Cesty a památky

Kolínsko » Jestřabí Lhota » Sušárna čekanky (bývalá)

Sušárna čekanky (bývalá)

Jestřabí Lhota, Industriál, Továrny

Sušárna čekanky (bývalá), Jestřabí Lhota
Datace: 1911
Sloh: průmyslová architektura počátku 20. století
Autor: Jaroslav Kubík
Materiál: režné cihelné zdivo, železné konstrukce, dřevo, pálená střešní krytina
Majitel: soukromý vlastník

Bývalá sušárna čekanky představuje významnou technicko-hospodářskou stavbu v Jestřabí Lhotě. Její existence je spojena s pěstováním čekanky, které patřilo mezi důležité zemědělské obory Kolínska od konce 19. století. První sušárnu zde vybudoval na sklonku 19. století Josef Čapek. Roku 1901 vzniklo Rolnické družstvo pro zpracování čekanky v Jestřabí Lhotě, které původní objekt ještě téhož roku odkoupilo a využívalo jej pro zpracování produkce místních pěstitelů. Po ničivém požáru v roce 1911 byla stará sušárna zbourána a družstvo bezprostředně přistoupilo k výstavbě nové moderní budovy, která se dochovala dodnes. Stavba vznikla podle projektu kolínského stavitele Jaroslava Kubíka a technologické vybavení dodala firma Wiesner z Chrudimi. Další rozvoj areálu následoval v září 1941, kdy bylo při severní straně sušárny postaveno skladiště pro suché zboží. V roce 1947 se místní družstvo sloučilo s Hospodářským družstvem skladištním v Kolíně a po zrušení hospodářských družstev v roce 1952 přešel objekt pod Krajský výkupní podnik, národní podnik Praha. Sušárna sloužila svému původnímu účelu ještě v sedmdesátých letech 20. století, poté byla adaptována ke skladovacím účelům.

Areál se nachází na okraji obce a tvoří jej rozlehlá průmyslová budova s navazujícími hospodářskými křídly. Hlavní objekt má obdélný půdorys, třípodlažní hmotu a je zastřešen sedlovou střechou s keramickou krytinou. Průčelí jsou provedena z režného červeného cihelného zdiva, které zůstalo bez omítek a vytváří základní výtvarný charakter stavby. Fasády člení pravidelný rytmus vysokých segmentově zaklenutých okenních otvorů, vodorovných pásů a svislých pilastrových pásů z odlišně barevných cihel. Střední část průčelí je zvýrazněna širokým vjezdem a původními manipulačními otvory určenými pro dopravu a navážení suroviny. Po stranách stojí nižší provozní objekty stejného materiálového a architektonického řešení. Celek představuje typickou průmyslovou architekturu raného 20. století, v níž se hospodárnost konstrukce spojuje s pečlivě komponovaným členěním režných fasád.

Interiér byl navržen s ohledem na technologii sušení a zpracování čekankových kořenů. V hlavní budově se nacházely rozsáhlé provozní prostory s technologickým zařízením, sušicími komorami a skladovacími podlažími. Konstrukční řešení umožňovalo manipulaci s velkým objemem zemědělské produkce a její postupné zpracování. Na provozní část navazovaly sklady a hospodářské prostory, zatímco později přistavěné skladiště suchého zboží rozšířilo možnosti uskladnění hotových výrobků i surovin. Přestože byl interiér v průběhu času přizpůsoben novým funkcím, dochovaná hmota objektu stále připomíná jeho původní průmyslové využití.

Bývalá sušárna čekanky je mimořádně cenným dokladem hospodářských dějin Jestřabí Lhoty i celého Kolínska, které patřilo k nejvýznamnějším oblastem pěstování a zpracování čekanky v českých zemích. Rozsáhlý areál připomíná období rozvoje zemědělských družstev, modernizace venkovského hospodářství a specializované průmyslové výroby navázané na místní zemědělskou produkci. Svou mohutnou hmotou tvoří výraznou dominantu obce a představuje hodnotný příklad průmyslové architektury zachované v autentické podobě. Jako svědek více než stoleté tradice zpracování čekanky má význam nejen technický a architektonický, ale také historický a krajinářský, protože dokumentuje hospodářské proměny polabského venkova v průběhu 20. století.