Cesty a památky
pravěké sídliště
Chotýš, Archeologická naleziště
V létě roku 2013 bylo v rámci záchranného archeologického výzkumu vedeného Mgr. Zdeňkem Benešem z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech odhaleno a částečně prozkoumáno pravěké sídliště osídlené v období neolitu až starší doby železné (5 – 1. tisíciletí př. n. l.).
Nejvýznamnějším objevem výzkumu bylo odkrytí celého neolitického tzv. dlouhého domu kultury s vypíchanou keramikou, jakých je v Čechách zatím dokumentováno velmi málo. Chotýčský dům je dlouhý 21 metrů a široký 8 metrů, z důvodu velmi dobrého zachování umožňuje rekonstruovat nejen jeho vnitřní uspořádání a členění, ale také způsobu života jeho obyvatel zhruba v polovině 5 tisíciletí před naším letopočtem (4600–4200 př.n.l). Dále bylo nalezeno značné množství soudobých střepů zdobených dvojvpichy, tvořícími složité ornamenty, různé kamenné čepele, hroty, vrtáky (z křemence ze severozápadních Čech, baltské pazourky a z tzv. bavorského páskovaného rohovce), sekery a sekeromlaty z broušeného kamene.
Dále zde byl odkryt objekt s keramikou z počátku eneolitu (kolem roku 4000 př. n. l.) a dva objekty bylanské kultury ze starší doby železné (zhruba 800 – 400 př. n. l.), kde byl nalezen bronzový kroužek (náušnice ?) a modrý skleněný korálek.
Fotogalerie
Zdroj informací
Mapa
Poloha
Neolitické sídliště bylo odkryto na jižních svazích návrší Šamtala v poloze zvané Za chotýšskými humny na pozemku manželů Divíškových v nadmořské výšce 290 metrů.
GPS: 50°1'14.669"N, 14°53'46.010"E
