Dnešní Karlova ulice se historicky nazývala Řeznická, neboť do ní ústilo zadní průčelí někdejších masných krámů, které stávaly na místě domu čp. 104. Nachází se zde několik původně středověkých domů.
1. Dům čp. 22 "U zeleného stromu"
Původně gotický dům z konce 13. století, původně zvaný "U Zlaté lípy". V roce 1803 dům koupil Tobiáš Buna, spolumajitelem domu se stal v roce 1813 i jeho starší bratr Václav Buna, jehož nejmladší dcera Marie, provdaná roku 1832 za Antonína Cyvína, nakonec celý dům zdědila v roce 1844. Jejich syn, kupec Karel Cyvín dům radikálně přestavěl v roce 1872, kdy byl rozšířen o druhé patro. Celé průčelí do náměstí i sousední Karlovy ulice sjednotila nová eklektická fasáda s novorerensančními prvky (z náměstí má vchod pouze do prodejny, adresou patří do Karlovy ulice). V letech 2024-25 byla provedena památková obnova fasád domu. Dům je v majetku města Kolína, v přízemí je prodejna, ve zbylých patrech jsou městské byty.
2. Dvojdům čp. 23/I/ a 23/II
Nárožní dvojdům tvořený dvěma zcela samostatnými částmi, spojenými průchozími interiéry až v 1. polovině 20. století. Hlavní část tvoří středověký dům* (23/I), který vznikl odčleněním od sousedního domu čp. 17 v Brandlově ulici. Ve svém jádru je tvořen věžovým domem z 2. pol. 13. století, jehož část sloužila ve 14. století jako součást chlebových krámů. V roce 1480 dům přestavěl městský písař Jakub z Vrbice, v roce 1527 se od domu oddělil zmiňovaný dnešní dům čp. 17. V letech 1596–1610 byl dům majetkem nechvalně proslulého písaře Jana Kirchbryka Berounského, jehož náhlé úmrtí v roce 1610 prý doprovázelo několik nadpřirozených jevů. Dnešní pozdně barokní podobu s mansardovou střechou získal dům po požáru v roce 1796, kdy byl jeho majitelem italský kominický mistr Bartoloměj Spigalio. Z gotické stavby se dochoval ve východní stěně vstupní, pravoúhle orámovaný sedlový portál s profilovaným ostěním z konce 14. stol., vedle portálu vlevo zazděné gotické okénko a vpravo velké okno s pravoúhlým ostěním. Na jižní stěně do Brandlovy ulice je pod střechou zazděné další malé gotické okno s pískovcovým ostěním. V přízemí domu se dochovaly valené klenby s lunetami do pasů a v suterénu trámový záklopový raně gotický strop z 13. století. Na východní fasádě (žluté barvy) je mezi okny 1. patra páskový rám zaniklého obrazu sv. Jana Nepomuckého (?). Směrem na sever do Karlovy ulice k němu přiléhá krátký dům (23/II) postavený zřejmě v proluce na středověké parcele po roce 1900. Jeho fasáda zelené barvy je členěna stylizovanými pilastry a parapetními výplněmi s dekorem. V současnosti dům slouží k bytovým a komerčním účelům.
3. Dům čp. 28
Řadový patrový měšťanský dům původně ze 13. století, který se v písemných pramenech poprvé připomíná roku 1544. Po roce 1742 byl jeho majitelem chirurg Jiří Barvonič, který se ve věku osmdesáti let stal jedinou lidskou obětí katastrofálního požáru Kolína v roce 1796. Při opravě na konci 18. století dům získal pozdně barokní průčelí, jehož pozůstatky se navzdory několika novodobým úpravám, především v roce 1926, zachovaly dodnes. Při rekonstrukci domu v letech 2007–09 byla obnovena i gotická studna ve sklepení. V soušasnosti slouží dům bytovým účelům.
4. Dům čp. 30 "U zlatého soudku"
Přízemní řadový dům na středověké parcele, který byl v letech 1554–70 byl v majetku mistra Tomáše z Vyskytné, potomka významné erbovní rodiny. K větší přestavbě domu došlo po požáru města v roce 1796, jeho současná podoba je výsledkem několika pozdějších přestaveb v 18. a 19. století. Je krytý mansardovou střechou s nevhodnou novodobou krytinou typu bonského šindele. Poměrně jednoduchá fasáda je výsledkem stavební úpravy na konci 19. století, je členěna vyšším soklem, vyrovnávajícím úroveň terénu, který je prolomený sklepními¨okénky, a jednoduchou bosáží. Nad dveřmi je umístěn jednoduchý novodobý čtvrcený modrobílý štít, pod ním páska s nápisem KOLÍN 1474. V současnosti slouží dům komerčním a bytovým účelům.
5. Dům čp. 104
Dům s pseudobarokní fasádou postavený na konci 19. století po zboření středověkých masných krámů, tvořených zastřešenou uličkou. Na tomto místě v Karlově ulici byl původně jeden vchod a druhé vyústění bylo v místech domu čp. 103 v Kouřimské ulici.
Dům čp. 23 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 14197/2–753.
Dům čp. 28 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25793/2–4103.
Dům čp. 30 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34138/2–4104.
Karlova ulice spojuje Brandlovu ulici na chrámové návrší s nárožím Karlova náměstí a Kutnohorské ulice.
GPS: 50°1'38.011"N, 15°12'5.938"E
Nepřístupné