Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » kostel sv. Víta

kostel sv. Víta
**

Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Původně gotický kostel z doby těsně po roce 1300, který je poprvé písemně doložen v roce 1352 jako farní kostel dnes zaniklé vsi Mnichovice, ze které na konci středověku vzniklo kolínské předměstí Zálabí. Stavebníkem kostela byl Sedlecký klášter, který Mnichovice držel v předhusitském období. V roce 1378 byla uskutečněna zásadní přestavba nebo dokonce stavba zcela nového kostela, který byl přistavěn k sakristii, která se jako jediná dochovala z původní starší stavby. Půdorys a dispozice presbytáře a kostelní lodi totiž odpovídají až 2. polovině 14. století. V roce 1410 kostel připadl pod správu kolínských farářů od sv. Bartoloměje, kteří byli od roku 1421 utrakvisté. V roce 1497 kostel těžce poškodil požár, proto byl v letech 1513–16 opraven v pozdně gotickém stylu na náklad krále Ludvíka Jagellonského. Zásadně byl kostel přestavěn ve dvou etapách po značných škodách, které utrpěl v průběhu třicetileté války. Starší fázi přestavby lze podle dochovaných prvků průčelí (dnes v interiéru věže) datovat do 60. až 70. let 17. století, na ni navazující oprava v letech 1682-83 je již doložena písemnými prameny. V letech 1778–80 byla podle plánu kolínského stavitele Jana Petržilky (?) přistavěna stavebníkem Matysem Volným před západní průčelí mohutná pozdně barokní věž. O dokončení díla svědčí unikátní nápis vytesaný do krovu: JÁ MISTR MATES WOLNEY TUTO VĚŽ SEM STAVĚL 1780, JÁ VÁCLAV ŠTRUP TOVARYŠ JEHO STÁL SEM PRACÍ U NĚJ. Po dokončení stavby věže byly do ní přeneseny zvony z původně samostatně stojící dřevěné (snad gotické) zvonice od severozápadního nároží kostela, která byla následně zbořena. Architektonický vývoj kostela se uzavřel v roce 1902 zvýšením lodě a výměnou jejího krovu. V roce 1927 byl hodinářem Karlem Adamcem z Čáslavi zřízen na věžních hodinách průsvitný ciferník a v roce 1934 byly provedeny poslední drobné úpravy interiéru, čímž se architektonický vývoj kostela uzavřel. Od roku 2005 probíhá postupná památková obnova kostela.

Kostel je jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem, k němuž na severní straně přiléhá obdélná sakristie. Nad středem lodi je v koruně střechy umístěn sanktusník. Před západním průčelím stojí barokní hranolová věž s vchodem ze západní i severní strany. Stěny věže i lodi jsou zevně upraveny barokně, nároží věže zvýrazňují mohutné pilastry. Okna lodi jsou půlkruhově sklenuta, ve druhém patře věže jsou do tří stran okna kruhová. V jižní stěně lodi se dochoval (zvenku opatřený dveřmi, uvnitř však zazděný) gotický hrotitý portál z poslední čtvrtiny 14. století. V západní stěně sakristie je pozdně gotický vstupní sedlový portál z červeného nučického pískovce z přestavby v roce 1514.

Nejstarší částí kostela je sakristie, pocházející z doby kolem roku 1300. Sklenuta je jedním polem gotické křížové žebrové klenby, jejíž svorník je vyzdoben reliéfem hvězdice. Se sakristie do presbytáře vede pozdně gotický sedlový portál se skosenými rohy, pocházející z přestavby v roce 1514. Presbytář je sklenut jedním polem pozdně gotické křížové klenby z roku 1514, tvořené skosenými žebry klínového profilu, která dosedají v rozích na jehlancové konzole, z nichž jedna, v jihozápadním nároží, je zdobena lidským obličejem. Uprostřed klenby je svorník s monogramem českého krále Ludvíka Jagellonského. Z původních hrotitých oken ze 2. poloviny 14. století se dochovalo pouze jediné, a to ve východní stěně. Ostatní okna jsou segmentově zaklenutá a pocházejí ze 17. století. Na jižní stěně presbytáře byl odkryt fragment raně renesanční figurální malby z první poloviny 16. století. Od lodi je presbytář oddělen hrotitým triumfálním obloukem z konce 14. století. Loď je plochostropá s dřevěným stropem z roku 1902, imitujícím malované renesanční trámové stropy. Strop vymaloval J. Suchý a v roce 1934 malby restauroval J. Major. V západní stěně lodi je hlavní vstup do kostela s pozdně gotickým hrotitým portálem z doby kolem roku 1514. Portál ústí do předsíně v přízemí věže, sklenuté barokní valenou klenbou. V prvním a druhém patře věže (ve druhém patře zakryté částečně hodinovým strojem) se dochovala původní raně barokní fasáda* s manýristickými prvky. Nad gotickým vstupním portálem (dnes v přízemí věže) bylo velké štukové kruhové okno a nad ním mohutně profilovaná římsa, oddělující další etáže průčelí (dnes v prvním patře věže). Nad ním (dnes ve druhém patře věže) jsou zbylé dvě etáže průčelí, tvořené v dolní části třemi poli, oddělenými čtyřmi polosloupy na soklech s patkou, která obsahují půlkruhově zakončené niky, sklenuté konchou. Nad širším středním polem se zdvíhá poslední etáž s nikou, orámovanou štukovým rámcem s ušima. Po stranách niky jsou rovněž dva polosloupy, dosedajícím na římsu nad druhou etáží. Ve třech nikách střední části byly původně sochy sv. Václava, dnes na budově Červeného dvora v Kolíně, a sv. Prokopa a sv. Vojtěcha, dnes v předsíni kostela, viz dále. Ve střední nice ve štítu kostela pak byla umístěna socha patrona kostela sv. Víta, dnes na budově děkanství v Kolíně. Sochy byly z průčelí kostela sejmuty před stavbou věže v roce 1777.

Hodnotné vnitřní zařízení kostela je tvořeno několika nesourodými prvky. Nejcennější je bezpochyby sestava čtyř rámových oltářů** z doby kolem roku 1700, jejichž hlavním kompozičním prvkem je akantová rozvilina. Hlavní oltář** je zasvěcený sv. Vítu a jeho oválný rám, nesoucí obraz s výjevem z legendy o sv. Vítu, má podobu vavřínového věnce, symbolizující světcovo mučednictví. V horní části retáblu jsou sochy sv. Juliány a sv. Barbory a sousoší Nejsvětější Trojice, na postranních brankách, tvořených oblouky z oblaků, nesených postavami andělů, pak stojí sochy sv. Floriána a sv. Vavřince. Boční oltář Panny Marie** po levé straně triumfálního oblouku tvoří v dolní části mohutná mušle, nesená dvěma anděly, k které vyrůstá bohatá rozvilina se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny (rodiče Panny Marie) a vrcholící polopostavou Boha Otce, nad kterou dva andělé nesou královskou korunu v záři paprsků holubice Ducha svatého. Uprostřed je ve čtvercovém rámu milostný obraz madony. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého** po pravé straně triumfálního oblouku spočívá na původní gotické menze z 15. století. Tvoří ho v dolní části obraz Panny Marie, nesený dvěma klečícími anděly, a obrazem sv. Jana Nepomuckého, který kostelu věnovala podle českého nápisu na zašedlé stužce podzámecká mlynářka Kateřina Černá. Po jeho stranách stojí sochy sv. Ludmily a sv. Josefa, nad nimi pak sochy dvou klečících andělů a mezi nimi archanděl Gabriel s napřaženým mečem. Boční oltář Čtrnácti pomocníků** na severní stěně lodi je tvořen obdélným obrazem patronů a ochránců Čech, po jehož stranách jsou sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Xaverského. Nad nimi pak sochy ochránců proti moru sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Kryštofa, na samém vrcholu je socha sv. Kateřiny Alexandrijské. Všechny sochy osazené na oltářích mají ještě určité manýristické prvky, takže se podobají pracím Matěje Václava Jäckela, který kolem roku 1700 působil v Sedlci, nebo pracím kutnohorského mistra Františka Martina Katterbauera, který ovšem sám navazoval na dílo Matěje Václava Jäckela. Na jižní stěně lodi visí unikátní renesanční epitaf** rodiny kolínského primátora Daniela Hytticha z roku 1614, malovaný na dřevě. Na obrazu je beránek v otevřeném nebi, kterému se klaní zástup andělů, ve spodní části obrazu je otevřený hrob, na jedné straně se modlí muž a dva chlapci, na druhé straně pak žena a dívka. Vyřezávaný rám je zdoben dórsko-renesančními sloupy, stojícími na konzolách a nesoucí rovné kládí s nápisem, ve spodní části se k vyřezávanému rámu připojuje dřevěná deska s českým nápisem (v nápisu se střídají spřežky i používání písmen č, ř, ě a ž) napsaným zlatou barvou na černém podkladu v dvanácti řádcích: LETA PANĚ 1613 W AUTERY PO NEDĚLY PRWNI ADWENTNI DNE 13 DECEMBRIS VYKROCZYLA GEST PROSTRZEDKEM SMRTI CZASNE Z TOHOTO SWĚTA W CZAS RANY BOŽI MOROWE SLECHETNA P. BOHA SE BOGICZY ZENA PANI ANNA MANZELKA SLOWUTNEHO PANA DANYELE HUTTYCHA MESSTĚNINA A SPOLURADNIHO MESTA KOLINA NOWEHO NAD LABEM GISTO PREDESSLA TEHOZ LETA WE CZTWRTEK PO SWATIM HAWLE REGINA, DCZERKA GEDICNA 5 LET STAŘI A PO NICH OPĚT KDYŽ RANA BOŽI MOROWA SE ZAČINALA 1614 LETA W PONDĚLÍ PO SWATIM HAWLE WACLAW MICHAL STARSSY SYN 8 LET STARY PROSTŘEDKEM SMRTI SESSEL GEGICHZTO TĚLA W TOMTO CHRAMĚ SE WSSEMY WĚRNYMI KRZESTANY ODPOČIWAGI OČEKAWAGI PŘISSTI A SLAWY WELIKEHO PANA BOHA A WZKŘISSENI ŽIWOTA WEČNEHO W KRYSTU JEZISSY PANU A SPASYTELI NASSEM. AMEN. TOTO EPITAPHIUM PRO PAMATKU MANZELKY SWE MILE A DITEK Z SWĚTA SESSLÝCH DAL GEST NAKLADEM SWYM SWRCHV PSANY PAN DANYEL HYTTYCH ZE W TOMTO CHRAMĚ POSTAWITI KTEREZ DODĚLANO A POSTAWENO WE CZTWRTEK PO SWATYM MYKVLASSY LETA PANĚ 1614. Mezi presbytářem a lodí se dochovala bohatě zlacená dřevěná chórová přepážka* z roku 1715, v lodi pak barokní dřevěné lavice z doby po roce 1683. Na severní straně lodi je druhotně umístěna kazatelna, jejíž ambona pochází z roku 1902 a nad ní je umístěna původní bohatě vyřezávaná stříška* z doby kolem roku 1700, pocházející ze stejné dílny jako oltáře. Pod kruchtou stojí dřevěná zpovědnice z roku 1938 od řezbáře Aloise Petruse, majitele kolínského uměleckého ateliéru pro bytovou kulturu.

V předsíni v přízemí věže jsou podél vchodu do lodi druhotně umístěny barokní pískovcové sochy sv. Prokopa (vpravo) a sv. Vojtěcha (vlevo) z 2. poloviny 17. století, původně umístěné v nikách raně barokního průčelí kostela. Po sejmutí byly sochy umístěny nejprve na různých místech v Kolíně, naposledy do roku 2009 před kostnicí za chrámem sv. Bartoloměje. Obě sochy se vyznačují poměrně topornými postoji, což by poukazovalo na dílo neškoleného lidového umělce, kterému byla bližší práce se dřevem než s kamenem. Obě sochy tak byly v přímém kontrastu se zbývajícími sochami sv. Víta a sv. Václava na průčelí kostela, které se vyznačují vysokou uměleckou úrovní. V západní stěně předsíně jsou po obou stranách hlavního vstupu druhotně umístěny dva figurální dětské náhrobníky:

  • náhrobník Anny a Judity Stillerových († 1615), který zdobí postavy dvou dívek a český nápis gotickou minuskulí: LETHA 1615 W PONDELJ 25. A W AUTEREG 31. DNE MAGE DOKONALI ZIWOT ANNA A IUDITA DCERKY DWIE SLOWUTNEHO PANA MICHALA STYLLORA MIESTENINA NOWEHO MESTA Z KOLYNA GIHZTO TIELA MRTWA TVTO ODPOCZJWAGY,
  • pískovcový náhrobník Viléma Bysterského († 2. 5. 1624) s postavou chlapce a českým nápisem gotickou minuskulí: LETHA PANIE 1624 W NEDIELY II. MAGE DOKONAL ŹIWOT SWUG WYLYM SYN SLOWUTNEHO PANA WACZLAWA BISTERSKIHO MIEASSTIEANINA NOVEHO MIEASTA KOLYNA.

Ve zvonovém patře věže se z původní sestavy čtyř zvonů dochovaly pouze dva:

  • Vít (váha 300 kg), ulitý v roce 1507 kutnohorským zvonařem Ondřejem Ptáčkem. V roce 1942 byl zvon sejmut a připraven k rekvizici, ale zapomnělo se na něj, a tak po skončení války až do roku 2001 zvonil ve zvonici chrámu sv. Bartoloměje. V srpnu 2015 byl vrácen zpět do kostela sv. Víta. Kolem čepce obíhá jednořádkový latinský nápis, oddělený dvojlinkami: ANNO DOMINI 1507 EN EGO CAMPANA NVNCVAM PRONVNCCIO VANA IGNGNEM VETLVM FESTVM VEL FVNVS HONESTVM PTACZEK ME FECIT.
  • Maria, lidově zvaný Slepička (váha 75 kg), ulitý roku 1564 neznámým zvonařem, na hladkém plášti okolo čepce je latinský nápis gotickou minuskulou: HAEC CAMPANA FVSA EST AD HONOREM DEI OMNIPOTENTIS ET BEATAE MARIAE VIRGINIS;

Od 15. století filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 9:30 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Víta je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46040/2–790.

Zdroj informací

Tůma J.: Paměti osad na Kolínsku. Nakladatelství J. L. Bayer Kolín, 1915.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3.  Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha 1980.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Kutil J.: Soupis epigrafických památek okresu Kolín (východní část), bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2010.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v Kolíně-Zálabí (Kolín V), při severovýchodní straně Jiráskova náměstí.

GPS: 50°1'51.852"N, 15°12'22.848"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Kolín - kostel sv. Víta, pohled od západu (2018)Kolín - kostel sv. Víta, pohled od jihozápadu (2018)Kolín - kostel sv. Víta od jihu (2018)Kolín - kostel sv. Víta, detail věže (2018)Kolín - kostel sv. Víta, pohled od východu (2018)Kolín - kostel sv. Víta (2018)Kolín - kostel sv. Víta, hlavice svazkových nárožních pilastrů na věži (2011)Kolín - kostel sv. Víta, věž od západu (2016)Kolín - kostel sv. Víta, jižní vstupní portál (2018)Kolín - kostel sv. Víta, vstupní portál do sakristie (2007)Kolín - kostel sv. Víta, vstupní portál v západním podvěží (2018)Kolín - kostel sv. Víta, pohled do lodi kostela z podkruchtí (2018)Kolín - kostel sv. Víta, interiér (2018)Kolín - kostel sv. Víta, pohled z presbytáře do lodi (2018)Kolín - kostel sv. Víta, kruchta (2018)Kolín - kostel sv. Víta, klenba presbytáře (2018)Kolín - kostel sv. Víta, svorník v presbytáři (2018)Kolín - kostel sv. Víta, figurální konzola v jihozápadním koutě presbytáře (2018)Kolín - kostel sv. Víta, odkryté fresky v presbytáři (2018)Kolín - kostel sv. Víta, portál z presbytáře do sakristie (2018)Kolín - kostel sv. Víta, klenba sakristie (2018)Kolín - kostel sv. Víta, svorník v klenbě sakristie (2. 11. 2013)Kolín - kostel sv. Víta, hlavní a oba boční oltáře (2018)Kolín - kostel sv. Víta, hlavní oltář (2018)Kolín - kostel sv. Víta, hlavní oltář. obraz sv. Víta (2018)Kolín - kostel sv. Víta, levý boční oltář Panny Marie (2018)Kolín - kostel sv. Víta, pravý boční oltář sv. Jana Nepomuckého (2018)Kolín - kostel sv. Víta, chórová přepážka (2018)Kolín - kostel sv. Víta, boční oltář Čtrnácti pomocníků při severní straně lodi (2018)Kolín - kostel sv. Víta, renesanční epitaf Daniela Hytticha (2018)Kolín - kostel sv. Víta, nápisová deska renesančního epitafu Daniela Hytticha (2. 11. 2013)Kolín - kostel sv. Víta, křížocá cesta (2018)Kolín - kostel sv. Víta, zpovědnice (2018)Kolín - kostel sv. Víta, varhany (2018)Kolín - kostel sv. Víta, náhrobník Anny a Judity Stillerových (2018)Kolín - kostel sv. Víta, náhrobník Viléma Bysterského (2018)Kolín - kostel sv. Víta, zvon Vít (2018)Kolín - kostel sv. Víta, zvon Maria (2018)

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK