Cesty a památky

Kolínsko » Tismice » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie
****

Tismice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Pozoruhodný románský kostel bazilikálního typu z poloviny 12. století, který se dodnes dochoval v téměř původním stavu. Ve 2. polovině 15. stoletíí došlo k destrukci celé jižní stěny, která byla následně od základu znovu vystavěna a to s použitím nových i původních kamenů tak, aby byl zachován původní ráz románské stavby; jedná se o pozoruhodný příklad citlivého přístupu ke staré stavbě. Do této nově vystavěné stěny byl současně vložen boční gotický portál se znakem (viz dále). Po roce 1700 bylo vystavěno točité schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. Stavební vývoj kostela byl ukončen poměrně zásadní přestavbou v letech 1767–75 z popudu kněžny Marie Terezie Savojské, provedenou zednickým mistrem Janem Smutným a stavitelem Václavem Janem Budilem. Za této přestavby proběhla výstavba sakristie, dostavba jižní věže o jedno patro, převěšení zvonů, stavba kruchty, úprava oken a klenby s freskami a stavba venkovních ambitů. V roce 1755 pak proběhla dílčí úprava hlavního oltáře, zrušení skleněné vitríny a věnce kolem sochy madonky, doplnění andělských hlaviček a nového schodiště před oltářem. Ambity byly v roce 1829 odstraněny Františkem Dražilem z Kostelce nad Černými lesy, což je doloženo nápisem na severním opěráku kostela, dnes pouze částečně čitelný: CHRAM [---] KOSTELCE [---] TA[---] BAU[---] AL[---]AV DNE 6. MAJE 1829. V letech 2009–11 proběhla generální oprava kostela z Programu rozvoje venkova ČR, slavnostně ukončená bohoslužbou 6. března 2011, celebrovaná generálním vikářem Michaelem Slavíkem. V letech 2016-17 byly restaurovány barokní fresky na stropě lodi kostela.

Trojlodní neomítnutá stavba z pískovcových kvádrů, s hladkým dvouvěžovým západním průčelím a třemi apsidami v jedné rovině, je 13,20 metrů dlouhá a 8,5 metrů široká. V jižní stěně lodi je gotický boční vstupní portál z 2. poloviny 15. století, doplněný znakem* místní zemanské rodiny Vrbíků z Tismic, sídlící na sousední tvrzi. Portál je vynikající ukázkou pozdně gotické kamenické tvorby, kdy bez ohledu na neveliký funkční význam tohoto vchodu byly použity nejaktuálnější stylové formy, představující motiv protínajících se prutů s tordovanými patkami. Vlastní znak Vrbíků z Tismic je skvělá ukázka slezsky orientované pozdní gotiky s prvky připomínajícími dílo Mistra Brikcího z Vratislavi (působícím 90. letech 15. století v Kutné Hoře). Apsidy s původními (dnes však zazděnými) okny jsou členěny lizénami a ukončeny jsou obloučkovým vlysem s římsou. Loď i věže jsou hladké. Západní průčelí s dvouvěžím není tak zdobné jako východní část s apsidami, ale udivuje svou strohou krásou. Nad vstupním barokním portálem je zazděné původní románské okno (zazděno bylo po přistavění kruchty v lodi). Jako schody do sakristie na severní straně byl použit starší renesanční náhrobník (1557-1610) s erby Ichtriců z Ichtric a již nečitelným nápisem, před západním průčelím kostela je do dlažby vložen náhrobník (1770-80) se zbytky česky psaného nápisu: [N]A [---] GESTI K[---] VMREL 11 DECE[MBRI]S A(NNO) D(OMINI) MDCCLXX[---].

Hlavní loď bazilikálního trojlodí je od bočních lodí oddělena románskými arkádami, které spočívají střídavě na pilířích a sloupech, což je prvek známý především v Porýní; v Čechách se jedná o naprostý unikát. Sloupy arkád vyrůstají z klasických atických patek se čtyřmi nárožními lístky. Stěny lodě jsou členěny vpadlými poli, a sklenuta je barokní valenou klenbou stýkajícími se lunetami z let 1767–75. Barokní hudební kruchta je z let 1767–75, kdy nahradila původní románskou emporu, apsidy jsou sklenuty konchou. Fresky na klenbě a v apsidách bočních lodí jsou z let 1767–75 od přistoupimského kaplana Jana Svobody a představují na klenbě hlavní lodi: Korunování P. Marie, P. Marie útočiště a orodovnice a P. Maria Tismická, v apsidách Bůh Otec a Duch svatý, P. Marie, sv. Anna a Jáchym a sv. Jan Nepomucký. Fresky byly přemalovány v polovině 19. století kutnohorským malířem Vysekalem v duchu tehdy módního nazarenismu. Malované girlandy na sloupech jsou ze 17. století a na triumfálním oblouku se dochoval fragment pozdně románské nástěnné malby** s postavou biskupa (sv. Vojtěcha?).

Pozůstatky vnitřního zařízení kostela jsou převážně barokní. Hlavní oltář pochází z roku 1755, v jeho středu ale vyniká gotická socha Tismické madony (dnes nahrazena kopií) přinesená do Tismic roku 1419. Boční oltáře a kazatelna jsou rokokové, cínová křtitelnice vysoká 98 cm z roku 1786 je signována J.M.B. (Josef Mitterbacher). Do vnitřního severního podvěží jsou vsazeny dva renesanční náhrobníky:

  • (vlevo) náhrobník ze šedého pískovce Václava Güntera z Moren a na Vrátkově  († 13. 10. 1582) s erbem v dolní části (vyrůstající postava mouřenína s šípem v ruce) a českým nápisem psaným gotickou minuskulí v horní části: LETHA PANIE 1582 W SOBOTU PO SWATEM DIWISSI VMRZEM VROZENY PAN WACZLAW GYNTER Z MOREN A NA WRATKOWIE A W TOMTO MIESTE TIELO GEHO POCHOWANE LEZI PAN BUOH RACZ MILOSTIW BEGTI GEHO DUSSI,
  • (vpravo) pískovcový náhrobník Adama Ichtrice z Ichtric († 3. 2. 1609) s erbem v dolní části (dva zkřížené klíče) a částečně čitelným českým nápisem psaným gotickou minuskulí v horní části: LETHA PANIE 1609 TEN AUTERY PO HROMNICYCH VMRZEL PAN RYTIRZ ADAM YCHTRICZ Z YCHTRYCZ [---] GEHOZTO TIELO POCHOWANO GEST [---].

V severní věži visí zvon** z roku 1442, jeden z nejstarších dochovaných na Kolínsku; je vysoký 52 cm, má průměr 62 cm, na věnci je plastická dvojlinka a na krku zvonu obíhá jednořádkový český nápis gotickou minuskulí ohraničený plastickou dvojlinkou: KE CZTY BOZYE A PANNYE MARIGY ZWON LIT GEST LETA MCCCCXLII.

Tismický kostel je pro širokou veřejnost poměrně neznámou stavbou, přestože patří k nejvýznamnějším památkám nejen České republiky, ale i v rámci širšího středoevropského prostoru. Kostel je příkladem vyvinuté ideální formy románské baziliky a dosud  nezodpovězenou otázkou zůstává, proč takováto stavba vznikla v (dnes) nepříliš významném sídle. Typově totiž odpovídá vyššímu sociálnímu prostředí, neboť kostely bazilikálního typu se ve 12. století v Čechách stavěly téměř výhradně jako biskupské, kapitulní nebo klášterní chrámy. Bohužel se nezachovaly písemné prameny, které by dokázaly na tuto otázku odpovědět. Lze se pouze domnívat, že stavbu baziliky si vymínil její zakladatel, který tento stavební typ vyžadoval k reprezentaci svého společenského postavení. Kdo byl tímto zakladatelem nevíme, ale zdá se že to mohl být buď přímo český král Vladislav II., nebo jeden z jeho následovníků – možná český kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Určité souvislosti s pražským biskupstvím může nasvědčovat i skutečnost, že nedaleký Český Brod byl v raném středověku střediskem biskupských statků. Kostel v Tismicích tak mohl být přímou součástí biskupského, knížecího nebo královského dvorce, o jehož existenci ale bohužel postrádáme jakýkoliv přímý doklad (nepřímým dokladem je pak pouze zaniklá románská empora), který nepřinesl ani archeologický výzkum okolí kostela v letech 2008–10. Při tomto výzkumu bylo prozkoumáno 28 hrobů a do hloubky 2 metrů nebyly nalezeny žádné doklady lidské činnosti starší než 14. století. U kostela se tedy v průběhu raného a vrcholného středověku ani nepohřbívalo, což ještě více komplikuje výše uvedené domněnky ohledně vzniku stavby; kostel se stal farním až druhotně ve 14. století, kdy v Tismicích sídlili drobní feudálové Vrbíkové z Tismic.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají první neděli v měsíci a v sobotu před třetí nedělí v měsíci od 17.30 hodin.

Prohlídka kostela je možná buď v době před či po bohoslužbě nebo po předchozí dohodě na obecním úřadě, e-mail: ou.tismice@volny.cz, případně telefonech 606 855 695 (p. Petr Hertus) a 608 026 719 (p. Jan Přibyl.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1958 byl zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30313/ 2–863.

Fotogalerie

Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie od východu (2014)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, věže od jihovýchodu po opravě (2010)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, rekonstrukce (2010)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie od severozápadu (2010)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie od západu (2010)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní vstupní průčelí (2011)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od východu (2008)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, jižní fasáda  (2006)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní průčelí s apsidami (2006)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, apsidy, detail  (2014)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, jižní vstupní portál  (2006)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, interiér  (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled z kruchty k oltáři (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od oltáře (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, klenba hlavní loodi a kruchta s varhanami (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, portálek na kruchtu (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, průhled ze severní lodi přes hlavní loď do jižní lodi (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, sloupy jižní lodi, pohled od západu (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, sloupy severní lodi, pohled od západu (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní malba na patce sloupu severní lodi (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní okno do sakristie s původním barokním sklem (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled ze sakristie do kostela (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, románská malba biskupa (sv. Vojtěcha?) na triumfálním oblouku (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobky v podvěží (2006)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vnitřek severní věže (s druhotně použitým?) románským obloučkovým vlysem (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvon (2009)Tismice - kostel Nanebevzetí Panny Marie, půdorys (románské zdivo černé)Tismice - interiér kostela v roce 1955 (ze sbírek Podlipanského muzea v Českém Brodě)Tismice - plán na přestavbu kostela z roku 1767 (SOA Praha)Tismice - plán na přestavbu kostela z roku 1767 (SOA Praha)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Kolínsko v raném středověku. Regionální muzeum Kolín 1997.

Kibic K. ml.: Kvádrové zdivo kostela v Tismicích. Dějiny staveb 2011.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 60, 135 a 165. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí na stráni nad pravým břehem potoka Bušinec v jižní části vsi.

GPS: 50°3'20.938"N, 14°49'18.089"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK