Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » kostel sv. Gotharda

kostel sv. Gotharda
***

Český Brod, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě je velmi významná památka, na jejíž současné podobě se postupně podepsaly všechny stavební slohy. Ve své gotické podobě pak byl velmi reprezentativní stavbou, přímo související s činností lucemburské arasovské dvorské huti, která v českém prostředí rozvíjela prvky jihofrancouzského stavitelství.

Předchůdcem dnešní stavby byl jednolodní románský tribunový kostelík, postavený v roce 1136 pražským biskupem Janem I. Z této 1. stavební fáze se dochovalo kompletní zdivo lodě z pískovcových kvádrů, které tvoří dnešní sakristii při severním boku presbytáře, s portálkem na původní tribunu (objeveným při opravě kostela v roce 1992) a jedním oknem (odkrytým při opravě sakristie v roce 2014). Kolem roku 1350 byla z iniciativy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zahájena 2. stavební fáze, zahrnující výstavbu nové trojlodní baziliky, na které se podílela arrasovská stavební huť. Nejprve byl vybudován protáhlý polygonální presbytář se třemi poli žebrových kleneb na válcových konzolových příporách, který se připojil k jižnímu boku původní svatyně, přeměněné na sakristii. Následovalo založení bazilikálního trojlodí, rozdělené třemi páry hrotitých mezilodních arkád na osmibokých pilířích. Výstavba trojlodí pak pokračovala za episkopátu Jana Očka z Vlašimi i Jana z Jenštejna a zcela dokončena byla až za arcibiskupa Olbrama III. ze Škvorce uzavřením západního průčelí se dvěma věžemi na konci 14. století. Dne 16. dubna 1421 byl kostel vypálen husity při obléhání města a v plamenech tehdy uhořelo i 200 osob, které hledaly v kostele poslední útočiště. K opravě zničeného kostela došlo až v roce 1457, ovšem znovu ho poškodil požár v roce 1512, po kterém následovala oprava v pozdně gotickém stylu. 3. stavební fází byla rozsáhlejší přestavba v roce 1613, kterou v pozdně renesančním stylu provedl blíže neznámý českobrodský stavitel Hons Vays (?). Během ní bylo nově zaklenuto trojlodí lunetovými klenbami s dekorativními štukovými žebry oblého profilu, která v každé lodi vytvářejí iluzi tří šestidílných polí a vycházejí v hlavní lodi z volutových konzol s iónskými hlavicemi a reliéfy cherubínů. Obdobnou lunetovou klenbou s římsovými konzolami byla sklenuta sakristie. Současně byly zvýšeny boční lodě kostela o plochostropá horní podlaží, která se do prostoru lodi otevírají obdélnými otvory s půlkruhovými záklenky (upravenými z někdejších bazilikálních oken), a to zřejmě pro potřeby utrakvistického literátského kůru. Tato přestavba však stále plně respektovala charakter původního gotického trojlodí s dvouvěžovým průčelím. Tu setřela až pronikavá barokní přestavba, kterou v rámci 4. stavební fáze realizoval v letech 1765–76 architekt Jan Josef Wirch. Z důvodu nedostatku finančních prostředků se stavba velmi protahovala, postupně byly sneseny gotické věže do výšky lodi a bylo vybudováno nové průčelí s jednou věží nad jeho středem, které jako kulisa zakrylo původní gotické průčelí. V roce 1880 byl kostel nejnutněji opraven, ale jelikož se jeho stavební stav stále zhoršoval, bylo v roce 1905 rozhodnuto o jeho celkové přestavbě. U pražského architekta Františka Mikše byly objednány plány, podle kterých navrhoval radikální regotizaci celé stavby v interiéru i exteriéru, kterou však neschválila Centrální komise pro zachování památek. Architekt tedy vypracoval nový plán, který původní charakter stavby neměnil, a podle kterého provedl generální opravu stavby místní stavitel Jan Hola v letech 1912-13. Další oprava proběhla v roce 1935 a v letech 1992–94. V roce 2000 byla zahájena postupná renovace kostela opravou horní část věže podle projektu Jindřicha Rajniše, pokračovala v roce 2004 opravou trhlin presbytáře, kamenických prvků a vitráží pod vedením Jana Vinaře, v roce 2007 restaurováním interiéru presbytáře Josefem Pospíšilem a ukončená v letech 2011–12 důkladnou opravou vnějších fasád pod vedením Jana Vinaře.

Halová stavba o rozměru 37 x 21,5 metru s odsazeným, polygonálně ukončeným presbytářem, zevně podélně členěná gotickými opěráky, dynamické západní průčelí a stěny lodě jsou pokryty barokní omítkou. Průčelí s vydutým středem je trojdílné, členěné nikami se sochami sv. Ludmily (vlevo) a sv. Václava (vpravo) z roku 1913 od sochaře Štěpána Zálešáka a jónskými sloupy, završené věží, po jejíž straně jsou sochy sv. Jana Křtitele a sv. Gotharda, rovněž z roku 1913 od sochaře Štěpána Zálešáka. Presbytář je polygonálně ukončen, vystavěn z neomítnutého lomového zdiva, prolomen čtyřmi hrotitými okny bez kružeb a doplněn opětným systémem. Severní i jižní průčelí lodi si jsou podobná, okna byla při barokní přestavbě rozdělena na obloukovitě zakončená a čtyřlaločná v horní části. Na jižní vnější zdi kostela je umístěn rozlomený renesanční náhrobek z roku 1614 z červeného mramoru.

Gotické trojlodí je rozděleno hrotitými arkádami na osmibokých pilířích, presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou s paprsčitým závěrem na osm válcových přípor s profilovanými kalichovitými hlavicemi a dvě konzoly jehlancovitého tvaru. Žebra zkoseného profilu s výžlabkem se protínají ve třech svornících s reliéfy Beránka Božího a geometricky pojatých růžic. Hlavní loď a podkruchtí jsou sklenuty renesanční lunetovou klenbou se štukovými žebry oblého profilu, sbíhajícími se na původní gotické konzoly. V jižní boční lodi a v severním podvěží se dochovala gotická křížová klenba. Na severní zdi presbytáře je gotické věžovité hranolové pastoforium* (výška 4,43 m) s reliéfy zmrtvýchvstalého a zbičovaného Krista a vrcholící soškou Pelikána, krmícího své mladé, a sedile z doby kolem roku 1500. V severním podvěží se dochoval prostor se vznosnou křížovou klenbou a vstupním hrotitým obloukem, jehož ostění člení hruškovitý prut s konkávně vyžlabenými polygonálními patkami, a zazděné původní okno s fragmentem kružby. V podkovním prostoru východního zdiva barokní věže se dochoval druhotně osazený monumentální znak Jana z Jenštejna, původně umístěný patrně v průčelí kostela. Při úpravách interiéru kostela v roce 1972 byly na vnitřních ostěních oken presbytáře odkryty gotické nástěnné malby z 1. pol. 14. století, znázorňující rostlinné ornamenty poněkud archaizujícím stylem; malby byly po zdokumentování opět zakryty, takže dnes jsou pod současnou omítkou. V severním pilíři vítězného oblouku je druhotně osazen náhrobek českobrodského rychtáře Matěje Brodského z Většína z roku 1590, doplněný v dolní části reliéfem vztyčené obrněné ruky ve věnci. Sakristie (původní románský kostel) má obdélný půdorys a v její stěně je zazděný portál na tribunu a zazděné románské okénko s pískovcovým ostěním, půlkruhovým záklenkem a šikmou špaletou. Zaklenuta je dvěma poli renesanční valené lunetové hřebínkové klenby. Se sakristie se dá vystoupit (dále pak schodišti ve venkovních přístavcích) na postranní plochostropé empory, které se do hlavní lodi otevírají segmentově zaklenutými otvory v místech původních gotických oken. Po schodišti severního přístavku je také přístupná prostorná kruchta, ukončená bíle omítnutým, konvexně vypouklým zábradlím s oválnými otvory.

Z vnitřního zařízení vyniká zejména rokokový hlavní oltář** z roku 1781 zhotovený Františkem Ignácem Platzerem se sochami sv. Petra a Pavla a pozdějším obrazem sv. Gotharda z roku 1857 od Josefa Vojtěcha Hellicha. Na severní stěně presbytáře je renesanční obraz Křtu Krista z 2. pol. 16. století (zbytek původního epitafu), vedle něho barokní obraz sv. Františka Xaverského ze 17. století a na protější stěně obraz sv. Františka z Assisi (původně v klášterním kostele) a obraz Panny Marie se sv. Václavem a sv. Vojtěchem z 18. století. V jižní boční lodi je oltář Panny Marie Zellské s prostorovou baldachýnovou architekturou z konce 18. století a oltář Nejsvětější Trojice se soškou Pražského Jezulátka a sochami sv. Floriána a sv. Vavřince z doby kolem roku 1740 od neznámého pražského mistra. V severní lodi je oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem z roku 1820 od Viléma Kandlera a cenným obrázkem sv. Prokopa nad ním, oltář Božího hrobu z 19. století a postranní oltář Bolestné Panny Marie s obrazem od Josefa Vojtěcha Hellicha z roku 1857 a sochou Panny Marie s mrtvým Kristem v klíně z 18. století. Křížová cesta od neznámého malíře pochází z 18. století a přenesena sem byla v roce 2010 z kostela v Bylanech. Zpovědnice, kazatelna a křtitelnice jsou z roku 1790 od českobrodského řezbáře Jana Mezdřického.

Farní kostel Římskokatolické farnosti Český Brod Kolínského vikariátu, bohoslužby se konají v úterý, čtvrtek a pátek v 18:00 hodin a v neděli v 9:30 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Gotharda s areálem je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37731/2–712.

Zdroj informací

Podlaha A.: Posvátná místa království Českého, řada první: Arcidiecése pražská, díl I., Vikariáty: Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký. Praha 1907.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Dvořák M.: Český Brod, stručné dějiny a umělecké památky. Městský úřad Český Brod 1992.

Rišlink V.: Gotická architektura na Českobrodsku a ohlasy dvorských hutí druhé poloviny 14. století. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, diplomová práce 1995.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Kolínsko v raném středověku. Regionální muzeum Kolín 1997.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Gotika na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1998.

Rišlink V., Jouza L.: Renesance na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1999.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Kovářová L.: Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě, bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění 2015.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel sv. Gotharda stojí na náměstí Arnošta z Pardubic v centru města.

GPS: 50°4'25.680"N, 14°51'38.450"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Český Brod - kostel sv. Gotharda, západní průčelí (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, západní průčelí od jihu (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, jižní průčelí (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, severní fasáda (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda se zvonicí od severu (2008)Český Brod - kostel sv. Gotharda, socha sv- Gotharda v průčelí (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, socha sv- Jana Křtitele v průčelí (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, socha sv- Ludmily v průčelí (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, socha sv- Václava v průčelí (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, presbytář od severu (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, presbytář od jihu (2018)Český Brod - kostel sv. Gotharda, náhrobek z roku 1614 v jižní stěně kostela (2013)Dolní část náhrobku z roku 1614 (2007)Horní část náhrobku z roku 1614 (2007)Český Brod - kostel sv. Gotharda, románské okno v sakristii (2014)Průhled hlavní lodí k presbytáři (2009)Český Brod - kostel sv. Gotharda, hlavní oltář (2014)Český Brod - kostel sv. Gotharda, klenba presbytáře (2014)Český Brod - kostel sv. Gotharda, svorník s Beránkem božím v presbytáři (2014)Svorník v presbytáři (2009)Pastoforium a sedile v presbytáři (2009)Český Brod - kostel sv. Gotharda, pastoforium, detail (2014)Přechod renesanční klenby do gotické v jižní boční lodi (2009)Barokní kruchta (2009)Český Brod - kostel sv. Gotharda, renesanční hřebínková klenba v sakristii (2014)Renesanční klenba severní boční lodi (2009)Konzoly a žebra renesanční klenby v hlavní lodi (2009)Klasicistní oltář Panny Zellské z konce 18. století v jižní boční lodi (2009)Náhrobek Matěje Brodského z Větčína z roku 1590 v jižní boční lodi (2009)Český Brod - kostel sv. Gotharda, dnes zakryté malby na ostění oken presbytáře (1972, foto z archivu Podlipanského muzea Český Brod)Půdorys kostela s vyznačením románského zdiva původní stavby (dnes sakristie)Český Brod - kostel sv. Gotharda, nerealizovaný návrh na regotizaci kostela od Františka Mikše (1906)

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK