Cesty a památky

Kolínsko » Bečváry » starý zámek

starý zámek
***

Bečváry, Zámky, Zámky dochované

Starý zámek v Bečvárech je jednou z nejvýznamnějších rokokových památek v České republice.

Tvrz se v Bečvárech připomíná poprvé v roce 1603 jako majetek Jaroslava Myšky ze Žlunic. V roce 1627 dvůr s tvrzí kupuje Jan Oktaviáni Vchynský (Kinský) ze Vchynic, který zdejší zboží připojil ke svému zásmuckému panství, takže tvrz byla nadále využívána pouze k hospodářským účelům. V důsledku válečných událostí třicetileté války, které zásmucké panství velmi tvrdě postihly, se v roce 1645 uvádí tvrz jako pustá, později byla upravena na stodolu, jak je vzpomínána v roce 1734, kdy Bečváry patřily k červenohrádeckému panství Karla Jáchyma Bredy. Při dražbě jeho zadluženého majetku koupil Bečváry v roce 1738 Jan Josef z Pfeffershofenu, který je učinil opět střediskem samostatného panství, a na místě bývalé tvrze zahájil v letech 1749–50 (podle dochovaných letopočtů v krovu) stavbu současného zámku. Zda při jeho výstavbě bylo použito i některých základových a obvodových zdí tvrze, to již nelze dnes určit. Stavbu tvořila čtyřkřídlá jednopatrová barokní budova se vstupním průčelím obráceným k západu, tedy do areálu hospodářského dvora. Vstupní, segmentově sklenutý portál, byl umístěn v mělkém tříosém středním rizalitu vrcholícím tympanonem. V tympanonu byly osazeny hodiny. Jednotlivá křídla zámku obepmula nevelké nádvoří, do něhož se v přízemí i patře otvírají pilířovými arkádami, dnes zčásti zazděnými. Zámek byl zastřešen mansardovou střechou, z které vyčnívá nad středním rizalitem západního průčelí drobná barokní věžička.

Ještě před úplným dokončením stavby prodal 3. ledna 1753 Jan Josef z Pfeffershofenu zámek komornímu radovi Jiřímu Hiileprandtovi z Prandau, od kterého ho 10. května 1763 koupil majitel sousedních Bečvárek generál Arnošt Gideon Laudon. Ten v letech 1766—74 stavbu zámku dokončil, ale ne zcela podle původních plánů. V původní barokní podobě zůstalo severní, jižní a západní křídlo, ale zcela byla změněna podoba i vnitřní dispozice východního, v té době pravděpodobně ještě nedokončeného křídla. Autorem návrhu na přestavbu východního křídla je významný český architekt Jan Josef Wirch (1732–87), vlastní stavbu provedl Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Toto křídlo bylo provedeno v rokokovém slohu, a jeho hlavním architektonickým prvkem se stal dvoupatrový tříosý střední rizalit se zaoblenými rohy, v jehož interiéru byl zbudován reprezentační sál prostupující dvěma patry. Fasádu zdobí výrazné římsy a pilastry, nad středním oknem pak Laudonův znak a různé válečné odznaky. Na střeše nad rizalitem byl na paměť Laudonových úspěchů v boji s Turky umístěn turecký půlměsíc. V rámci této přestavby zámku byly nově upraveny obytné místnosti jednotlivých křídel a v severním křídle vznikla nová zámecká kaple sv. Michaela, prostupující přízemí i první patro zámku. Před východní křídlo byla umístěna terasa se schodištěm do zahrady, na kterou vedou dveře přímo z hlavního reprezentačního sálu. Zábradlí terasy i schodiště má unikátní sochařskou výzdobu** od významného českého sochaře Ignáce Františka Platzera s vázami, postavičkami putti a sochami Chrona s dětmi a Venuše s Amorem. Současně byla upravena i zámecká zahrada a přilehlý park. Do areálu zámku vede od západu zděná cihlová brána datovaná rokem 1766, zdobená pilastry, ukončená profilovanou římsou, která nese uprostřed pískovcovou vázu a dva čučky po stranách.

Na zámku se Laudon zdržoval častěji od roku 1773, kdy ukončil svou vojenskou kariéru. V roce 1776 však Laudon prodal panství královské komoře a odstěhoval se do Rakouska. V roce 1780 ho získal arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, který na počátku 19. století rozšířil zámecký park a v sousedství vystavěl nový zámek. V roce 1824 koupil panství od královské komory měšťan Martin Liška, od jehož syna Františka získala v roce 1883 bečvárský velkostatek i se zámkem Klára Frengelová, která zde zemřela v roce 1942. Tato majitelka se však o zámek příliš nestarala, o čemž svědčí dobové fotografie. Jejím potomkům byl zámek v roce 1945 zkonfiskován a jelikož za státní správy byl zámek využíván jako archiv ČSAV, byl od 60. let 20. století průběžně opravován. Po roce 1990 byl zámek vydán v restituci dědicům Kláry Frengelové, od kterých ho v roce 1995 koupil významný český hudebník Robert Kodym (skupiny Lucie a Wanastowi Vjecy), který ho nechal v letech 2000-11 generálně zrekonstruovat a upravit na soukromé sídlo.

Místnosti přízemí zámku jsou sklenuty valeně, v patře jsou stropy ploché. Kaple je sklenuta třemi poli valené klenby, v lodi je panská oratoř, freskový oltář* namaloval ve 3. čtvrti 18. století Josef Redelmayer, restaurován byl v roce 1978 akademickým malířem Jaroslavem Altem z Kutné Hory a znovu v roce 2016. Hlavní sál i některé přilehlé místnosti vyzdobili nástěnnými malbami v roce 1774 Josef Hager a Josef Redelmayer. Malby v sále** tvoří alegorické postavy, medailony s imperátory, charakteristická iluzivní okna, vysoké pilastry a především výjevy z trojské války s oslavou jejího hlavního hrdiny Aenea, restaurované v roce 1978 akademickým malířem Jaroslavem Altem z Kutné Hory. V sále se také dochovala dvoje původní kachlová kamna s reliéfní výzdobou, korespondující s výmalbou sálu, završená sochami antických bohyní. Nově byl v roce 2011 v sále instalován moderní designový lustr od uznávaného architekta Jana Fišera.

V roce 1996 se na zámku natáčelo několik záběrů k českému filmu Zapomenuté světlo

Prohlášení za památku

Areál zámku v Bečvárech byl ke dni 31. prosinci 1965 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37933/2–704.

Fotogalerie

Východní průčelí zámku (repro vlastní fotografie 2004)Východní průčelí (repro vlastní fotografie 2004)Bečváry - strý zámek od severozápadu (2017)Bečváry - starý zámek, západní průčelí (17. 9. 2011)Bečváry - starý zámek, zámecká brána (17. 9. 2011)Východní průčelí zámku (foto Štenc, 1913)Bečváry - zámek od jihovýchodu (poč. 20. století)Hlavní zámecký sál (foto Štenc, 1913)Bečváry - půdorys přízemí zámkuBečváry - situace starého zámku vpravo a nového zámku vlevo (1972, foto Jaroslav Kronus)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.

Rišlink V.: Kouřim a okolí – průvodce po kulturních památkách. Kouřim 2000.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 leží v horní části vsi při silnici Praha – Kutná Hora.

GPS: 49°57'23.080"N, 15°4'42.970"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK