CESTYAPAMATKY.CZ
Zbytky tvrze stojí uprostřed vsi.
Sedlov - kaple Povýšení sv. Kříže (0,0 km)
Těšínky - kaple sv. Markéty (0,9 km)
Bořetice - Bořetická lípa (1,1 km)
Bořetice - kaple sv. Jana Nepomuckého (1,2 km)
Suchdol - panský špýchar (1,3 km)
Bořetice - výšinné sídliště Hradiště (1,4 km)
Ratboř - Hrázský (Horní) mlýn (1,5 km)
Suchdol - měšťanský dům čp. 2* (1,5 km)
Suchdol - o suchdolském pokladu (1,5 km)
Sedlovská tvrz je poprvé písemně doložena v roce 1607, kdy ji dcera Václava Vlka z Kvítkova prodává spolu s dvorem a částí vsi Mikuláši Horňateckému z Dobročovic. Sňatkem s Mikulášovou dcerou Marianou získal v roce 1615 tvrz Adam Mírek ze Solopysk, jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro účast na stavovském odboji v letech 1618 – 1620. Ještě v témž roce koupil zkonfiskovaný majetek majitel Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce 1624 byla tvrz poškozena požárem a v roce 1634 vydrancována saským vojskem. V roce 1643 zdědila Sedlov Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé. Ta prodala v roce 1646 zpustlou tvrz i celý statek novému majiteli Ratboře Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu, který opět spojil obě části vsi, nicméně na tvrzi již nesídlil a nechal ji upravit na sýpku.
V roce 1885 prodala Terezie Cecinkarová z Birnic Sedlov
Josefu Hrabaňovi z Přerubenic, který přestavěl a značně
zvelebil statek, při kterém nechal vystavět novou obytnou budovu. Jeho syn
prodal statek v roce 1903 JUDr. Theodoru Slavíkovi, advokátovi
z Litomyšle, který ho pronajal bratřím Mandelíkovým, majitelům
velkostatku a cukrovaru v Ratboři. V roce 1928 jej od doktora Slavíka
mladšího odkoupili. Během německé okupace a po znárodnění statek
Sedlov sdílel stejný osud se statkem Ratboř. Hospodařil zde Státní statek
Kolín, později JZD Bečváry. Po roce 1993 byl statek vrácen dceři Ing.
Ervína Mandelíka, Jindřišce Králové a menší část
Hermíně Domácí, vnučce Roberta Mandelíka. V této době
byla také velmi zchátralá stará tvrz stržena a až na nepatrné zbytky zdí
odstraněna. V roce 1998 byl majetek Jindřišky Králové převeden
na syna, Ing. Josefa Krále a jeho potomky – MVDr. Josefa a
Ing. Ondřeje Krále, kteří celý statek postupně upravují.
Jádrem tvrze byl patrový gotický palác s fasádami ozdobenými sgrafitem,
který se vypínal nad terénní hranou, spadající na severní straně
o několik metrů dolů. O původním vnitřním členění paláce nejsou
známy žádné podrobnosti, neboť při přestavbě na sýpku byl již
v 18. století zbaven všech příček i stropů. Z paláce tvrze se dodnes
dochovaly pouze zbytky tří obvodových zdí ve výši přízemí.