Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » domy v ulici Pražské (centrum)

domy v ulici Pražské (centrum)

Kolín, Městské domy, Město Kolín

1. Dům čp. 1 "Tumlířovský"

Dvoupatrový dům na středověké parcele, kde je doložen v roce 1520 dům pekaře Vaňka, později kantora Vávry a po polovině 16. století Jana Šilhánka († 1575). V roce 1602 dům koupil od jeho potomků Matouš Matule, pozdější purkmistr. Po jeho smrti v roce 1628 dům zdědil jeho zeť Vít Kozovazský. V roce 1647 dům patřil Šimonu Bělskému a v roce 1674 rytíři Františku Jiřímu Střelovi z Rokyc, majiteli tvrze v Cerhenicích. Sňatkem s jeho dcerou Lidmilou se dům dostal do majetku zámeckého purkrabího Jana Adama Tumlíře, v roce 1736 dům zdědil jejich syn Dominik Tumlíř. V dnešní podobě je dům po úpravě v 19. století a slouží k obytným a komerčním účelům.

2. Dům čp. 2 "U zlaté kosy“

Dvoupatrový dům s klasicistní fasádou z roku 1891, kdy tehdejší majitel Bedřich Nágl dům zvýšil o druhé patro. V nikách mezi okny 1. patra jsou dvě ženské postavy (alegorie Průmyslu o Obchodu), v kruhových výklencích 2. patra dvě mužské busty. Dům dnes slouží k obytným a komerčním účelům.

3. Dům čp. 3 "U zlatého hroznu"

Původně gotický dům* doložený v roce 1494 v majetku pekaře Duška Dibla. Od roku 1548 byl dům v majetku rodiny Vianských, po nichž se pak dlouho nazýval „Vianský“, v roce 1616 ho koupil kolínský měšťan Pavel Grum. Poté, co v roce 1634 vyhořel, prošel po roce 1650 raně barokní přestavbou, uskutečněnou na objednávku Jiřího Špačka Bezdružického. Tuto podobu domu dodnes připomínají sdružená okna prvního patra, výklenek s domovním znamením a snad také základní podoba mohutného volutového štítu. V roce 1734 dům vyhořel a následně byl v roce 1743 barokně přestavěn nákladem tehdejšího majitele Daniela Čapka podle návrhu známého kolínského architekta Josefa Jedličky, který starší domovní průčelí rozčlenil pilastry a suprafenestrami s bohatým štukovým dekorem, do vrcholu štítu byla umístěna busta římského císaře. Poslední přestavby byly provedeny po požáru v roce 1796. V roce 2013 byl dům opraven a do niky nad domovním znamením (domovní znamení bylo původně malované, datované 1650) byla vložena soška Madony od kolínského sochaře Pavla Rajdla z roku 2008. Výrazným prvkem domu jsou bohatě zvlněné nadokenní římsy, patro je završeno profilovanou římsou, z níž se zdvihá nízká atika, vynášející mohutný štít s volutovými křídly.Dům je využíván k obytným a komerčním účelům.

4. Dům čp. 4

Původně středověký měšťanský dům, do dnešní podoby přestavěný po požáru v roce 1734, fasáda upravena v 2. polovině 19. století. Jedná se o dům na úzkém obdélném půdoryse, završený sedlovou střechou, který zaujímá typickou hloubkově orientovanou parcelu. Klasicizující fasáda o třech okenních pochází z druhé poloviny 19. století. Okna jsou zdůrazněna šambránou, nízkým trojúhelným frontonem a jednoduchou parapetní výplní. Fasáda je členěna římsami a kvádrováním. Na korunní římsu dosedá nízká atika se štítem s volutkami, završeným nízkým segmentovým frontonem. Prostory přízemí jsou klenuty valeně s výsečemi, dispozice interiéru je nepravidelná, střední zeď je postavena mimo hloubkovou osu stavby. Dům dnes slouží obytným a komerčním účelům.

5. Dům čp. 5

Původně středověký dům, v dnešní podobě s pozdně klasicistní až empírovou fasádou z 1. pol. 19. století. V přízemí je dnes lékárna.

6 Dům čp. 6 "U Bílého beránka"

Původně středověký dům, který v roce 1662 koupil Jiří Ulman, mydlář z Nového Bydžova, v dnešní podobě má klasicistní fasádu z počátku 19. století. V přízemí je dnes ochodní dům.

7. Dům čp. 167, původně 92 (zaniklý)

Původně středověký dům, upravený barokně po roce 1735, zbořený v roce 1972. V letech 2005–07 byla na jeho místě vystavěna volná kopie domu, sloužící jako restaurace a penzion.

8. Dům čp. 93

Původně gotický dům upravený renesančně a barokně, zbořený i přes památkovou ochranu v roce 1972. Na jeho místě měl stát moderní obchodní dům, dnes je zde proluka a parkoviště.

9. Dům čp. 94

Původně středověký patrový nárožní dům, upravený barokně v 18. století, zbořený i přes památkovou ochranu v roce 1972. Na jeho místě měl stát moderní obchodní dům, dnes je zde proluka a parkoviště.

10. Dům čp. 99

Dvoupatrový nárožní městský dům na parcelách tří středověkých domů, postavený kolínským stavitelem a architektem J. V. Petříkem ve 20. letech 20. století.

Řada moderních domů, vestavěných do městské památkové rezervace v letech 2005-08. Domy nahradily budivu

11. Polyfunkční dům Orchidea čp. 164 - 166

Polyfunkční dům Orchidea vznikl v letech 2007–2008 na místě rohové přízemní budovy zvané Bazaru (později podle květinové síně Orchidea) z roku 1894, postavený společností Zámecký pivovar v Kolíně Adolf Richter a spol. Tato původní budova byla zbořena v roce 2005 a následně byl v letech 2006–2007 vypracován architektonickou kanceláří Studio AM, na němž se podíleli Jana Chmelová, Jiří Košťál, Petr Obermann a Jiří Slaba projekt na dnešní stavbu; investorem byla společnost HP–stavební z Ovčár u Kolína. Pro mimořádně citlivé území na hranici městské památkové rezervace na rohu Pražské a Sokolské ulice, náměstí Republiky a zámku bylo vypracováno několik studií, výsledný návrh sledoval zachování dosavadního polyfunkčního využití místa a jeho přizpůsobení soudobým požadavkům. Architekti současně usilovali o obnovení historických prostorových vazeb, zachování přístupu k zámku, začlenění hodnotné zeleně a propojení ulice se zámeckým areálem pomocí průchodů a průhledů, výsledná užitná plocha činí 968 m² a zastavěná plocha 338 m².

Areál zaujímá výškově i půdorysně komplikovanou parcelu, přičemž pracuje se třemi základními hmotovými a funkčními celky. Na starší řadovou zástavbu Pražské ulice navazují dva bytové objekty s obchodním parterem, které přejímají její měřítko, základní tvarosloví, členění průčelí a linii korunní římsy. Prostřední, záměrně snížená část vložená do někdejší proluky je řešena soudobým výrazem s převahou kovu a skla a svou transparentností, průchody a průhledy zachovává pěší i pohledové spojení se zámeckým areálem a slouží především provozům služeb. Kompozici uzavírá dominantní nárožní budova při křížení Pražské a Sokolské ulice, určená pro kanceláře, služby a obchodní provozy. Její strohá hranolová hmota má tři nadzemní podlaží, téměř plochou střechu a hladká omítaná průčelí bez historizujících článků. Přízemí je otevřeno rozměrnými prosklenými výkladci a vstupy v tmavých kovových rámech, zatímco patra rytmizují pravidelně rozmístěná úzká obdélná okna v jednoduchých plošných šambránách. Před spodními částmi oken jsou osazeny tabule z tmavě tónovaného skla, které vytvářejí drobné francouzské balkony a spolu s tmavými rámy kontrastují se světlou fasádou. Nároží zvýrazňuje částečné ustoupení přízemí a prosklený vstupní prostor; celkově je stavba koncipována střídmě, aby nekonkurovala historickému okolí, ale současně se v něm neztrácela. Jednotlivé funkce domu jsou sice sdruženy do samostatně čitelných částí, avšak stavebně a komunikačně propojeny v jeden celek. Zásadním prvkem vnitřního uspořádání je průchodnost střední části, která neuzavírá někdejší proluku neprostupnou hmotou, ale zachovává spojení Pražské ulice se zámeckým areálem.

Polyfunkční dům Orchidea je hodnotným příkladem novodobé dostavby v mimořádně citlivém prostředí historického centra Kolína. Jeho význam spočívá ve způsobu, jakým zacelil dlouhodobě problematickou proluku, obnovil souvislou uliční frontu Pražské ulice a současně zachoval funkční i pohledové propojení se zámeckým areálem. Odstupňování hmot umožnilo plynulý přechod mezi tradiční řadovou zástavbou a výrazně soudobou architekturou, zatímco polyfunkční skladba bytů, obchodů, kanceláří a služeb pokračuje v historicky přirozeném městském využití lokality. Dominantní nárožní objekt uzavírá pohledovou osu při vstupu do náměstí Republiky, střední prosklená část naopak městskou strukturu otevírá a vtahuje do ní zeleň zámeckého areálu. Celek tak představuje důležitý urbanistický článek, dokládající snahu soudobé architektury vstoupit do památkově citlivého prostředí bez přímého napodobování historických forem