CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí v dominantní poloze na západním okraji vsi.
Polní Voděrady - kaple (0,1 km)
Polní Voděrady - podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého (0,1 km)
Polní Voděrady - kamenný kříž (0,1 km)
Polní Voděrady - nálezy z keltské doby (0,2 km)
Polní Voděrady - pivovar (zaniklý) (0,3 km)
Polní Voděrady - zámek (0,4 km)
Polní Voděrady - socha sv. Františka Xaverského (0,5 km)
Mančice - pivovar (zaniklý) (1,1 km)
Na místě románského kostela z 12. století byl nejpozději v 1. polovině 14. století vystavěn vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. – 14. století) nový gotický kostel. V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–71 byl kostel upraven barokně, pravděpodobně stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou, není však písemně doloženo.
Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží při jeho severní straně. V přízemí věže je sakristie, zřejmě pozůstatek původního románského kostela. Před západním průčelím, které vrcholí barokním štítem s kamenným sousoším Navštívení Panny Marie z roku 1770, je barokní předsíň. Stěny lodi jsou členěny půlkruhově uzavřenými okny, v jižní stěně se dochoval zazděný gotický vstupní portál s lomeným záklenkem. Fasáda věže byla upravena barokně a ozdobena pilastry a římsami. Ve východním průčelí presbytáře se dochovalo zazděné hrotité okno s hrubě tvarovanou dvojdílnou kružbou se čtyřlistem.
Presbytář je sklenut gotickou křížovou žebrovou klenbou bez konzol, do sakristie z něho vede gotický hrotitý portál a v severní stěně je obdélné gotické sanktuárium. Triumfální oblouk je hrotitý, loď plochostropá a sakristie je sklenuta valeně.
Ze zařízení vyniká dnes již poničená dřevěná barokní kazatelna z doby kolem roku 1720, kdysi se sochařskou výzdobou (uloženou v depozitáři Arcibiskupství pražského) a hlavní rokokový rámový oltář z roku 1760, s obrazem od Jana Popelíka z roku 1869. Na poprsnici kruchty byly umístěny kvalitní (dnes ztracené) busty sv. Jáchyma sv. Anny ze 40. let 18. století od neznámého autora, v některých pramenech se uvádí že pocházely z braunova okruhu (Fr. Adámek?) ale pravděpodobně pocházely z kutnohorských dílen období baroka; původně se nejspíš jednalo o oltářní sochy, druhotně ořezané do podoby bust. Ve věži je zvon z roku 1756 od zvonaře Jana Víta Františka Dietricha z Prahy, ulitý nákladem Antonie Bukovské z Hustířan. V severní stěně lodi jsou tři náhrobky: 1. patří Ludmile (se znakem Nyklásků ze Žitenic), manželce Václava Baderského z Újezda, majitele Libodřic, která zemřela roku 1580, 2. patří Anně Baderské z Újezda (se znakemm lví hlavy ve slunci), manželce Jindřicha Mírka ze Solopysk, která zemřela roku 1605 a 3. se znakem Mírků ze Solopysk, ovšem jinak nečitelný.
Filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze první neděli v měsíci od 14:00 hodin.
Kostel Navštívení Panny Marie je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 14198/2–834.
**Jedlička František Tomáš (18. 12. 1733 Kolín – † 31. 3. 1800 Heřmanův Městec), významný regionální barokní stavitel. Ve své práci byl ovlivněn zejména rakouskou pozdně barokní architekturou a mezi jeho významná díla mimo Kolínsko patří kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci a již zaniklá barokní radnice v Pardubicích.