Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » kostel Církve československé husitské

kostel Církve československé husitské
*

Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny

Místo pro stavbu kostela Církve československé (v roce 1971 přejmenované na současný název Církev československá husitská) darovala náboženské obci z iniciativy jejího třetího faráře JUC. Jana Amose Tabacha městská rada svým usnesením ze dne 20. dubna 1927 a vypracováním návrhu na jeho stavbu byl pověřen architekt František Potůček. Jeho návrhy ale městská rada dvakrát zamítla, a tak se nakonec rozhodla oslovit Ing. arch. Vladimíra Walenfelse z Prahy, jehož návrh, který je autorův nejkvalitnější samostatně vypracovaný projekt, byl přijat. Základní kámen byl položen 28. června 1931 za účasti východočeského biskupa Stanislava Korduleho a během 10 měsíců od srpna téhož roku do června 1932 byl kolínskou stavební firmou Josefa Záruby postaven monumentální funkcionalistický kostel v podobě holubice se složenými křídly, která je připravena vzlétnout. První bohoslužba se konala 12. června 1932 za účasti více než deseti tisíc lidí. V roce 1936 byl v kostele zbudován zasklený výklenek s prstí z italských, ruských a francouzských legionářských bojišť Doss Alto, Zborov a Terron, v roce 1949 přibyla prsť z míst, kde umírali Češi za 2. světové války (Terezín, Lidice, Dukla). V roce 1992 proběhla generální oprava stavby.

Orientovaný kostel, jehož pravoúhlé, objemově jasně definované západní vstupní průčelí, je zvýrazněno štíhlou, 27 metrů vysokou hranolovou věží, ukončenou husitským sluncem s kalichem. V přízemí věže je umístěn hlavní vstup do kostela, vymezený rovnou markýzou. Pravoúhlá silueta průčelí se směrem k východu mění ve svažující se hmotu lodě, jejíž část pod křivkou střechy (složená křídla) se téměř zcela odhmotňuje seskupením prosklených okenních tabulí s pravidelným síťovým rastrem. Na východě kostelní průčelí ukončuje parapet terasy v podobě rovného překladu, na jihovýchodním nároží je ke kostelu připojena přízemní krychlová budova sboru s farou a terasou.

Obdélná vnitřní síň o rozměrech 17 x 12 metrů má mušlovitou klenbu, která postupně stoupá od kněžiště (výška 5 metrů) nad kůr (do výšky 12 metrů), jakoby vzhůru k nebesům. Polopropustné sklo oken v interiéru pak vytváří mystické světelné efekty (dojem nekonečného prostoru) a postupně se zvyšující strop si pohrává se zajímavou akustikou chrámové lodi. Východní stěnu kněžiště tvoří po celé délce polychromované okno s vitrážovými obrazy Krista, Mistra Jana Husa a Jana Ámose Komenského. Za vstupními dveřmi do sboru je předsíň s kolumbáriem, která zároveň slouží i jako obřadní síň. Je zde rovněž umístěna pamětní deska Jana Evangelisty Parkána. V severozápadním rohu je schodiště na kostelní kůr, který může pojmout až sto osob. Z kůru je vstup do věže, na jejíž schodech jsou rovněž místa pro uložení uren.

Zařízení kostela je jednoduché, současné se stavbou, dvoumanuálové varhany s třiadvaceti rejstříky jsou z roku 1954 a zhotovilo je kutnohorské výrobní družstvo Organa a nahradily původní varhany, které byly převezeny do Husova sboru v Týnci nad Labem. Křišťálové lustry byly instalovány v roce 1992, křtitelnice a svícen z bílého mramoru v presbytáři jsou z roku 1999. Ve věži visí tři zvony z 50. let 20. století a podle původního projektu na ní měly být umístěny světelné hodiny.

Součástí areálu je budova sboru, v jejímž přízemí je přednáškový sál se samostatným vchodem z farní budovy. Díky pěti velkým železným oknům je v sále dost světla, takže svého času sloužil i jako divadelní či koncertní sál. Na zadní stěně sálu je balkon s šedesáti sedadly. Na budovu sboru navazuje farní administrativní a obytná budova s rovnou střechou. V přízemí farní budovy byla zřízena knihovna a zasedací síň pro radu starších, používaná i pro schůze Sesterského sdružení, Jednoty mládeže a k dětským besídkám. V prvním patře obytné budovy je kancelář duchovní správy se speciálním ohnivzdorným archivem a dva byty s příslušenstvím, první pro faráře a druhý menší pro pomocného duchovního.

Prohlášení za památku

Kostel Církve československé husitské je navržen na zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Fotogalerie

Kolín - kostel České církve husitské (2018)Kolín - kostel České církve husitské, pohled od jihovýchodu (2018)Kolín - kostel České církve husitské, pohled od jihozápadu (2017)Kolín - kostel České církve husitské, detail od jihu (2017)Kolín - kostel České církve husitské, jižní fasáda (2017)Kolín - kostel České církve husitské, pohled do presbytáře (2018)Kolín - kostel České církve husitské, severní stěna (2018)Kolín - kostel České církve husitské, pohled ke kůru (2018)Kolín - kostel České církve husitské, presbytář (2018)Kolín - kostel České církve husitské, vitrážové okno ve východní stěně (2018)Kolín - kostel České církve husitské, pokladnička ve formě modelu kostela (2018)Kolín - kostel České církve husitské, perstě z míst 2. světové války (2018)Kolín - kostel České církve husitské, perstě z míst 1. světové války (2018)

Mapa

Poloha

Kostel Církve československé husitské čp. 273 stoji v městské části Kolín III v závěru rozlehlého zatravněného Husova náměstí (do roku 1949 Vinařického náměstí - pzn. podle Karla Aloise Vinařického).

GPS: 50°1'25.680"N, 15°12'13.460"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK