Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » domy v ulici Komenského (Kutnohorské předměstí)

domy v ulici Komenského (Kutnohorské předměstí)

Kolín, Městské domy, Město Kolín

Domy v Komenského ulici v městské čtvrti Kolín IV vznikaly především na přelomu 19. a 20 století v prostoru, kde se město v té době intenzivně urbanisticky rozvíjelo v těsné blízkosti historického centra.

1. Dům čp. 182

Novorenesanční třípatrový činžovní dům postavený v roce 1887 pro Annu Stíbalovou podle návrhu Čeňka Křičky, jednoho z nejvýznamnějších tvůrců podoby města na přelomu 19. a 20. století. Stavba vznikla v období prudkého rozvoje Kolína, kdy se historické jádro rozšiřovalo o nové měšťanské a nájemní domy odpovídající rostoucím nárokům místní společnosti. Křička zvolil neobvyklé architektonické řešení inspirované ranou renesancí severní Itálie 15. století, zejména florentským prostředím, jehož architektura spojovala antické vzory s místní stavební tradicí. Dům si přes novodobé úpravy uchoval základní podobu navrženou autorem a představuje pozoruhodně dochovaný doklad historizující architektury v Kolíně.

Objekt je situován ve svažitém terénu a do ulice obrací pravidelně komponovanou hlavní fasádu o třech nadzemních podlažích. Hmota domu je jednoduchá, pravoúhlá a důsledně podřízená principu renesanční harmonie. Průčelí člení výrazná vodorovná kladí, která oddělují jednotlivá podlaží a současně zdůrazňují horizontální charakter stavby. Nejnižší podlaží i nároží jsou pojednány vysokou rustikou připomínající fortifikační zdivo italských městských paláců. Okenní otvory druhého a třetího podlaží uzavírají půlkruhové záklenky lemované rustikovanými archivoltami. Pravidelný rytmus oken doplňují kruhová dekorativní medailonová pole mezi osami. Celou kompozici završuje bohatě profilovaná korunní římsa s řadou konzol, která vytváří silný stínový efekt a dodává fasádě monumentální výraz. Již na původním Křičkově návrhu je patrná snaha o vytvoření městského paláce inspirovaného florentskou renesancí, přičemž většina základních kompozičních principů byla realizována a dochovala se do současnosti.

Dům čp. 182 patří k nejzajímavějším příkladům historizující obytné architektury v širším centru Kolína. Jeho význam spočívá nejen v architektonické kvalitě a dochovaném výtvarném řešení, ale také ve spojení s osobností architekta Čeňka Křičky, který výrazně ovlivnil podobu města na přelomu 19. a 20. století. Stavba představuje pozoruhodnou interpretaci florentské renesance v prostředí českého provinčního města a dokládá vysokou úroveň stavební kultury tehdejšího Kolína. V uličním prostoru Komenského ulice tvoří výraznou dominantu a připomíná období, kdy se město sebevědomě hlásilo k evropským architektonickým vzorům a moderním urbanistickým ambicím.

2. Dům čp. 219 "Východní škola" - viz samostatné heslo.

3. Dům čp. 225

Vila postavená kolem roku 1910, tedy v období intenzivního rozvoje kolínských předměstských čtvrtí, kdy v okolí dnešní Komenského ulice vznikala řada reprezentativních rodinných domů a vil odrážejících tehdejší hospodářský vzestup města. Objekt náležel k architektonicky nejvýraznějším stavbám této části Kolína a původně se vyznačoval mimořádně bohatě zpracovanou secesní fasádou. Vysoká výtvarná úroveň průčelí svědčí o práci zkušeného architekta nebo stavitele dobře obeznámeného s dobovou secesní tvorbou. Historická podoba průčelí byla mimořádně dekorativní. Fasádu členily lisény s rostlinnými ornamenty, profilované šambrány, pásy bosáže, plastické festony a bohatě modelované atiky. Nad hlavním vstupem se nacházel trojúhelný fronton s ornamentální výzdobou a celé zakončení průčelí doplňovala dekorativní balustráda a štukové detaily inspirované secesním tvaroslovím. Ve druhé polovině 20. století prošel dům necitlivou úpravou, při níž byla odstraněna převážná část plastické štukové výzdoby a fasáda získala jednoduchou hladkou podobu. Přes tyto zásahy si však stavba zachovala původní hmotové řešení a základní architektonickou koncepci.

Vila stojí na nárožní parcele a obrací své hlavní průčelí i boční fasádu do prostoru ulice. Jde o jednopodlažní zděnou stavbu s částečně obytným podkrovím, krytou sedlovou střechou. Dominantním prvkem je vysoký středový štít s charakteristicky tvarovanou křivkou, který dodnes připomíná původní secesní vzhled objektu.

4. Dům čp. 270

Dům postavený v letech 1910-1920 představuje hodnotnou městskou obytnou stavbu vzniklou v období doznívající secese a nástupu moderních architektonických tendencí (geometrické moderny). Architektonické ztvárnění fasády svědčí o ambicích investora vytvořit reprezentativní městské bydlení odpovídající dobovým estetickým požadavkům. Dům si přes dílčí novodobé úpravy uchoval podstatnou část původního výrazu a řadu autentických architektonických detailů.

Jednopodlažní zděná stavba obdélného půdorysu je orientována hlavním průčelím do uliční čáry. Hmotu kryje sedlová střecha s pálenou krytinou, ze které vyrůstá výrazný středový štít s obloukově tvarovanou atikou. Fasáda je komponována symetricky a zaujme střídmou, avšak kultivovanou secesní dekorací. Průčelí člení vysoká obdélná okna doplněná plastickými parapetními zrcadly a geometrickými ornamentálními prvky. Nad okny probíhá soustava mělkých klenutých záklenků nesených stylizovanými konzolami, které vytvářejí jednotný dekorativní pás. Dominantou fasády je středový štít s trojicí sdružených oken zakončených segmentovými oblouky, lemovaný plastickými pilastrovými útvary a kruhovými detaily typickými pro pozdně secesní tvorbu. Vstup je umístěn asymetricky při pravém okraji průčelí a zachovává původní charakter včetně dekorativně řešených dveří.