Cesty a památky

Kolínsko » Skramníky » kostel Stětí sv. Jana Křtitele

kostel Stětí sv. Jana Křtitele
**

Skramníky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Stavebníkem dnešního kostela, poprvé písemně doloženého jako farní v roce 1356, byl nejspíše Sázavský klášter, jemuž vesnice náležela již v období raného středověku. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že ve vsi existovala i starší svatyně, jejíž založení se dle místní tradice klade do roku 1056. Tuto hypotézu by mohla podporovat románská konzola z červeného pískovce, na které je zobrazena hlava s vypouklýma očima a náhrobek na hřbitově, pro který byla využita románská hlavice, obě památky pocházejí z počátku 12. století. Bližší informace o této stavbě však nejsou známy. Nově postavený gotický kostel se skládal z krátkého polygonálního presbytáře a plochostropé lodi obdélného půdorysu, k jejíž severní stěně byla přistavěna sakristie, přecházející v horní části do bedněné konstrukce zvonice, zaniklé během rekonstrukce kostela na počátku 20. století. Loď byla přestavěna na počátku 16. století, další úpravy, dle datovaného portálu do věže, proběhly v roce 1696. V období po třicetileté válce se kostel stal střediskem duchovní správy pro velkou část Českobrodska, zejména v době působení faráře Jana Fridricha Ambrosia († 1707) a Floriána Josefa Mikulovského († 1746). V roce 1907 byla uskutečněna již zmíněná novogotická přestavba kostela do současné podoby podle návrhu architekta Gabriela z Prahy. Během přestavby byly bohužel nenávratně zničeny některé autentické detaily jako gotická vazba krovu nebo původní podoba západního průčelí lodi. V roce 1930 byl kostel opraven a byla do něho zavedena elektrika.

Jednolodní obdélný kostel s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží po severní straně. Věž je v přízemí zděná, v patře bedněná a krytá jehlancovou střechou. Na jižní straně lodi se dochoval vstupní gotický portál, nerovnost západního průčelí nejspíše dokazuje existenci zaniklé západní předsíně nebo věže. V západním průčelí je novogotický vstupní portál se dvěma soudobými sochami andělů po stranách.

Presbytář je sklenut jedním polem paprsčité žebrové klenby na jehlancové konzoly, původně vybíhající do dlouhých útvarů polygonálního profilu. V lodi je dřevěný kazetový strop s malbami z počátku 20. století a barokní zděná kruchta. Původní sakristie v přízemí věže je kryta trámovým stropem.

Zařízení i vybavení kostela je převážně barokní a pochází z 18. století. Mezi ním vyniká zejména barokní obraz Příbuzenstvo Páně ze 17. století, barokní obraz* Sedmibolestné Panny Marie z roku 1759 v rokokovém rámu, obraz Krista korunovaného trním od Adolfa Liebschera z roku 1887 a cínová křtitelnice* (výška 68 cm) z roku 1704, zhotovená v blíže neurčené pražské dílně. Křtitelnice ještě vychází ze základního typu renesančních křtitelnic ve tvaru obráceného zvonu, opatřená zoomorfními nohy s maskarony. Na hlavním oltáři je obraz Stětí sv. Jana Křtitele od Láďi Nováka ze Žher z roku 1917. V interiéru kostela jsou druhotně zazděny dva renesanční náhrobníky:

  • ve východní stěně presbytáře za oltářem velmi poškozený náhrobník z bílého mramoru z roku 1577 se zbytky postavy s rukama zkříženýma na prsou a zbytkem českého nápisu gotickou minuskulí, který obíhá okolo: LETHA PANIE [---]77 W [---] MP[---] ZIWOT [---].
  • v jižní vnitřní zdi lodi figurální náhrobník* rytíře Viléma Blanického z Blanice († 5. 11. 1584) z červeného mramoru, v jeho dolní čási je mužská postava v brnění s okružím a rukama složenýma na prsou, v levé dolní části doplněná reliéfem kolčí přilby a meče a v pravé dolní části erb Blanických z Blanice (devět kulí), v horní části s českým nápisem: LETA PANIE MDLXXXIIII W PONDIELI PO WSSECH SWATYCH VMRZEL VROZENY WLADYKA PAN WYLIM BLANICKY Z BLANICE A NA CERHYNKACH GIZ POSLEDNI Z TOHO RODU A TVTO GEST POCHOWAN S MECZEM Y S PECETI GEHO.

Na kruchtě jsou varhany, původně z roku 1780 od Pavla Františka Horáka, z kterých se dochovala pouze skříň, a v ní stroj z roku 1908 od pražské varhanářské dílny Josef Rejna & Josef Černý. Ve věži kostela jsou zavěšeny dva zvony:

  • Menší zvon (výška 88 cm, průměr 115 cm) je z roku 1503 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, na plášti je reliéf sv. Jana Křtitele a Panny Marie a latinský nápis gotickou minuskulou: ANNO DOMINI MILESIMO V III HEC CAMPANA FVSA EST AD HONOREM DEI OMNIPOTENTATIS ET BEATE MARIE VIRGINIS AC SANCTI IOHANNIS BABTISTE PER MAGISTRVM ANDREAM DICTVM PTAZCEK IN MONTUBVS EVTNIS. EN EGO CAMPANA AVMQVAM PRONVCIO VANA IGNEM BELLVM FESTVM VELFVNVS ONESTVM ETSIC EST FINIS AMEN  (česky: Léta Páně 1503 slit tento zvon ke cti a chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Marie Panny, též svatého Jana Křtitele, skrze mistra Ondřeje Ptáčka, na Horách Kutných. Hle já zvon nikdy nehlásám marnost; oheň, válku, slavnost či pohřeb počestný a tak je konec. Amen).
  • Větší zvon* (výška 102 cm, průměr 125 cm) je z roku 1585 od pražského zvonaře Brikrího z Cimperku , plášť je vyzdoben jemnými reliéfy: nahoře krásně modelovaný figurální pás s houslistou, ženskými postavami a zvířaty, pod tím ornamentální pás, vpředu je reliéf kříže, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty opatřený kombinovaně latinským a českým nápisem: INRI / KRYSTVS VMRZEL ZA HRZYCHY NASSE WSTAL Z MRTWYCH PRO WOSPRAWEDLNIENI NASSE / BRICCIUS AERIS FUNDITOR A STANNIMONTE /  LETA 1584 /* WSSICKNI KRALOWSTWI BOZIHO TAKE SPRAWEDLNOSTI GEGO MAME SPILNOSTI HLEDATI CHCEMELI SPASENI BYTI. K TOMV SLOWO BOZI CZISTE WEDE NAS PO CZESTIE GISTE. ALE KDOZ HLEDA GINEHO ROZCESTI ZAVEDOU GEHO. PROTOZ NAKLADEM POBOZNICH SSKRAMNICZKE FFARY OSADNICH KDYZ KNIEZ FRYDRYCH BOHDANECZKI KAZATEL EWANGELITSKY TEHDAZ BYL W SSKRAMNIKU FARARZ SLIL TENTO ZVON BRYKCY ZWONARZ Z CYNPERKA MIESSTIENIN PRAZSKY OBYWATEL NOWOMIESTSKY. ABY K VEZENI PRAWEMU NABOZENSTWI KRZSTIANSKEMU LYDE BYLI POWOLANI SKRZ TEHO YWONU ZWONIENI / IAROSLAW SMIRZYCKY Z SMIRZYC NA KOSTELCY NAD CZERNYMI LESY A KLVCZOWIE ET CETERA / KATERZYNA SMIRZYCKA Z HAZMBVRKV  ET CETERA. Následuje reliéf hroznu vína a dělený znak Smiřických a Zajíců z Hazmburka (sviní hlava a běžící zajíc). Zvon byl v roce 1942 zrekvírován a odvezen do Prahy, po válce se naštěstí vrátil zpět.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají druhou a čtvrtou sobotu v měsíci od 16:00 hodin v období platnosti letního času a od 16:30 hodin v období letního času.

Prohlášení za památku

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl spolu s areálem fary, ohradní zdí s bránou a márnicí zapsán 3. 5. 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17333/2-850.

Fotogalerie

Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, presbytář a věž (2013)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, věž  (2007)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, západní průčelí  (2007)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, jižní portál (2007)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, jižní stěna (2007)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, románská maska na jižní stěně (2008)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, nápisy o opravách na portálu vchodu do věže (2013)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, pohled lodí k presbytáři (2009)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, strop lodi a triumfální oblouk (2009)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, klenba presbytáře (2009)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, obraz Sedmibolestné Panny Marie (2009)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, náhrobek Vilíma Blanického z Blanice (2009)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, půdorysSkramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele, konzoly v presbytáři (1897, Josef Hlávka)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele před přestavbou od východu (1895)Skramníky - kostel Stětí sv. Jana Křtitele před přestavbou od západu (1895)

Zdroj informací

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 74, 125, 136 a 137. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí nad středem obce ve vyvýšené poloze.

GPS: 50°5'3.670"N, 14°57'33.520"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK