Cesty a památky
hradiště
Býchory, Archeologická naleziště
Nedatované, snad raně středověké (?) výšinné sídliště. Podle jediné dosud známé informace od MUDr. Františka Dvořáka z roku 1936 byly nalezeny na ploše vymezené zachovanými valy pazourkové nástroje (nožíky) a další nálezy z doby bronzové (jehlice) a také raně středověká keramika. Z doby asi 1 200 let před naším letopočtem pochází hrob se skrčenou kostrou a s keramikou shodnou s nálezy na pohřebišti sídliště Skalka u Velimi, tedy ze střední doby bronzové.
Vrchol kopce Homole, který je nejvyším vrcholem v okolí, tvoří plošina orientovaná ve směru severozápad – jihovýchod o rozměru 220×40 metrů, která je na jihovýchodní straně mělkým sedlem oddělena od druhé, jižní plošiny dlouhé zhruba 180 metrů, která se směrem k jihu dále mírně rozšiřuje. Severní okraje plošiny vymezuje poměrně příkrý svah, na mírnější jihozápadní straně jsou patrné zbytky valů a příkopů, které ale mohou být novodobé (výstavba vysílače?). Na západní straně se pak nachází ostřejší terénní hrana, kterou však bez provedení výzkumu také nelze bezpečně spojit s opevněním hradiště. Otázka opevnění zdejšího výšinného sídliště jetak nejistá, snad se jednalo o lehčí formu ohrazení, jejíž stopy prakticky zmizely.
Na severní plošině hradiště si nechal v roce 1911 postavit dřevěnou chatu majitel býchorského zámku Jan Kubelík, který zde pořádal soukromé houslové koncerty pro pozvané přátele; chata později beze stopy zanikla.
Prohlášení za památku
Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19830/2–3421.
Fotogalerie
Zdroj informací
Čtverák V., Lutovský M., Slabina. M. a Smejtek L.: Encyklopedie hradišť v Čechách, str. 49. Praha, nakladatelství Libri, 2003.
Mapa
Poloha
Vrch Homole (279 m. n. m.) leží severovýchodně od Býchor, z obce přístup po žluté turistické značce na rozcestí Homole – hájovna, odkud k vrcholu lesem po neznačené cestě.
GPS: 50°4'12.716"N, 15°18'1.545"E
Přístupnost
Volně přístupné
