Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » archeologické nálezy

archeologické nálezy
***

Kolín, Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy, Pohřebiště

1. nálezy z období paleolitu (starší doba kamenná)

Stop po přítomnosti pravěkých lovců na katastru Kolína není mnoho a omezují se pouze na náhodné nálezy. V bývalé Buzkově cihelně na Kouřimském předměstí byla v hloubce 8 metrů objevena kulturní vrstva, která obsahovala kosti mamuta, soba, nosorožce, medvěda a koně společně s několika kostěnými a kamennými nástroji, které byly datovány do období cca 150 000 př. n. l. Při výkopu kanálu v Plynárenské ulici byla zachycena dvě ohniště lovců ze starší doby kamenné, jedno obsahovalo množství uhlíků a pazourkové štípané nástroje. Poslední dosud známá lokalita s nálezy lovců ze starší doby kamenné je na Pražském předměstí za Lučebními závody, kde bylo odkryto sídliště s pozůstatky zvířecích kostí a s pazourkovými nástroji.

2. nálezy z mladší doby kamenné (doba neolitická)

První zemědělci přišli na území města v průběhu 6. tisíciletí př. n. l. po Labi z východních Čech, kam dorazili z oblasti Hornomoravského úvalu. Byli to nositelé tzv. kultury s lineární keramikou, na které později navázali lidé s vypíchanou keramikou a moravskou malovanou keramikou. Neolitické osídlení Kolína se koncentrovalo do několika samostatných celků, především na levobřežní labské terase. Při výstavbě silničního obchvatu Kolína bylo na v letech 2008–10 odkryto na první terase nad ústím Pekelského potoka do Labe celkem sedm neolitických nalezišť, hlavním objevem byly kultovní stavby dvou rondelů (vzdálené od sebe 50 metrů), které sloužily, pravděpodobně k rituálním účelům, lidu kultury s vypíchanou keramikou, a patří mezi největší zkoumané stavby svého druhu v Evropě. Oba rondely pochází z období cca 5600 př. n. l., větší má v průměru 200 metrů a hrazen byl čtyřmi kruhovými příkopy, druhý je menší a má průměr 80 metrů. Další sídlištní jámy byly objeveny na pozemku Lučebních závodů na Pražském předměstí, kde byly odkryty i kostrové pohřby (jedna kostra měla na levém předloktí navlečený mramorový náramek z okruhu lengyelského kulturního komplexu), v prostoru bývalého lihovaru a zaniklé Kuchařovy cihelny při soutoku Polepského potoka s Labem, v prostoru pískovny Sandberk a kolem Nebovidského potoka v místech výrobní haly společnosti MiKing na Šťáralce. Na pravém břehu Labe je doklad neolitického osídlení pouze v prostoru Na Vinici. Osamocený kostrový hrob byl nalezen v centru města v Komenského ulici před budovou bývalé měšťanské chlapecké školy.

3. nálezy z období eneolitu (pozdní doba kamenná)

Několik hrobů a sídlištních jam s bohatým raně eneolitickým obsahem bylo odkryto v areálu dnešních Lučebních závodů na Pražském předměstí. Jedná se o skříňkové hroby lidu se šňůrovou keramikou. Při výstavbě nového sídliště U Vodárny byl v roce 2005 odkryt hrob kultury se šňůrovou keramikou – bylo zde uloženo tělo asi desetiletého chlapce ve skrčené poloze na levém boku (hlava směřovala k východu, obličej k jihu), jehož hrobovou výbavu tvořil kamenný sekeromlat neurčitého typu a pazourkový nožík původně nasazený v rukojeti z organického materiálu, uchycený kostěným kroužkem. Při výstavbě silničního obchvatu Kolína bylo v letech 2008–10 odkryto sedm eneolitických sídlišť a pět poloh s hroby, přičemž na výšině nad Pekelským rybníkem byly zachyceny objekty bošácké skupiny s typickými keramickými tvary, které jsou tak prvními doklady této kultury ve středních Čechách a nejzápadněji položenou lokalitou vůbec, zajímavostí je unikátní kostěný prsten na ruce pohřbeného muže. Z dalšího období, kultury nálevkovitých pohárů, pochází četné hrobové nálezy z lokality V Hrobech (stará elektrárna, Draslovka), v Havlíčkově ulici (starý lihovar), Tylově ulici (bývalá Bubova pila), v Plynárenské ulici (bývalá Kuchařova cihelna), na starokolínské silnici (bývalá drožďárna) a u Práchovny. Střední a mladší část eneolitu vyplňují kultury kanelová a na jejím základě vznikající řivnáčská s typickým rohatým uchem na nádobách, jejíž nositelé budovali výšinná opevněná sídliště; v Kolíně je reprezentována tato doba sídlištěm v poloze V Hrobech (lihovar a prostor proti cukrovaru).

4. nálezy z období lužické a knovízské kultury (mladší doba bronzová)

V mladší době bronzové se stává Labe důležitou hranicí mezi dvěma kulturními okruhy: hornodunajskou knovízsko – lužickou kulturou a východočeskou lužickou kulturou. Tyto dva okruhy se v prostoru Kolína vzájemně vytlačovaly a ovlivňovaly, takže jsou zastepeny nálezy obou kultur. Doklady lužického osídlení byly nalezeny na sídlišti a pohřebišti v okolí Lučebních závodů na Pražském předměstí, Na Vinici, V Hrobech (nový lihovar), Havlíčkově ulici (Lešákova továrna), Starokolínské ulici (písečník p. Hulíka) a na blíže neurčených místech městského centra. Knovízské památky byly nalezeny na sídlišti V Hrobech (nový lihovar, cukrovar, Draslovka) a Plynárenské ulici (bývalá Kuchařova cihelna), kde byly nalezeny i žárové hroby.

5. nálezy z doby keltské (doby laténské)

Keltské sídliště z 5. – 1. stol. př. n. l. objevil a popsal již koncem 19. století J. L. Píč, další objevy byly učiněny v roce 1921 (bronzové šperky v Polepské ulici), v roce 1940 a naposledy v roce 1997 při stavbě supermarketu „Penny“ v ulici V Opletkách. K sídlišti patřilo i rozsáhlé pohřebiště, z něhož byl odkryt žárový hrob se skleněnými korály (5. stol. př. n. l.), skupina hrobů ze 4. – 3. stol. př. n. l. na místě dnešního kruhového objezdu a v Orebitské ulici, kde kostry směřovaly lebkou k severu. Většina nálezů je uložena v kolínském muzeu, bronzové šperky z Polepské ulice jsou v Národním muzeu v Praze.

Při průzkumu hradiště Hánín byly zjištěny dvě chaty ze 3. stol. př. n. l. se střepy hrnců a bronzovým hřebenem. Nad rybníkem Peklo bylo v roce 1994 objeveno 6 nádob z 2. stol. př. n.l., z nichž jedna byla importována z horního Porýní nebo dokonce až z Galie. Na pražském předměstí byl v prostoru dnešního závodu Lučební učiněn v roce 1936 hromadný nález 83 výhradně železných předmětů z 2. – 1. stol. př. n. l. o celkové váze 15 kg: sekery, nože, srp, kosa, radlice, ovčácké nůžky, klíč, průbojník, majzlík, kladivo, výhňová lopatka, kování, součásti vozů, řetěz, hrot kopí a závěs pro kotel. Ukrytí těchto věcí zřejmě odráží duchovní sféru pohnutého období konce keltské vlády a válečných událostí souvisejících s germánským obsazováním území. Drobné keltské předměty (dnes nezvěstné) byly získány při čištění labského koryta, v muzeu v Kolíně je uložen rotační žernov z 2. stol. př. n. l. Kromě těchto nálezů byla v roce 1854 nalezena na blíže neurčeném místě města zlatá keltská mince přechodného typu (2,6 g) ražená v Čechách (dnes v Národním muzeu v Praze), v roce 1868 byla nalezena bronzová mince s vyobrazením kance z ražby keltského kmene Leuků v dnešní Francii a v roce 1998 byl při těžbě písku na Sandberku učiněn nález zlaté mince ražené v Galii.

6. nálezy z doby keltské (doba halštatská)

Na východním předměstí Kolína Šťáralka na pozemku domu čp. 79 byly v roce 1938 při stavbě sklípku odkryty tři kostrové hroby a v říjnu 2007 za domem čp. 93 při rekonstrukci plynového potrubí dalších 6 objektů (3 kůlové jámy a tři žárové hroby) s nálezy lidských kostí, keramických nádob a jednoho bronzového náramku z doby bylanské kultury (cca 800 až 550/530 př. n. l.). Jelikož obě místa nálezů se od sebe nacházejí jen cca 80 metrů a tedy spolu jistě souvisejí, lze zde předpokládat existenci dlohodobě využívaného pohřebního areálu.

7. nálezy z doby stěhování národů (doba římská)

Sídliště z pozdní doby římské objevil v roce 1936 František Dvořák na malém návrší na levém břehu Labe v místech za pozdější drožďárnou (kde je dnes jezero Sandberg). Odkryl zde zbytky několika zahloubených chat a hrnčířskou pec a množství střepů nádob.

Při stavbě plynárny v letech 1944–46 odkryl W. Lung velké pohřebiště germánských obyvatel Kolína z 1. poloviny 5. století. Pohřebiště tvořilo třináct hrobů ve čtyřech řadách, hrobové jámy byly orientovány ve směru severozápad – jihovýchod a jejich rozměry činily 140 – 260×50 – 120 cm. Pohřby spočívaly v hloubce 140 až 200 cm. Většina koster byla neúplná a kosti značně zpřeházené, z čehož lze soudit na vykrádání hrobů v minulosti. Zajímavostí je, že u čtyř hrobů se dochovaly zbytky dřevěných rakví. K zachráněným milodarům patří hliněné nádoby tvarované v ruce i na kruhu, točený džbán, skleněný pohár, kování opasků, bronzová přezka zakončená zvířecími hlavičkami, železné nože a pazourková křesadla.

Na území města bylo odkryto několik dalších roztroušených žárových hrobů z pozdní doby římské, v nich bylo nalezeno několik milodarů jako železná štítová puklice, zlomky bronzových nádob (např. naběračky) nebo bronzová spona s očky.

8. nálezy z raného středověku

  • V bývalé cihelně na jižním okraji města byl 16. března 1864 náhodně objeven hrob knížecího páru****, který je nejvýznamnějším raně středověkým hrobovým nálezem na území Čech, dokládající existenci rodící se české aristokracie v 1. polovině 9. století, která byla v úzkém vztahu s panovníkem Východofrancké říše. Pohřbené osoby ležely ve dřevem vyložené pohřební komoře s hlavou otočenou k západu, a do záhrobí byly vybaveny neobyčejným množstvím luxusních předmětů, které nemají v českém prostředí srovnání. Vzhledem k bohatství pohřební výbavy se nejednalo o obvyklé „milodary“ ale o znak moci, neboť přítomnost pohřební výbavy se řídila přesnými pravidly. Pohřbený velmož s manželkou tak bezpochyby patřil k nejvyšší společenské elitě tehdejších Čech, která se označovala pojmem duces (kníže). Většina objevených předmětů pochází z Franské říše a tvoří tak největší soubor karolinských památek nalezený na našem území, část je pak domácí, respektive moravské provenience. Nejpozoruhodnějším předmětem je stříbrný pozlacený kalich z konce 8. století, který je špičkovým výrobkem franckých dílen (nejbližší analogie lze nalézt v produkci dvorské dílny Karla Velikého v Cáchách), zdobený plastickou rostlinnou výzdobou. V domnění, že se jedná o kalich Prokopa Holého (viz dále), byl na počátku 70. let 19. století upravený pro bohoslužebné účely evangelického sboru v Kolíně. U kostry muže ležel dvojbřitý železný meč, jehož kalené břity byly zhotoveny z tvrdé oceli a navařeny na houževnaté a pružné ocelové nedamaskové jádro, což po technologické stránce představuje špičkovou zbraň své doby, zhotovenou na území Franské říše ve 2. nebo 3. třetině 9. století. K meči náleží soubor luxusního kování nedochovaného řemene, který patří mezi nejkvalitnější uměleckořemeslné výrobky zhotovené v karolinském rostlinném stylu v císařských dílnách počátkem 9. století. Tvoří ho trojlisté kování, přezka a dvě oválná ukončení s průvlečkou, vše vyrobené ze zlaceného stříbra, s lícovou stranou pokrytou bohatou plastickou rostlinnou výzdobou. Francké provenience jsou i bronzové, zlatem a stříbrem plátované honosné ostruhy zdobené filigránem a granulací, které sloužily k reprezentaci členů nejvyšší společenské elity při slavnostních příležitostech. Součástí hrobové výbavy je i železná sekera z konce 8. století, jejíž břit (o délce 11,5 cm) byl naplocho svařen ze železného a ocelového polotovaru. V knížecím hrobě se nacházelo také pět zlatých gombíků (není jisté, zda zdobily oděv pochované ženy, nebo zda byly alespoň některé z nich součástí oděvu muže) a zlacené, stříbrné, nebo skleněné perly, vše středoevropské provenience z 9. století. Cenným nálezem je i závěsná kaptorga ze zlaceného plechu z červené mosazi (tombaku) zdobená filigránovou výzdobou; kaptorgy sloužily u raně středověkých Slovanů jako schránky na apotropsia – předměty či látky, odvracející magickou mocí zlo. U kostry ženy byly nalezeny stříbrné zlacené bubínkové náušnice veligradského typu zdobené granulací uspořádanou do nepravidelných trojúhelníků. Kromě uvedených předmětů byly nalezeny i kování opasků ze zlaceného stříbra, amulet (zlomek slonoviny obložené zlatem), jantarová perla a několik skleněných a bronzových nádob. Vlastní hrob byl bohužel bez detailní dokumentace bezprostředně po nálezu zničen a kosti byly opětovně pohřbeny na místním hřbitově. Nález byl pod dojmem romantického myšlení 19. století nejprve zařazen do 15. století a označen za hrob husitského vojevůdce Prokopa Velikého, na základě rekonstruování okolností nálezu J. L. Píčem v roce 1892, byl hrob zařazen do období raného středověku (1. pol. 9. století). Originály nálezů patří k nejvýznamnějším pokladům ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie jsou v majetku Regionálního muzea v Kolíně.
  • Nález knížecího dvojhrobu i nález (přímo na Karlově náměstí) dalšího dvojhrobu z 9. století v roce 1930, ve kterém byla uložena těla dvou mužů s železnými ostruhami, kováním dřevěného vědra a zlomkem skleněné nádoby, vyvrací původní domněnku, že byl Kolín založený "na zeleném drnu". Sídlo velmože se pravděpodobně nacházelo v prostoru chrámového návrší, kde dnes stojí chrám sv. Bartoloměje. Z centra města pak pocházejí i další nálezy z 9. a 10. století (keramické nádoby, drobné šperky), mezi nimiž vyniká vysoký železný třmen zdobený mosazí (pravděpodobně import ze skandinávie).

Fotogalerie

Kolín - archeologické nálezy, nádoba kultury se šňůrovou keramikou, Regionální muzeum v Kolíně (2008)Kolín - archeologické nálezy, zoomorfní nádoba z období jordanovské kultury, Regionální muzeum v Kolíně (2008) Kolín - pohár kultury zvoncových pohárů (Regionální muzeum Kolín)Kolín - archeologické nálezy, žárový hrob z období kultury zvoncových pohárů, Regionální muzeum v Kolíně (2008)Kolín - archeologické nálezy, nálezy z období keltů, Regionální muzeum v Kolíně (2008)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, kalich z 8. století, Regionální muzeum v Kolíně (2017)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, meč (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, kování řemenu meče (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, kování opasku (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, knoflíky a kování (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, zlacená ostruha (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, sekera (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, kaptorga (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, zlacené náušnice (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, zlacené gombíky (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, zlacené perly (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, stříbrné a skleněné perly (foto z archivu Národního muzea)Kolín - archeologické nálezy, knížecí dvojhrob, skleněná miska (foto z archivu Národního muzea)Kolín - nákres neolitického rondeluKolín - vizualizace menšího z neolitických rondelůKolín - vizualizace obou neolitických rondelů

Zdroj informací

Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 130-131. Vydalo nakladatelství Libri 2001.

Velímský F., Brzobohatá H.: K pohřebišti kultury bylanské na kolínském předměstí Šťáralka. Archeologie ve Středních Čechách 2008/12, str. 449-58.

Mapa

Poloha

GPS: 50°1'41.180"N, 15°12'4.320"E

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK