Cesty a památky

Země poznané » cestopisy Česko » Tismická bazilika

Tismická bazilika

Česká republika (říjen 2011, Časopis Turista 11/2011)

Tismice jsou dnes malou ospalou obcí nedaleko Českého Brodu, a přestože je tady k vidění jedna z nejúžasnějších památek ranějších fází našeho středověku, turistický ruch se jí jakoby vyhýbá. Neprávem, protože na nevysoké stráni nad potokem Bušincem převyšuje červené střechy okolních domů prastarý kamenný kostel, jehož dvě věže vypadají jako stěžně korábu, který proplouvá staletími.

Vesnice s dlouhou historií

Mělké a úrodné údolí lákalo k osídlení naše předky odjakživa. Na katastru obce Tismice to dokládají četné archeologické nálezy a dokonce i existence hradiště. Nejstaršími hmatatelnými doklady jsou pak nálezy z doby keltské (laténské), které zastupují zlomky keramiky a železný meč, vše z období okolo 3. století př. n. l. Později se zde usadili Slované, kteří na vrcholu výrazné ostrožny budují nejpozději v 8. století opevněné hradiště o rozloze 25 hektarů a zakládají pod ním osadu v místě zvaném dnes Škvorák a druhou v okolí současné silnice do sousedních Limuz. Hradiště je sice zapsáno jako kulturní památka, podrobný archeologický výzkum ale zatím nebyl proveden. A tak mimo několika zlomků keramiky a zvířecích kostí převážně z 8. a 9. století, které jsou k vidění v kolínském muzeu nebo v malém muzeu tismického knihovníka, pana Buchara, jsou další doklady této epochy ukryté zatím v zemi. Hradiště můžete volně navštívit po zelené turistické značce směr Doubravčice, k vidění jsou zbytky valů tří polokruhových pásů pomalu mizejícího opevnění.

Kostel nanebevzetí Panny Marie

Někdy v první polovině 12. století byla v Tismicích postavena pozoruhodná románská trojlodní bazilika, která se dochovala takřka v původní podobě. Jistě především proto, že stojí pěkně stranou, v malé, historicky jinak bezvýznamné vesnici. Všechny milovníky umění i historie ale fascinuje nejen velkolepost a autentičnost stavby, ale i nezodpovězené tajemství spojené s jejím vznikem. Odhlédneme-li od pověstí, nikdo vlastně neví, proč právě tady vznikl tak okázalý kostel, za který by se v době svého vzniku nestyděl královský hrad nebo biskupství či kapitula, dokonce ani velký klášter. Kdo tedy inicioval stavbu a proč tady? Kostel v těchto proporcích musel stát neuvěřitelné množství peněz. Kdo je uvolnil? Farníci ani místní drobná šlechta by si po roce 1100 nic podobného absolutně nemohli dovolit. Byl to snad český král Vladislav II. nebo kníže a biskup Jindřich Břetislav? Ani při posledním archeologickém průzkumu v letech 2008-10 ale nebyly v okolí kostela nalezeny žádné pozůstatky dvorce nebo jiné stavby, starší než ze 14. století. Otazníky sice zůstávají, ale kráse stavby to nijak neubírá. Vlastní kostel je postaven z neomítnutých pískovcových kvádrů s hladkým dvouvěžovým západním průčelím a třemi apsidami v jedné rovině na východní straně. Hlavní loď bazilikálního trojlodí je uvnitř od bočních lodí oddělena románskými arkádami, které střídavě spočívají na pilířích a sloupech, v Čechách zcela ojedinělý prvek pocházející z Porýní. Z nejstarší doby se dochoval i fragment románské nástěnné malby na triumfálním oblouku, představující postavu biskupa, snad sv. Vojtěcha. Ostatní malby jsou barokní a pochází od malíře Jana Svobody z druhé poloviny 18. století. Z vnitřního vybavení si pozornost zaslouží barokní a rokokové oltáře, cínová křtitelnice z roku 1786, dva renesanční náhrobníky s českými nápisy a nepřehlédnutelná socha madony uprostřed zlatých paprsků na hlavním oltáři.

Zázračná madona

Jedná se o Tismickou madonu, která je jediným příkladem tzv. krásného slohu na Kolínsku. Vznikla bezpochyby na počátku 15. století, protože se typově blíží známým jihočeským madonám krumlovské a droužetické z té samé doby. V kostele je dnes bohužel pouze kopie této 148 cm vysoké sochy, neboť originál poté, co přežil bez újmy všechny pohromy, války, období utrakvistických kněží i éru socialismu, byl na počátku 90. let minulého století ukraden. Doufám jen, že s tím nezmizela kouzelná moc, kterou prý madona chránila ves i kostel. Tismičtí věří, že je uchránila mimo jiné od vyplenění husity, kteří v roce 1421 vypálili v blízkém okolí Český Brod, kláštery v Klášterní Skalici i Kolíně a proboštství v Kouřimi, ale i před řáděním saských a švédských vojáků v období třicetileté války. V 17. a 18. století se pak Tismice staly s přičiněním zbožné majitelky černokosteleckého panství, kněžny Marie Terezie Savojské z Lichtenštejna, poutním místem. Za madonou pak proudily davy poutníků s prosbou o uzdravení, které bylo pochopitelně potřeba podpořit nemalými dary. Mnozí pak přísahali, že se na ně madona buď líbezně usmívala, nebo naopak mračila. Dnes je tedy se zázraky amen, ale i vystavená kopie poukazuje na vysoké mistrovství řezbáře, kterému před šesti sty roky prošla rukama.

Vrbíkové z Tismic

Než kostel opustíte, všimněte si ještě na jižním vnějším průčelí elegantního gotického portálu z roku 1504, který zdobí pozoruhodný erb místní zemanské rodiny Vrbíků z Tismic. Ti sídlili na tvrzi, kterou v sousedství kostela (na jejím místě dnes stojí bývalá škola) vystavěl snad po roce 1385 Mikeš Vrbík z Tismic, pozdější spojenec krále Václava IV. Tvrz zanikla někdy koncem 17. století, kdy vesnici připojil Karel z Lichtenštejna ke svému panství Kostelec nad Černými lesy. Vlastní erb je nádherná kamenická práce a na Kolínsku je ojedinělou ukázkou sasky orientované pozdní gotiky s renesančními až manýristickými prvky.

Pověst

V Tismicích se vypráví pověst, podle které měl kostel stát na místě, ležícím asi o 50 metrů výše. Jenže ouha, když začali dělníci svážet trámy, kameny a nářadí, do rána se vše přesunulo na druhou stranu cesty, blíž ke vsi. Celý další den se tedy lopotili s přesunem materiálu zpět do kopce, ale ráno všechno marno, co přenosili, bylo zpátky. Když se to neustále opakovalo, vzdali svůj boj s tajemnými silami a kostel začali stavět tam, kde je dnes. Když vyzdili základy a mělo dojít na vyzdvižení zdí, na staveništi se z ničeho nic objevil oslík, který začal sám přenášet těžké pískovcové kameny z lomu. Dělníci jen zírali na šedivého pomocníka, který jim tolik ulehčil od nejtěžší dřiny. Když přines poslední kámen, pošel, a ráno už nikdo mrtvého oslíka ani nenašel. Dokončení stavby šlo pak ráz na ráz a každý si obě nevysvětlitelné události spojoval s boží Prozřetelností.

Do Tismic se nejsnáze dostanete buď pěšky od nádraží v Českém Brodu po červené a zelené značce (6 km), nebo krátkou odbočkou (2 km) z hlavní silnice č. 12 Praha – Kolín na přeložce u Českého Brodu. Pokud chcete navštívit malé muzeum v místní knihovně a kostel, dopředu se objednejte na e-mailu ou.tismice@volny.cz nebo na telefonu 605 488 049.

Roman Šulc, 2011

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK