CESTYAPAMATKY.CZ

V letech 1695–97 nechal majitel malešovského panství František Antoním Špork vystavět na hoře Vysoká barokní letohrádek s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů) získal hrabě František Antoním Špork za velmi pikantních okolností, neboť je v Karlových Varech vyhrál v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem. Hrabě F. A. Špork pobýval na Vysoké v letech 1697–99 a velkoryse pojal otevření stavby a vysvěcení dokončené kaple; byla zde zřízena kašna, z níž místo vody proudilo víno, upečeni byli dva jeleni, vůl nadívaný kachnami, husami a koroptvemi, k tomu se upeklo 5000 pecnů chleba a vypilo 60 sudů piva. V roce 1699 prodal F. A. Špork nečekaně malešovské panství i s Belvedérem Antonínu z Halleweilu, který však neměl o objekt žádný zájem. V letech 1705–11 spravovali pouze kapli mniši oratoriáni a po nich augustiniáni z Lysé n. L., kteří však z Vysoké definitivně odešli v roce 1796. V roce 1797 byl ještě letohrádek nově zastřešen, ovšem dne 30. dubna 1834 byla opuštěná stavba zapálena bleskem, vyhořela a od té doby byla ponechána svému osudu. V roce 2011 byly z iniciativy občanského sdružení Belveder zajištěny havarijní stavy narušeného zdiva díky dotaci 400 000 Kč z projektu „Partnerství pro Kolínsko“ společnosti TPCA Kolín. Záměrem sdružení je konzervovat zříceniny letohrádku, aby nedocházelo k další destrukci.

Půdorys stavby i jeho celková koncepce přímo vycházejí z nákresů ideálních letohrádků, které vytvořil učitel Giovanny Battisty Alliprandiho, vynikající vídeňský architekt J. B. Fischer z Erlachu. Autorství stavby G. B. Alliprandiho je tak téměř jisté, neboť v té době dokonce již pracoval ve službách hraběte Františka Antonína Šporka a Belvedér na Vysoké by tak byl první vlastní stavbou tohoto pozdějšího velikána vrcholného baroku v Čechách. Na Vysoké se jedná o unikátní spojení zdánlivě protichůdných funkcí v jedné stavbě – letohrádku, kaple, poustevny a místa pro konání opulentních barokních slavností. Jádro stavby tvoří jednopatrová čtvercová budova se skosenými rohy, krytá původně vysokou osmibokou střechou s věžičkou. Kaple sv. Jana Křtitele, vysvěcená 24. června 1697, kuchyně a sklep se nacházely v přízemí. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran (mimo východu) a za předsíněmi upravenými na způsob krápníkových jeskyní byla kaple se sochou sv. Jana Křtitele, nad kterou viselo slunce jako baldachýn, z něhož proudila voda. V prvním patře byl velký sál a čtyři pokoje, určené pro pobyt hraběte. Věžička na střeše sloužila jako rozhledna. Před hlavním vchodem byly vybudovány dvě budovy poustevny, určené pro pobyt mnichů, kteří měli o areál pečovat. Celý objekt byl obehnán kruhovou okrasnou zdí. V době výstavby letohrádku byl kopec odlesněn, vlastní stavba byla obklopena pouze kruhovým parterem z nízkých dřevin.

Zříceniny letohrádku a kaple byly 3. května 1958 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26533/2–2834.

Zříceniny jsou volně přístupné, vstup pouze na vlastní nebezpečí.