně zrušen. Nevyužívané budovy koupil v roce 1819 měšťan Jiří Dörfel, který konvent upravil na zámek, bývalá klášterní kaple se stala kaplí zámeckou a její průčelí bylo pseudogoticky upraveno. V roce 1840 byly odstraněny dosud mohutné zříceniny kláštera a v nadcházejících letech byl areál převážně hospodářsky využíván, poté, co zdejší statek získal v roce 1872kníže Jan z Lichtenštejna. V jeho majetku pak zůstal až do pozemkové reformy v roce 1924. V letech 2009–11 byl opraven a staticky zajištěn zbytek refektáře se zazděným oknem.

Vzhledem k tomu, že v průběhu staletí své existence byl klášter neustále devastován, nelze dnes původní podobu bezpečně rekonstruovat. Z roku 1807 se dochoval obraz od Aleše Vincence Pařízka, zachycující mohutné zříceniny kláštera, který je východiskem k určitým hypotézám o jeho podobě. Jádro kláštera tvořila rozlehlá čtyřkřídlá dispozice, obklopující ústřední rajský dvůr. Ve východním křídle byla kapitulní síň a jižní stranu zaujímalo skriptorium a refektář, který by mohl být podle dochovaných proporcí jednou z největších prostor v Čechách v době vlády Karla IV. Celou severní část objektu uzavíral kostel Panny Marie, který měl nebývale velkolepé rozměry – jednalo se o síňové pětilodí (výška střední lodi musela činit nejméně 30 metrů) s presbytářem a a s příčnou lodí, dlouhou 40 metrů. Vyloučit ani nelze hypotézu, že pětilodí mělo katedrální dispozici s vysokým síňovým chórem, který obíhal ochoz s bočními kaplemi. Každopádně byl kostel projektován jako největší gotický kostel v Čechách.

Z chrámu se dodnes dochovalo pouze deset metrů vysoké torzo mohutného, bohatě profilovaného gotického pilíře z červeného pískovce, prokazatelně dílo huti Matyáše z Arrasu (v 19. století zde stálo ještě 12 pilířů) a fragmenty západní zdi příčné lodi s výběhy žebrové klenby chóru. Z konventu se v budově zámku dochovala vysoká gotická místnost s žebrovou klenbou (vedle barokní kaple – původně zřejmě armarium, neboli knihovna) a zazděné veliké gotické okno s výběhy žeber klenby na budově stodoly (zřejmě pozůstatek fraterie, neboli tzv. sálu bratří, který obvykle sloužil jako skriptorium, případně pozůstatek refektáře). V kouřimském muzeu je uložen opukový svorník (výška 42 cm, průměr 47 cm, vyobrazení anděla, zbytky původní polychromie), který pochází z nedochované chrámové klenby; jedná se o vynikající kamenickou práci z roku 1410. V kouřimském muzeu je také vystaven model kláštera ve 14. stol.

Skalický cisterciácký klášter je považován za nejvýznamnější počin české architektury lucemburského období ve venkovském prostředí.

Prohlášení za památku

Zbytky kláštera a zámku jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17574/2–733.

Fotogalerie

Klášterní Skalice - zbytky kláštera, pilíř klášterního kostela (2010)Klášterní Skalice - zbytky kláštera, pozůstatky klášterního kostela (7. 9. 2013)Klášterní Skalice - klášter, zbytky klášterního kostela (2012)Klášterní Skalice - klášter, výběhy žeber klenby příčné lodi kostela (2006)Klášterní Skalice - zbytky kláštera, výběhy žeber klenby příčné lodi klášterního kostela (7. 9. 2013)Klášterní Skalice - klášter, klenba bývalého sálu knihovny (2007)Klášterní Skalice - okno zaniklého skriptoria nebo refektáře (16. 7. 2011)Klášterní Skalice - klášter, zbytky jižního křídla (16. 7. 2011)Klášterní Skalice - klášter, svorník s andělem ze zaniklého kostela (2007)Klášterní Skalice - rekonstrukce v muzeu v Kouřimi (Vladimír Ryšlink)Klášterní Skalice - rekonstrukce v muzeu v Kouřimi (Vladimír Ryšlink)Klášterní Skalice - zbytky klášterního kostela, obraz A. V. Pařízka z roku 1807Klášterní Skalice - půdorys zámku a zbytků kláštera, současný stav

Mapa

Poloha

Klášter stojí nad středem obce na svahu mělkého údolí nad pravým břehem říčky Kouřimky (Výrovky), v jeho blízkosti prochází zelená turistická značka Pečky – Kouřim.

GPS: 50°1'22.550"N, 14°59'6.580"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK