Cesty a památky

Kolínsko » Dobřeň » kostel sv. Václava

kostel sv. Václava
*

Dobřeň, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely renesanční

Původně gotický farní kostel z 1. pol. 14. století, poprvé připomínaný v rejstříku papežských desátků v roce 1352, kdy odváděl platbu 9 grošů. Znovu je připomínán v roce 1385 v souvislosti s papežskými desátky, na které místnímu faráři přispíval jeden z patronů kostela, Mikuláš z Dobřeně. V této době se bezpochyby jednalo o obdélný orientovaný kostel s presbytářem k východu a severním vstupem, z kterého se dochovala dnešní severní a část západní stěny do úrovně vítězného oblouku, u kterých je nápadná větší šířka (1,4 metru), než u zbylých obvodových stěn (0,9 metru). Kolem roku 1546 byl kostel renesančně upraven a rozšířen o jižní loď (dnešní presbytář) a předsíň a v této době také začal sloužit jako pohřebiště místní šlechty. V roce 1623 zanikla v Dobřeni fara (a již nebyla obnovena), další písemná zmínka o kostele je z roku 1663, kdy se vzpomíná jeho současné zasvěcení sv. Václavovi. V letech 1670-71 došlo k blíže nespecifikovaným stavebním úpravám, v rámci kterých byl kostel nově zastřešen. V roce 1717 byla k západní stěně přistavěna věž, která zprvu také sloužila jako vstup na hřbitov. V inventárním popisu z roku 1759 je zmiňován presbytář na východní straně (kostel byl stále orientovaný) a stavba nové kostnice, která se však nedochovala. V letech 1779-80 byl kostel barokně upraven do současné podoby, kdy došlo především k ubourání východního presbytáře a jeho přeorientování k jihu, tedy jižní boční loď byla upravena na presbytář. Ve východní části stěny mezi lodí a presbytářem byla prolomena kazatelna, přístupná z nově vzniklého presbytáře od zadu. Při opravě v roce 1824 byla zrušena šlechtická hrobka pod kostelem a náhrobní kameny z podlahy byly přemístěny na současné místo ve východní stěně a v předsíni.

Kostel je atypickou čtvercovou stavbou o rozměru 15 x 15 metrů, u které lze poměrně těžko interpretovat její stavební vývoj. Není dnes ani orientován a směřuje presbytářem (který je v celé šíři lodi) k jihu. Od severu je přístupný přes malou obdélnou předsíň a uprostřed západní stěny stojí věž s bedněným zvonovým patrem. Věž je přístupná samostatným vstupem od severu, původně však byla průchozí a jižní vchod je zazděný. Severní, východní a jižní stěny kostela jsou prolomeny vždy dvojicí oken, západní stěna jedním oknem. Vnější stěny kostela jsou hladké, na severozápadním nároží jsou zbytky sgrafitové rustiky. Věž je kryta nízkou stanovou střechou, loď a presbytář sedlovou střechou s hřebenem ve směru sever - jih, všechny střechy jsou kryty dřevěnými šindelem. Vně východní zdi a v předsíni je zazděno celkem 14 renesančních figurálních náhrobníků*** místních šlechtických rodin Dobřeňských z Dobřenic a Voděradských z Hrušova z let 1546 – 1612, kteří sídlili na zdejší tvrzi.

Náhrobníky na východní zdi kostela (zprava):

  1. Náhrobník Jana Jindřicha Voděradského z Hrušova († 1. 9. 1587) z bílého mramoru, opatřený postavou rytíře v brnění s mečem a nápisem: LETHA PANIE 1587 W AUTERY DEN PAMATKY SWATEHO GILGI VROZENY A STATECZNY RYTIRZ PAN JAN HENDRYCH WODIERADSKY Z HRUSSOWA NA SUKDOLE A NA DOBŘZENY TUTO TIELO GEHO POCHOWANO OCZEKAWAGE RADOSTNEHO WSKRZISSENI A WIECZNEHO ZIWOTA AMEN.
  2. Náhrobník Kateřiny Dobřeňské ze Sebuzína († 5. 9. 1557) z bílé žuly, zobrazené ve vdovském obleku a opatřený nápisem: LETHA 1571 W PONDJELI PO SWATEM GILGI VMRZELA G(EST) VROZENA PANIJ KATERZINA DOBRZENSKA Z SEBUZYNA MANZELKA WROZENE(H)O PANA MARSSE DOBRZANSKE(H)O Z DOBRZENICZ A NA BARCHOWIE A TUTO POCHOWANA GEST.
  3. Náhrobník Jiřího Voděradského z Hrušova († 20. 10. 1580) ze šedého mramoru, ozdobený postavou rytíře v brnění a s mečem, opatřený nápisem: LETHA PANIE 1580 WE SSTWRTEK PO SWATEM HAVLE VMRZEL GEST VROZENY A STATECZNY RYTIRZ PAN GIRZIK WODIERADSKY Z HRUSSOWA NA SUCHDOLE A DOBRZENI, MALESSOWIE A BRZEZANECH A TUTO TIELO G(E)HO ODPOCZIWA OCZEKAWAGE BLAHOSLAWENE(H)O PRZJCHODU PANE.
  4. Náhrobník Bohuslava Voděradského z Hrušova († 6. 6. 1612) z mramoru, opatřený v dolní polovině znakem v okrouhlém věnci a českým nápisem: LETHA PANIE 1612 W STRZEDU PO PAMATCZE WSTAUPENJ PANA KRYSTA NA NEBE TOTIŽ SSESTEHO DNE MIESYCE CZERWNA DOBRE PAMIETI VROZENY A STATECZNY RYTJRZ PAN BOHUSLAW WODIERADSKY Z HRUSSOWA NA SUKDOLE A HRANICYCH [---] MEZY HODINAU SSESTAU A SEDMAU CZELEHO HORLOGE MAGE LET WIEKU SWEHO TRZYDCZATEHO SED(MEHO). TENTO CZASNY ZYWOT V WIRZE KRYSTA PANA GSAUC PO MECZY GYZ POSLEDNY Z TO(HO)TO RODU DOKONAL A TUTO TIELO GEHO POHRZBENO GEST OCZEKAWAGE SLAWNEHO Z MRTWYCH WSKRYSSENY.
  5. Náhrobník Anny Voděradské z Dobřenic († 1591) z bílého mramoru se znakem Dobřeňských z Dobřenic (čáp) a částečně čitelným českým nápisem: LETHA 1591 W STREDU PO  [---] Z DOBŘZENIC A NA SUKDOLE A DOBRZENY MALESSOWIE  [---] OCZEKAWAGE BLAHOSLAWENEHO A RADOSTNEHO PRZICHODU PANIE.
  6. Náhrobník Mandaleny Voděradské z Hrušova († 27. 4. 1593) z bílého mramoru, na kterém je dívka s rozpuštěnými vlasy, držící levou rukou na prsou lilii, znak Voděradských z Hrušova (pruh s pokosem a lilií) a český nápis: LETA PANIE 1593 W AUTERY PO PROVODNJ NEDIE(L)Y VMRZELA G(ES)T VROZENA MANDALE(N)A Z HRUSSOWA DCZERA VROZE(NEH)O PANA WACZLAWA WODIERADSKE(H)O Z HRUSSO(W)A A NA SUKDOLE TUTO PO(C)HO(WANA).
  7. Dětský (menší) žulový náhrobník Anny Voděradské z Hrušova († 1597), zazděný pod náhrobníkem č. 6, opatřený znakem Voděradských z Hrušova ve věnci a špatně čitelným českým nápisem: LETHA PANIE 1597 DRUHEHO DNE MESYCZE PRASYNCZE VMRELA G(EST) ANNA DCZERA [---] WA WODERADSK(E)HO Z HRUSSOWA A NA SUKDOLE [---] ZE RZ[---] NACZTE NEDJELY [---] DUSSE WIECZNA [---] TELO TUTO ODPOCZIWA
  8. Náhrobník Václava Voděradského z Hrušova († 19. 4. nebo 11. 5. 1606) z červeného mramoru, silně porušený, v dolní polovině je umístěn znak a v horní polovině kartuš se špatně čitelným českým nápisem: LETHA KRY(S)T(A) PANIE SESTNACZTISTEHO SSESTEHO [---] (S)TRZEDU P. NEDIELY JUBILATE MEZY SESTAU  SEDMAU [---] NA CZELEM ORLOGI W NOCZY NA PATEK UMRZIEL GEST VROZENY A STATECZNY RYTIRZ PAN WACZLAW WODIERADSKY Z HRUSSOWA NA DOBRZIENI RADBORZJ GEHOZTO TELO MRTWE WE CZTWRTEK PO NEDIELY [---]AUDY TOTIZ GEDANACZ(T)EHO DNE MESYCZE MAGE POCHOWANO GEST OCZIEKAWAGE BLAHOSLAWENEHO Z MRZWYCH WZKRZISSENY.  
  9. Pískovcový náhrobník s nečitelnými nápisy.
  10. Pískovcový náhrobník Jindřicha Voděradského z Hrušova († 1556) se znakem Voděradských z Hrušova (pruh pokosem, pod levým koutem vybíhá lilie) a zbytky česky psaného nápisu gotickou minuskulou: [---] W UTERY PRZED VMUCZENI S. PA[---] VMRZEL GEST [---] UROZENY [---]ODIERADSKY Z HRUSSOVA GEHOZTO TELO ODPOCZIWA [---] 1556.

Náhrobníky členů rodiny Jindřicha Voděradského z Hrušova v předsíni kostela (dva vpravo a dva vlevo):

  1. Pískovcový náhrobník Bohuslava Dobřeňského z Dobřenic († 2. 11. 1556) s reliefním erbem (čáp se dvěma složenými křídly, hledící vpravo) a českým nápisem gotickou minuskulou: LETA PANIE 1556 TEN PONDELY PO NEDELI WSECH [---] UMRZEL GEST UROZENY PAN BOHUSLAV DOBRZENSKY Z DOBRZENYC, PANE BOZIE RACZIZ MU MYLOSTYWY BYTI WECZNE ODPOCZINUTI DAT(I).
  2. Pískovcový náhrobník, na kterém je čitelné pouze datování provedené gotickou minuskulou, písmena jsou vyplněna zbytky černé barvy: [---] LETHA PANIE 1546 [---].
  3. Pískovcový náhrobník s neznatelným erbem a zbytky česky psaného nápisu gotickou minuskulou: [---] LETHA 1551 W [---] O[---]SPO[---]A HRA[---].
  4. Pískovcový náhrobník se zbytky česky psaného nápisu gotickou minuskulou, písmena jsou vyplněna zbytky černé barvy: [---] LETHA PANIE (1)548 UMRZELA U[---].

Vnitřek kostela je plochostropý, presbytář je od lodi oddělený užší zdí se stlačeným polokruhovitým vítězným obloukem. Severní část lodi zaujímá dřevěná kruchta, jejíž poprsnice ve střední části obloukovitě vystupuje do prostoru lodi. Pod kruchtou je renesanční vstupní portál s oblým, ale vzepjatým záklenkem (náznak zahrocení), stejným způsobem jsou tímto archaickým způsobem ukončena okna v severní a jedno okno v západní stěně (pravděpodobně původně s jednoduchou renesanční kružbou), ostatní okna jsou ukončena polokruhově. V příčné stěně jsou po stranách vítězného oblouku dvě niky pro sochy (prázdné) a ve východní polovině je otvor kazatelny.

Z původního mobiliáře se téměř nic nedochovalo, až na dřevěnou pseudorokokovou kazatelnu a oltář se sochou sv. Václava z roku 1891. Na kruchtě jsou varhany z roku 1912 od kutnohorského varhanáře Jana Tučka a při opravě v roce 1933 byly pořízeny současné kostelní lavice a vitrážová okna z nadace rodiny Kvasničkových z Dobřeně. Ve věži byly původně zavěšeny čtyři zvony, dodnes se dochovaly zvony dva:

  • zvon "Václav" z roku 1583 od zvonaře Ondřeje Kotka z Kutné Hory, opatřený reliéfem sv. Václava ve zbroji a českým nápisem gotickou minuskulou: LETA PANIE 1583 TENTO ZWON VDYELAN GEST Z ROZKAZV UROZENE PANY ANNY WODYERADSKE Z DOBRZENICZ A NA SUKDOLE ZA GANA RYCHTARE BEDNARE / G(IRZIK) W(WODIRADSKY) z H(RUSOVA) / A(NNA) W(ODIERADSKA) Z D(OBRZENICZ),
  • zvon od neznámého zvonaře z 16. století, opatřený českým nápisem gotickou minuskulí: WE YMENO BOZIE A SWATEHO WACZLAWA DIEDICZE CZESKEHO SLIT.

Filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze třetí neděli v měsíci od 8:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Václava byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46500/2–1181.

Fotogalerie

Dobřeň - kostel sv. Václava od jihu (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava od jihovýchodu (2006)Dobřeň - kostel sv. Václava, východní stěna s náhrobníky (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, vstupní portál v předsíni (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, pohled z podkruchtí (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, pohled z kruchty na presbytář (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, oltář (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, okno v presbytáři (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, kruchta (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, varhaby (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, varhany z lodi (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, pozdně gotický zvon od severu (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, renesanční zvon (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobníky ve východní stěně předsíně (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobníky v západní stěně předsíně (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník Jindřicha Voděradského z Hrušova (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník Kateřiny Dobřeňské ze Sebuzína (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník Jiřího Voděradského z Hrušova (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník Bohuslava Voděradského z Hrušova (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, ženský náhrobník (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník Mandaleny z Hrušova (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, dětský náhrobník (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník z červeného mramoru (2016)Dobřeň - kostel sv. Václava, náhrobník z roku 1556 (2016)

Zdroj informací

Zavadil A. J.: Kutnohorsko slovem i obrazem, Díl druhý, Část první, Kutná Hora 1902.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Načeradská P.: Nápisy okresu Kutná Hora. Vydal Ústav dějin umění AV ČR. Praha 2002.

Vaněk V., Kibic K.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Praha 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na mírném pahorku, jižně od středu obce.

GPS: 49°56'18.980"N, 15°8'55.210"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK