Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Masarykův most

Masarykův most
**

Kolín, Industriál, Mosty

Most jest velmi krásný výtvor moderního stavitelství a slouží ku okrase města (dobový zápis v městské kronice).

Masarykův most v Kolíně je unikátním technickým dílem díky tomu, že v sobě originálním a neopakovatelným způsobem propojuje dominantní funkci dopravní spojnice s hydroelektrárnou, jezem a plavební komorou, což nemá v kontextu České republiky obdobu. Most nahradil starší železný most a vznikl v místě, kde stával již ve středověku dřevěný most na tak zvané Kladské cestě pod Vratislavskou (Labskou) bránou. V roce 2004 byl Masarykův most zcela oprávněně zařazen mezi 100 nejvýznamnějších staveb moderní architektury Středočeského kraje.

První projekt mostu se zdymadlem (souvisejícím s plánovaným splavněním Labe) vypracovalo v roce 1911 Ředitelství pro stavbu vodních cest za architektonické spolupráce architekta Antonína Engela. Stavební práce byly zahájeny v roce 1913 a zadány byly firmě Kapsa & Müller, stavební práce řídil Karel Bělohradský. Vzhledem k válečným událostem se postup prací velmi prortahoval, na jaře roku 1916 se městské zastupitelstvo rozhodlo pojmenovat rozestavěný most jménem arcivévody Karla Františka Josefa, pozdějšího císaře Karla I. Název byl úředně zrušen po vyhlášení Československé republiky v roce 1918. Na konci roku 1919 byly pouze založeny a vystavěny do výšky patek kleneb jednotlivé pilíře, jezové prahy, základy elektrárny a opěrné zdi na nábřežích. Z důvodu nových požadavků železniční správy byl projekt mostu v roce 1920 upraven architektem Hynkem Vrbickým z Ředitelství pro stavbu vodních cest a pro realizaci této druhé fáze stavby byla opět vybrána firma Kapsa & Müller. Stavitel Lumír Kapsa přizval do realizačního týmu ještě architekta Františka Roitha, který dal Masarykově mostu jeho výslednou podobu s cílem zvýšit jeho estetické vyznění. V únoru 1925 se okresní komise usnesla na pojmenování stále ještě nedokončeného mostu po prezidentu Masarykovi, a to v souvislosti s jeho 75. narozeninami. Při té příležitosti také stavba dostala spád, v listopadu 1926 byly ukončeny všechny betonářské práce, počátkem roku 1927 bylo zřízeno zábradlí a dokončeno vydláždění vozovky i chodníků. Zatěžkávací zkouška proběhla 31. května 1927 a 5. června 1927 byl most otevřen pro veřejnou dopravu. Vážně byl most poškozen při spojeneckém bombardování Kolína v dubnu 1945, generální rekonstrukce se dočkal až v letech 1994–96.

Most, který je dílem celé skupiny lidí (od architektů Antonína Engela, Hynka Vrbického či Františka Roitha přes stavitele Lumíra Kapsu po celou řadu neznámých inženýrů z projekční kanceláře), se vyznačuje neobyčejnou estetickou koncepcí, založenou na kontrastu mohutných, pravoúhlých mostních pilířů a jemné žebrové struktury klenebních polí mezi nimi (nad hlavním řečištěm se klenou 3 oblouky o rozpětí 19,4 metru). Pro zdůraznění tohoto záměru nejsou pilíře zakomponované do mostního tělesa, ale výrazně ho předstupují. Masarykův most tak porušuje zavedený archetyp, kdy se hlavním motivem nezvykle stává vertikální členění doplněné charakteristickými půloblouky zábradlí. Díky tomu bylo docíleno mimořádně sevřeného a jednotného výrazu i přesto, že pole mostu jsou různě velká a diametrálně odlišná od zbylých částí konstrukce. Finální úpravy projektu od Františka Roitha dodaly mostu expresívní až sochařské vyznění, takže může na pozorovatele působit poněkud archaicky při srovnání s nedalekou tepelnou elektrárnou od Jaroslava Fragnera, s kterou tvoří významnou pohledovou dominantu města.

V letech 1927-30 pak byla dokončena hydrolektrárna, využívající rozdílu hladin vody nad mostem a pod mostem, který činí 2,3 metru (hladina Labe nad mostem je udržována v nadmořské výšce 194,39 metrů). Čtyři Francisovy turbíny od firmy Josef Prokop & synové Pardubice byly instalovány na konci roku 1930, v červenci roku 1931 byly uvedeny do provozu. V původním provedení se vybavení hydroelektrárny dochovalo až do roku 2011, zejména největší z turbín, označovaná HTG4, na ostatních strojích došlo v minulosti k částečným rekonstrukcím převodovek a hydraulických regulátorů. Celé toto původní soustrojí mělo ještě v roce 2010 dosažitelný výkon od 110 do 220 kW a roční výroba činila cca 3500 MWh (v závislosti na klimatických poměrech a množství vody v Labi). V letech 2011–12 provedl majitel hydroelektrárny Jan Mandelík spolu s jejím provozovatelem, společností Dalkia Kolín a.s., modernizaci, během které bylo bohužel původní zařízení demontováno. Nahradilo ho sedm moderních Francisových turbín o výkonu 945 kWh, technologii včetně softwaru dodala společnost Hydrohrom. Roční výroba se zvýšila na 4500 MWh, což představuje roční spotřebu elektrické energie pro 1500 domácností.

Hlavní tok Labe přehrazují tři jezová pole, mostní pilíře jsou v této části současně pilíři jezovými a je v nich vloženo zařízení na ovládání válcových uzávěrů jezu. Jez byl zprovozněn v roce 1931, kdy byl stržen původní jez mezi Formánkovským a Podskalským mlýnem.

V bývalém pravém říčním rameni byla v letech 1920-22 vybudována jednolodní plavební komora o rozměrech 12 x 85 metrů, která sice s vlastní stavbou mostu nesouvisí, ale stavebně k celku vodního díla patří. Její kanál překlenuje plný segmentový oblouk o rozpětí 30 metrů.

Most je celkově dlouhý 185 metrů a stoupá 2,5 % ve směru od Zálabí k městu, mostovka je široká 12 metrů, přičemž 7 metrů připadá na vozovnu a 2 x 2,5 metru na chodníky, v nejvyšším místě je ve výšce 13 metrů nad hladinou řeky. Celé vodní dílo (do roku 2011 i hydroelektrárna) je mimořádně dobře zachovalé a v dobrém technickém stavu, od otevření stále sloužící původnímu účelu. V Kolíně se mu také říká "Starý most" na odlišení od "Nového mostu" z přelomu 80. a 90. let 20. století.

Prohlášení za památku

Masarykův most byl v září 2018 navržen na zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Fotogalerie

Kolín - Masartykův most od východu (2015)Kolín - Masarykův most od východu (2016)Kolín - Masarykův most od jihovýchodu (2006)Kolín - Masartykův most, pohled od severozápadu (2016)kolín - Masarykův most (2018)Kolín - Masarykův most, architektura (2018)Kolín - Masartykův most, celkový pohled do bývalé hydroelektrárny (2008)Kolín - Masartykův most, původní Francisova turbína HTG4 (2008)Kolín - Masartykův most, hydrolektrárna, výrobní štítek (2008)Kolín - Masartykův most, hydroelektrárna, detail turbíny (2008)Kolín - Masartykův most, hydroelektrárna. etail turbíny (2008)Kolín - Masartykův most, hydroelektrárna, detail turbíny (2008).Kolín - Masarykův most, zahájení stavby (kolem roku 1922, SOkA Kolín)Kolín - Masarykův most před dokončením (1926, SOkA Kolín)Kolín - Masarykův most (po roce 1929, SOkA Kolín)Kolín - Masarykův most (Jan Kubrt kolem roku 1930, SOkA Kolín)

Zdroj informací

Jankulíková A.: Masarykův most v Kolíně, Památky středních Čech 1/2019, str. 14 - 24. NPÚ - ÚOP středních Čech Praha, 2019.

Mapa

Poloha

Masarykův most překračuje řeku Labe poblíž Karlova náměstí v historickém jádru města.

GPS: 50°1'44.920"N, 15°12'14.530"E

Přístupnost

Volně přístupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK