Cesty a památky

Kolínsko » Církvice » zámek

zámek

Církvice, Zámky, Zámky dochované

Zámek v Církvici vybudoval po roce 1713 sázavský klášter, který získal Církvici před rokem 1672 od majitele červenohrádeckého panství Blasia Eugena Salazara de Montealbano. Zámek byl určen pro klášterní úředníky a pro případný pobyt sázavských mnichů v Církvici. Poprvé je uveden v polovině 18. století v tereziánském katastru jako vrchnostenský dům se čtyřmi obytnými místnostmi a kaplí sv. Prokopa.

V roce 1772 prodal opat Leandr Kramář zámek Františku Posseltovi a od něho získal Církvici v roce 1783 Emanuel Zádubský ze Schönthalu. Jeden z těchto světských majitelů přestavěl zámek do dnešní podoby, přičemž z původní stavby se zachovala jen část obvodového zdiva v přízemí.

V průběhu 19. století patřil zámek řadě majitelů (například v roce 1800 Ludvík Hubatius z Kotnova nebo v roce 1807 Jan Kager za Štampachu), nejdéle ho vlastnila hrabata z Rummerskirchenu a tov letech 1814—72. V roce 1889 koupil velkostatek i se zámkem od Antonína Linharta hrabě Leopold ze Šternberka, který ho připojil k zásmuckému panství. Zámek přestal sloužit jako šlechtické sídlo a bydleli v něm jen šternberští hospodářští úředníci, kteří spravovali místní dvůr. Za první pozemkové reformy v roce 1926 byl dvůr rozparcelován a zámek byl nadále využíván jako obytná budova. Po roce 1945 se stal majetkem státu a do roku 1995 zde byly sklady civilní obrany okresního úřadu Kolín. Po roce 1995 přešel zámek do soukromých rukou, je postupně opravován a uzpůsobován k obytným účelům.

Obdélná jednopatrová stavba orientovaná ve směru sever – jih, postavená z cihel a lomového kamene. Východní průčelí je v přízemí opatřeno zazděnými arkádami a vystupuje z něj výrazný pravoúhlý rizalit bývalé zámecké kaple sv. Prokopa v patře. Fasáda je členěna soklem, mezipatrovou římsou a podstřešní římsou, nároží jsou zdobena rytým kvádrováním v omítce. Stavba je kryta mansardovou střechou, rizalit je kryt plechem, pod kterým jsou zbytky původní.

Obě patra jsou členěna na původně 6 místností vedle sebe v řadě a chodbou pži východní straně, v přízemí s původně otevřenými, později zazděnými arkádami. Severní místnost v přízemí je sklenuta valenou klenbou s výsečemi, další místnosti valenou klenbou, chodba plackami a pasy. Vstup do patra je po dřevěném schodišti podél třech stran rizalitu, ústí do plochostropé chodby, do které se otevírá valeným obloukem prostor bývalé zámecké kaple, její strop je plochý, šikmo se svažující. V bývalé kapli je umístěn obraz sv. Prokopa od Libuše Hoznauerové z roku 2007. Všechny obytné místnosti prvního patra ploché se zbytky fabionů. V severní části chodby jsou dřevěné schody na půdu s hambalkovým krovem stolicové konstrukce.