Cesty a památky

Kolínsko » Aldašín (zaniklá obec) » kostel sv. Jiří

kostel sv. Jiří
*

Aldašín (zaniklá obec), Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původní dřevěný kostelík z počátku 13. století (zjištěn při archeologickém průzkumu v letech 2005–07) byl nahrazen raně gotickým kostelem z konce 13. století. Kostel byl přestavěn v polovině 14. století a vysvěcen byl 21. dubna 1352. Jelikož k vysvěcení došlo den před svátkem sv. Jiří, je pravděpodobné, že byl od počátku sv. Jiří zasvěcen, byť se v některé literatuře uvádí zasvěcení sv. Bartoloměji (v 18. století je totiž skutečně sv. Bartoloměj uváděn jako druhý patron kostela, důvod zatím nebyl objasněn). V průběhu třicetileté války byl kostel v roce 1645 vážně poškozen vojáky, kteří vypálili celou obec. Poté stavba chátrala bez údržby, a přestože okolí kostela zarostlo rychle lesem, stal se i přes svou zchátralost významným poutním místem. Proto v roce 1729 inicializoval černokostelecký farář Jan Antonín Nepauer přestavbu, pro jejíž financování získal tehdejší majitelku panství, Marii Terezii Savojskou. V rámci stavebních úprav byl kostel nejenom důkladně opraven, ale prodloužen k východu přístavbou presbytáře. V roce 1761 byla k západnímu průčelí s původním jednoduchým barokním štítem přistavěna pozdně barokní věž krytá odstupněnou osmibokou helmicí, případně mohla být obnovena již dříve existující věž, na což poukazují zbytky staršího zdiva. V roce 1907 byl kostel znovu vydlážděn, byla postavena nová kruchta a proraženy dveře ze sakristie na hřbitov. V roce 1934 byl kostel důkladně opraven. V roce 2018 byly opraveny krovy, střecha a fasády kostela.

Jednolodní obdélný kostel s mírně lomenou osou, neodsazeným presbytářem a se čtvercovou sakristií po severní straně. Před západním průčelím stojí hranolová věž. Zevně jsou stěny kostela zdobeny plochými lizénovými rámci z 1. poloviny 18. století, okna jsou obdélná, půlkruhově (segmentově) zaklenutá. Štítová část lodi, která je takřka v celé šíři zakryta věží, je po stranách ozdobena dvojicí volutových výběžků. Výrazně nepravidelný půdorys stavby dokazuje, že z gotického objektu byly při přestavbě zachovány podstatné části obvodového zdiva včetně sakristie, která nelogicky zasahuje do hmoty stavby. Při přestavbě byl kostel prodloužen k východu, kde starší presbytář nahradil současný barokní, vybočující z podélné osy celé stavby.

Přízemí věže je sklenuto jedním polem křížové klenby, loď i presbytář jsou plochostropé. Z podvěží vede do lodi raně gotický lomený portál* z konce 13. století, dnes překrytý nátěrem barvy, jinak je z červeného nučického pískovce; je možné, že byl druhotně použit a přenesen na současné místo z jižní stěny. Loď od presbytáře odděluje segmentově sklenutý vítězný oblouk, který vznikl proražením původní gotické východní stěny kostela. Na západní štítové stěně kostela se v patře věže dochovaly pozůstatky výzdoby původního barokního průčelí z přestavby v roce 1729 a ze strany krovu patrné v baroku zazděné kruhové gotické kruhové okénko s pískovcovým rámem.

Jelikož byl kostel vzhledem k opuštěnosti místa, na kterém stojí, opakovaně v 90. letech 20. století vykraden, z původní výzdoby se dochovaly pouze fragmenty. Kromě torza barokního oltáře a kazatelny z roku 1782 se uvnitř nachází pouze nevýrazný historizující mobiliář z roku 1874. Při opravě barokního oltáře v roce 1874 byla nalezena pod kamennou menzou pergamenová listina, dokládající přesný datum svěcení původního gotického kostela v roce 1352. Ve věži byly původně zavěšeny dva zvony. Mladší zvon Bartoloměj z roku 1718 od zvonaře Valentýna Lišáka z Prahy byl rekvírován za 1. světové války a starší zvon z roku 1611 byl na počátku 90. let z kostela snesen a po opravě zapůjčen do kostela sv. Norberta v Praze 6 (z obavy před zcizením). Zvon je opatřen českým nápisem: „Letha panie 1611 slit gest za knieze Waclawa Carione v Konojedach fararz, za starsich kostelnikuw sprawowanj Wondrzege Kreiczygho, Waclawa Garolimowa z Bohumyle, Jana Prokopowa z Waldessina Zetie. Tento zwon udielan nakladem osadnich zadussi Aldasinskeho przicinenim a za sprawy Samuela Trojana z Bylan a Rosfeldu ode mne Jakuba, zvonarze v miestie Mladeho Boleslawa.“

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou druhou neděli v měsíci od 14:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Jiří byl spolu s ohradní zdí a márnicí zapsán 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 35419/2-3124.

Fotogalerie

Aldašín - kostel sv. Jiří, pohled od západu (2019)Aldašín - kostel sv. Jiří, pohled od jihozápadu (2019)Aldašín - kostel sv. Jiří, jihovýchodní nároží (2019)Aldašín - kostel sv. Jiří, pohled od severovýchodu (2019)Aldašín - kostel sv. Jiří, sakristie (2019)Aldašín - kostel sv. Jiří, raně gotický portál v podvěží (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, klenba podvěží (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, interiér (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, presbytář (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, kazatelna (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, sakristie (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, kruchta (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, výzdoba západního štítu v patře věže (2017)Aldašín - kostel sv. Jiří, zazděné gotické okénko v západním štítu, pohled z krovu kostela (2017)Aldašín - stavební vývoj kostela (2015, Milena Hauserová)Aldašín - kostel sv. Jiří (počátek 20. století)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Hauserová M., Poláková J., Stočes M. a kol.: Kostel v Aldašíně. Památky středních Čech str. 1-19, ročník 29, číslo 2/2015.

Odkaz

www.farnostkostelec.cz

Mapa

Poloha

Kostel je jediným pozůstatkem zaniklé vsi Aldašín, leží na katastru obce Jevany 4 kilometry jihozápadně od Kostelce nad Černými lesy (27 kilometrů západně od Kolína).

GPS: 49°58'2.052"N, 14°49'55.743"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK