Cesty a památky

Kolínsko » Ohaře

Ohaře
Znak obce (schválen v květnu 2008)

První zmínka o Ohařích se váže k roku 1397 jako majetek Jana a Václava Zacha z Ohař, Jan se připomíná ještě v roce 1415. Dějiny obce v 1. polovině 15. století nejsou blíže známy, podle zprávy z roku 1543 měla část vsi patřit v předhusitské době pražské kapitule; soudobé materiály však takovou informaci nepotvrzují. V roce 1461 náležely Ohaře Janu Korčkovi z Božce, jehož potomkům patřila až do roku 1575, kdy ji koupil Jan Libenický z Vrchovišť a připojil k libenickému panství. S ním pak v roce 1593 připadly panství kolínskému a v jeho majetku zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Původ názvu

Název obce se odvozuje od toho, že obyvatelé měli povinnost chovat lovecké ohaře pro hrad Oldříš (srovnejte též původ názvů obcí Ovčáry, Konárovice, Chrčice a Sokoleč).

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 11. dubna 2008 usnesením č. 30 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldická kancelář Jiří Šuk & Jan Severa. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“, který tvoří zelený štít (zemědělský ráz okolí), ve kterém je  stříbrná hlava ohaře (název obce), doplněná nahoře dvěma zlatými vztyčenými přivrácenými lipovými listy s plodenstvím (památné lípy na hřbitově), dole je do oblouku pět zlatých šesticípých hvězd (kostel sv. Jana Nepomuckého). Vlajka má zelenou barvu, uprostřed je bílá hlava ohaře s krkem, provázená nahoře dvěma vztyčenými přivrácenými žlutými lipovými listy s plodenstvím, u dolního okraje vlajky pět žlutých šesticípých hvězd. 

Administrativní údaje

Ohaře jsou samostatnou obcí, katastrální výměra činí 6,03 km² a žije zde 286 stálých obyvatel (1. ledna 2016).

Fotogalerie

Ohaře - pohled od Němčic (2008)Ohaře - pohled od Jestřebí Lhoty (2016)

Odkaz

www.ohare.cz

Mapa

Poloha

Ohaře leží 10 kilometrů severovýchodně od Kolína v nadmořské výšce 226 metrů.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK