CESTYAPAMATKY.CZ

Stavebníkem dnešního kostela, připomínaného jako farní v roce 1356, byl nejspíše Sázavský klášter, jemuž vesnice náležela již v období raného středověku. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že ve vsi existovala i starší svatyně, jejíž založení se klade do roku 1056. Tuto hypotézu by mohla podporovat románská konzola z červeného pískovce, na které je zobrazena hlava s vypouklýma očima a náhrobek na hřbitově, pro který byla využita románská hlavice, obě památky pocházejí z počátku 12. století. Bližší okolnosti této stavby však nejsou známy. Nový gotický kostel se skládal z krátkého polygonálního presbytáře a plochostropé lodi obdélného půdorysu. K severní stěně byla přistavěna sakristie, jejíž horní část tvořila bedněná konstrukce zvonice, která ve své původní podobě zanikla během rekonstrukce na počátku 20. století. Loď byla přestavěna na počátku 16. století, další úpravy, dle datovaného portálu do věže, proběhly v roce 1696. V období po třicetileté válce se kostel stal střediskem duchovní správy pro velkou část Českobrodska, zejména v době působení faráře Jana Fridricha Ambrosia (zemřel 1707) a Floriána Josefa Mikulovského (zemřel 1746). V roce 1907 byla uskutečněna již zmíněná novogotická obnova kostela, během níž byly zničeny některé autentické detaily jako gotická vazba krovu nebo původní podoba západního průčelí lodi.

Jednolodní obdélný kostel s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží po severní straně. Věž je v přízemí zděná, v patře bedněná a krytá jehlancovou střechou. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony. Starší a menší zvon (průměr 115 cm, výška 88 cm) byl ulit v Kutné Hoře roku 1503 Ondřejem Ptáčkem. Na jedné straně má obraz Jana Křtitele, na druhé obraz Panny Marie a latinský nápis: Léta Páně 1503 slit tento zvon ke cti a chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Marie Panny, též svatého Ducha, skrze mistra jenž sloul Ondřej Ptáček, na Horách Kutných. Druhý zvon je z roku 1585 od zvonaře Brikcího z Cinperku (průměr 124,5 cm, výška 102 cm), vyzdobený znaky Jaroslava Smiřického a jeho ženy Kateřiny. Na jižní straně lodi se dochoval vstupní gotický portál, nerovnost západního průčelí nejspíše dokazuje existenci zaniklé západní předsíně nebo věže. V západním průčelí je novogotický vstupní portál se dvěma soudobými sochami andělů po stranách. Ve vnější zdi presbytáře je náhrobek významného českého kronikáře počátku 19. století a milčického rychtáře, Františka Jana Vaváka.

Presbytář je sklenut jedním polem paprsčité žebrové klenby na jehlancové konzoly, původně vybíhající do dlouhých útvarů polygonálního profilu. V lodi je dřevěný kazetový strop s malbami z počátku 20. století a barokní zděná kruchta. Původní sakristie v přízemí věže je kryta trámovým stropem.

Zařízení i vybavení kostela je převážně barokní a pochází z 18. století. Mezi ním vyniká zejména barokní obraz Sedmibolestné Panny Marie z roku 1759 v rokokovém rámu a cínová křtitelnice (výška 68 cm) z roku 1704, zhotovená v blíže neurčené pražské dílně. Křtitelnice ještě vychází ze základního typu renesančních křtitelnic ve tvaru obráceného zvonu, opatřená zoomorfními nohy s maskarony. Ve zdi lodi je zazděn renesanční figurální náhrobek z roku 1584, patřící majiteli Cerhýnek a Hřibů, rytíři Vilímovi Blanickému z Blanice.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají druhou a čtvrtou sobotu v měsíci od 16:00 hodin v období platnosti letního času a od 16:30 hodin v období letního času.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17333/2–850.