Cesty a památky

Kolínsko » Ohaře

Ohaře

Ohaře patří k menším sídlům středního Polabí, jejichž počátky lze spojovat s postupným osidlováním úrodné krajiny v průběhu vrcholného středověku, ačkoliv písemné prameny obec zachycují až v pozdější době. První zmínka o vsi se váže k roku 1397, kdy byla uváděna jako majetek Jana a Václava Zacha z Ohař; Jan se připomíná ještě v roce 1415. Dějiny obce v první polovině 15. století nejsou blíže známy a zůstávají jen torzovitě zachyceny v nepřímých zprávách. Podle sdělení z roku 1543 měla část vsi patřit v předhusitské době pražské kapitule, soudobé materiály však takovou informaci nepotvrzují, a je proto nutné k ní přistupovat s opatrností. V roce 1461 náležely Ohaře Janu Korčkovi z Božce a jeho potomkům zůstaly až do roku 1575, kdy ves koupil Jan Libenický z Vrchovišť a připojil ji k libenickému panství.

To bylo roku 1593 vykoupeno císařem Rudolfem II. ze zástavy a následně trvale spojeno (s výjimkou let 1611–1615) s kolínským panstvím. V rámci tohoto rozsáhlého celku sdílely Ohaře další vývoj až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848, kdy se postupně začlenily do moderního systému obecní samosprávy.

Ve středověku i raném novověku měla ves typicky zemědělský charakter a její hospodářský život byl úzce vázán na obdělávání kvalitních polabských půd. Dlouhodobá stabilita majetkových poměrů v rámci kolínského panství se odrazila i v poměrně kontinuálním vývoji sídla, které nebylo výrazněji poznamenáno zásadními historickými zlomy.

Urbanistická struktura si dodnes zachovala charakter rozvolněné zemědělské vsi, tvořené převážně menšími usedlostmi a rodinnými domy, soustředěnými podél komunikací v otevřené, intenzivně obdělávané krajině Polabí. Vztah obce k blízkému Kolínu se přitom dlouhodobě projevoval jak v hospodářské orientaci, tak v každodenním životě obyvatel.

Správní vývoj obce odráží širší proměny veřejné správy v novověku a moderní době. Po zrušení patrimoniální správy se Ohaře konstituovaly jako samostatná obec v rámci politického okresu a i nadále se vyvíjely jako součást regionu Kolínska, s nímž jsou přirozeně spjaty historicky i geograficky.

Osobnosti

Marie Beranová, roz. Pilařová (* 1889 Ohaře - † 1988 Kanada) - manželka Rudolfa Berana, významného agrární politika a druhorepublikového československého premiéra. V roce 1951 odsouzená jako nepřítel socialistického státu k 6 letům vězení, po výkonu trestu emigrovala za svými syny do Kanady, kde zemřela. Po listopadu 1989 byly její ostatky převezeny do Česka do rodinného hrobu.

Původ názvu

Název obce bývá podle místní tradice vykládán ve spojitosti s chovem loveckých psů, konkrétně ohařů, které měli obyvatelé vsi poskytovat pro potřeby nedalekého hradu Oldříš. Tento výklad je součástí širší skupiny místních názvů v okolí (srov. Ovčáry, Konárovice, Chrčice či Sokoleč), spojujících vznik obcí se službami pro panovnický dvůr, nelze jej však jednoznačně doložit pramenně. Podle jazykového rozboru Antonína Profouse je pravděpodobnější, že název vznikl z osobního jména či přezdívky Ohař a původně označoval „ves lidí Ohařových“. Historické doklady zachycují jméno v různých pravopisných podobách, např. Oharze (1397), Oharzczy (1415), Uoharze (1461), Woharze (1549), Vohaře (1854, úředně stanoveno) a konečně Ohaře (1904, úředně stanoveno). Přestože se zápis názvu v průběhu staletí lišil v závislosti na dobové pravopisné praxi, jeho základní podoba zůstávala poměrně stabilní a nedoznala zásadnějších významových změn.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 11. dubna 2008 usnesením č. 30 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldická kancelář Jiří Šuk & Jan Severa. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“, který tvoří zelený štít (zemědělský ráz okolí), ve kterém je stříbrná hlava ohaře (název obce), doplněná nahoře dvěma zlatými vztyčenými přivrácenými lipovými listy s plodenstvím (památné lípy na hřbitově), dole je do oblouku pět zlatých šesticípých hvězd (kostel sv. Jana Nepomuckého). Vlajka má zelenou barvu, uprostřed je bílá hlava ohaře s krkem, provázená nahoře dvěma vztyčenými přivrácenými žlutými lipovými listy s plodenstvím, u dolního okraje vlajky pět žlutých šesticípých hvězd.