
Původně gotický kostel, poprvé doložený jako farní v roce 1352, v roce 1354 je jmenován farář Pavel. Kostel zpust již po roce 1402, kdy byl spolu se vsí vypálen uherským vojskem císaře Zikmunda. Po provizorní opravě zůstal v poměrně neutěšeném stavu po celé 15. a 16. století a znovu značně utrpěl v období třicetileté války, kdy byla ves opakovaně vydrancována vojáky. V roce 1640 byla ves přifařena ke Kolínu, kostel tedy nebyl v této době používán. Brzy po roce 1673 byl kostel opraven a rozšířen z iniciativy hraběnky Ludmily Františky z Lobkovic, manželky tehdejšího majitele panství Ferdinanda Viléma Popela z Lobkovic. Další rozšíření lodi a přístavba nové věže pochází z pozdně barokní úpravy, provedené kolem roku 1770 zřejmě kolínským stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou nebo jeho mladším synem Janem Antonínem Jedličkou nákladem kněžny Marie Karolíny Khevenhüllerové. V roce 1809 byl doplněn sanktusník a v letech 1897–98 byl kostel znovu celý upravován včetně doplnění hodinového stroje na věži. V roce 1992 byla provedena celková historická obnova fasád kostela včetně opětovného zprovoznění věžních hodin. V letech 2025-27 byly opraveny tesařské konstrukce krovu, výměna krytiny a repase makovice s křížem včetně zlacení z prostředků Ministerstva kultury (havarijní fond), obce a kolínské farnosti.
Jednolodní obdélný orientovaný kostel s pětiboce zakončeným presbytářem a věží s cibulovou bání krytou šindelem v západním průčelí. Stěny lodě o šířce 120 cm jen nepatrně přesahují šířku věže a kolem celého jejího obvodu probíhá jednoduše profilovaná římsa. Stěny lodě jsou členěny čtyřmi symetricky umístěnými okny s půlkruhovými záklenky a na její jižní straně je přistavěna předsíň, kryjící vstup do kostela. Předsíň má vstup pod úrovní terénu, sestupuje se do ní po třech schodech. Její jižní průčelí je ukončeno trojúhelníkovitým štítem. Stěny presbytáře jsou podepřeny v nárožích pilíři a prolomeny třemi nestejně vysokými okny se segmentovými záklenky, východní okno je zazděné. Mezi prvním a druhým pilířem presbytáře je jeden ze vchodů do kostela, K severní straně presbytáře je přistavěna obdélná sakristie. Na severní straně věže je schodiště se vstupem na kruchtu a do zvonového patra.
Presbytář je sklenut raně barokní valenou klenbou z doby po roce 1673, tvořenou lunetami, ukončenými stylizovanou štukovou lilií, a se štukovým kruhovým rámcem uprostřed. Ve východní stěně presbytáře je zazděné gotické okno a v severní stěně presbytáře se dochoval gotický vstupní sedlový portálek do sakristie z doby kolem roku 1500, sakristie je sklenuta křížovou klenbou. Na východní stěně presbytáře se dochovala malba červenou barvou z 3. čtvrtiny 17. století, na které je zobrazena žena se zdůrazněnými vnadami a katolický kněz s biretem (kvadrátkem) zcela evidentně se sexuálním podtextem; jedná o zobrazení dobového skandálu, v rámci kterého byla obviněna hraběnka Ludmila Františka z Lobkovic z nepřiměřeného vztahu se svým osobním kaplanem P. Karlem Pistoriusem, který v Ratboři administroval do roku 1693. Malbu doplňují české i latinské citáty - český částečně čitelný nápis říká: Buoch wssemohúczi odwiecznosti czas[.] //nez swú sprawedlnost [...] // prze kteraz zustawa nawieky.
Loď o vnitřních rozměrech 7.39 x 8.92 metru je plochostropá s podlahou krytou dlaždicemi z kolínské cementárny Bohumila Tokara z 20. let 20. století. Loď s presbytářem spojuje půlkruhový vítězný oblouk, ve spodní části odděluje oba prostory kovová mřížka. Na západní straně lodi je dřevěná kruchta podepřená dvěma polygonálními (osmibokými) dřevěnými sloupy, její konvexně prohnutý tvar je ukončen kuželkovou balustrádou. Průchod v podvěží je sklenut křížovou klenbou bez žeber.
Zařízení je většinou z konce 19. století, s výjimkou obrazu s motivem zavraždění sv. Václava a dalších dvou obrázků na predele hlavního oltáře, které pocházejí z doby po roce 1770 a jejich autorem je pravděpodobně Václav Prokop Kramolín nebo některý z jeho bratrů, a rokokové dřevěné křtitelnice. Křížová cesta v lodi pochází z roku 1804. Na kruchtě jsou varhany z roku 1900 od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera st., v roce 1914 byl nástroj opraven jeho synem Antonínem Mölzerem ml.
Ve věži visí dva zvony. Starší z let 1490-1510 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory vážící 490 kg s průměrem 94 cm, opatřený latinským nápisem gotickou miniskulí: EGO CAMPANA NVNCVAM PRO NUNCIOVANA PER MAGISTVM ANDREA PTAC(E)K O REX GLORIE CRISTE VENI NOBIS CVM PACE.N a druhý z roku 1755 od pražského zvonaře Jana Jiřího Kühnera, ozdobený květinovým motivem, reliéfem Immaculaty a německým nápisem, který probíhá okolo čepce mezi linkami: IOHANN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG 1755.
Kolem kostela je hřbitov obehnaný kamennou zdí s hlavní vchodovou brankou z jižní strany.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín. Bohoslužby se konají pouze 4. neděli v měsíci v 8:30 hodin, do odvolání se však nekonají vůbec.
Areál kostela sv. Václava je spolu s ohradní zdí, sousoším Apoteózy sv. Jana Nepomuckého a farou zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 27155/2–844.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 81 a 256. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.
Kostel sv. Václava stojí na malé vyvýšenině v centru obce.
GPS: 49°58'42.286"N, 15°9'31.813"E
Přístupné po dohodě