Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » palác Rakousko-Uherské banky

palác Rakousko-Uherské banky

Kolín, Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady

Palác Rakousko-Uherské banky, Kolín
Datace: 1913–1914
Autor: Ing. Otakar Nekvasil, Bohumír Kozák
Sloh: pozdní historismus s prvky secese a barokizujících forem
Materiál: zdivo, kámen, štuk, omítka, kov, měděný střešní plášť
Majitel: Komerční banka, a. s.

Palác Rakousko-Uherské banky patří k nejvýznamnějším reprezentativním stavbám počátku 20. století v Kolíně. První pobočku zřídila Rakousko-uherská banka ve městě již roku 1887, vlastní monumentální sídlo však vzniklo až v letech 1913–1914. Budova byla postavena podle návrhu rodinné projekční kanceláře Ing. Otakara Nekvasila a vedoucího jeho projekční kanceláře architekta Bohumíra Kozáka jako důstojné sídlo centrálního peněžního ústavu monarchie. Součástí projektu byla také okrasná zahrada navržená roku 1912 významným zahradním architektem Františkem Thomayerem. Po vzniku Československa převzal objekt Bankovní úřad Ministerstva financí, od roku 1926 zde sídlila pobočka Národní banky československé. Bankovní funkci si stavba uchovala i v novodobé době a od roku 1992 slouží jako sídlo Komerční banky. Díky průběžné údržbě a citlivým úpravám si dodnes zachovala svůj reprezentativní charakter.

Rozlehlá dvoupatrová budova stojí na nároží Kutnohorské a Smetanovy ulice v těsné blízkosti historického jádra města. Má pravidelný půdorys a výraznou hmotu završenou mohutnou mansardovou střechou s měděným oplechováním a drobnou věžicí. Hlavní průčelí je komponováno monumentálně, s vysokým řádem kanelovaných pilastrů, které propojují obě patra a opticky zdůrazňují výšku stavby. Fasádu oživují mělké rizality s trojbokými arkýři, zvlněné římsy, bohatě profilované šambrány a dekorativní štukové prvky včetně lvích hlav. Barokizující tvarosloví doplňují secesní detaily v kovových výplních vstupů a oplocení. Mimořádně působivým prvkem je nárožní gloriet s polygonálním půdorysem a kupolovou střechou, navazující na někdejší reprezentativní zahradní kompozici. Celek působí slavnostně a odráží ambice bankovního ústavu, který měl demonstrovat finanční sílu a stabilitu.

Interiér byl navržen s důrazem na reprezentaci i provozní účel. Hlavní prostory zaujímaly bankovní haly, kanceláře a jednací místnosti, doplněné o technické a archivní zázemí. Vnitřní dispozice odpovídala nárokům moderního peněžního ústavu počátku 20. století a byla řešena velkoryse, s důrazem na světlost prostor a kvalitní řemeslné zpracování. Dochované části interiérové výzdoby navazují na architekturu exteriéru a kombinují klasicizující reprezentativnost s uměřenými secesními motivy.

Bývalý palác Rakousko-Uherské banky náleží k architektonickým dominantám novodobého Kolína. Představuje výjimečný doklad rozvoje města v období před první světovou válkou, kdy se Kolín profiloval jako významné hospodářské a správní centrum regionu. Monumentální stavba obohatila městský prostor o architekturu vysoké umělecké úrovně a dodnes tvoří výraznou urbanistickou dominantu východního okraje historického jádra. Spojení architektury Otakara Nekvasila a Bohumíra Kozáka s krajinářským řešením Františka Thomayera dává objektu mimořádnou kulturní a historickou hodnotu, která přesahuje význam běžné bankovní budovy.