CESTYAPAMATKY.CZ

Po zrušení místního kláštera za josefínských reforem v roce 1783 připadly budovy náboženskému fondu, od kterého je v roce 1819 koupil měšťan Jiří Dörfel. Nový majitel zahájil úpravu klášterního areálu na hospodářský dvůr a obytnou budovu kláštera začal přestavovat na zámek, k němuž připojil i bývalou klášterní kapli Panny Marie. V roce 1825 převzala velkostatek Dörfelova dcera Kateřina, provdaná Jeřábková. Její dcera Anna, provdaná za Antonína Ledera, zdědila Klášterní Skalici v roce 1833. Za ní se v roce 1844 poprvé připomíná ve Skalici zámek. Antonín Leder prodal v roce 1872 zámek s dvorem Janovi II. z Lichtenštejna. Za Lichtenštejnů byl zámek koncem 19. století přestavěn do dnešní podoby, přízemí bylo upraveno jako byt správce velkostatku, v prvním patře byly zřízeny sýpky a skladiště. Kaple Panny Marie byla pseudogoticky upravena, zejména ve východním průčelí.

Ve 20. letech 20. století se při první pozemkové reformě stal zámek sídlem majitele zbytkového velkostatku, v roce 1950 přešel pod správu místního zemědělského družstva. Zámek chátral až do roku 1995, kdy byly znovu vztyčeny provalené zdi zámecké (klášterní) kaple Panny Marie a celý areál byl nově zastřešen. V současné době je zámek využíván k obytným účelům, kaple je nadále pustá.