Cesty a památky
socha sv. Jana Nepomuckého na Veltrubské
Kolín, Sochy a sousoší
Socha sv. Jana Nepomuckého na Velrubské, Kolín
Datace: 2. polovina 18. století, znovuinstalace 2017
Sloh: baroko
Autor: neznámý, obnova Rudolf Šašma (1929), restaurování Ivan Erben (2014-2015)
Materiál: kutnohorský mušlovitý pískovec
Majitel: město Kolín
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého stojí na rozhraní katastrů Kolína a bývalé samostatné obce Sendražice v prostoru mezi zemědělskými pozemky severovýchodně od města. Vznik díla je možné zařadit do druhé poloviny 18. století, tedy do období mimořádně silného rozšíření nepomucenského kultu po svatořečení světce roku 1729. Na mapě prvního vojenského mapování z roku 1777 socha ještě zachycena není, při své první známé písemné zmínce ve farním soupisu kaplí, kapliček a soch z roku 1836 však již rozhodně nepředstavovala nové dílo. Podle místní tradice ji objednali a zaplatili „sendražičtí sousedé“, což nasvědčuje lidové iniciativě místních obyvatel bez známého šlechtického fundátora. Krátce po vzniku Československa byla socha v porevolučním protikatolickém tažení roku 1918 povalena, přičemž došlo k uražení a následné ztrátě původní hlavy světce. Následující desetiletí ležela opuštěná v příkopu. Kolínský děkan Jaroslav Kulač zaznamenal, že ke zneuctěné soše každoročně na svátek sv. Jana Nepomuckého (16. května) přinášela věneček Marie Radimská. U příležitosti dvoustého výročí svatořečení světce nechal Jaroslav Kulač roku 1929 sochu opravit z prostředků veřejné sbírky mezi věřícími ze Zálabí, Sendražic, Hradišťka I a Veltrub. Opravu provedl kolínský sochař a kameník Rudolf Šašma za celkovou částku 2 500 Kč. Děkan Kulač k tehdejšímu stavu poznamenal: „Ležel tu nejsvětější světec bez hlavy na poli pár kroků od silnice, kudy denně projede a projde mnoho tzv. křesťanů; deset let tu socha ležela na hanbu českého obrazoboreckého národa.“ V rámci opravy byla vytvořena nová hlava a socha byla osazena na betonový podstavec imitující kámen s nápisem „SVATÝ JENE NEPOMUCKÝ ORODUJ ZA NAŠI VLAST / OPRAVENO 1929“. Po roce 2000 se však stav památky opět výrazně zhoršil. Roku 2001 byla proto přenesena do areálu kamenictví Stones, neboť jí na původním stanovišti hrozil zánik. Následné restaurování provedl v letech 2014-2015 restaurátor Ivan Erben, který odstranil novodobou hlavu z roku 1929 a stabilizoval dochované historické torzo. Dne 11. října 2017 byla obnovená socha vysvěcena proboštem Staroboleslavské kapituly a bývalým kolínským vikářem Liborem Bulínem a 14. října 2017 po osazení na nový podstavec slavnostně předána zástupcům města Kolína.
Socha je vytesána ze světlého kutnohorského mušlovitého pískovce a dochovala se ve formě torza bez hlavy, což se paradoxně stalo jedním z jejích charakteristických znaků a zároveň autentickým svědectvím jejího dramatického osudu. Světec je zobrazen v klidném postoji s mírným kontrapostem a uvolněnou pravou nohou. Přes tradiční poškození je dobře patrné bohaté barokní řasení rochety i pláště, stejně jako kompozice s krucifixem, který přidržuje levou rukou na prsou. Modelace oděvu vytváří hlubokou hru světla a stínu a dodává figuře monumentální výraz. Původní podstavec se nedochoval a jeho podoba není známa. Současná socha stojí na novém symbolickém podstavci, který sestavil Ivan Erben z očištěných pískovcových kvádrů pocházejících z barokního mostu v Sánech z 18. století, odstraněného při úpravách komunikace počátkem 90. let 20. století. Stupňovitě komponovaný podstavec je tvořen několika mohutnými kamennými bloky, na jejichž vrcholu spočívá jednoduchá soklová deska nesoucí vlastní sochu. Volba materiálu má vědomý symbolický význam: sv. Jan Nepomucký je patronem mostů, jeho kult je spojen s Karlovým mostem v Praze a použití kvádrů z bývalého mostu vytváří symbolické propojení mezi minulostí a současností, mezi městem Kolínem a okolními vesnicemi. Památka je situována v otevřené krajině mezi poli, v doprovodu vzrostlých stromů, které zvýrazňují její siluetové působení v rovinaté krajině Polabí.
Socha sv. Jana Nepomuckého představuje cenný doklad lidové barokní zbožnosti na Kolínsku a zároveň mimořádně působivé svědectví proměnlivého vztahu společnosti k sakrálním památkám v průběhu 20. století. Její příběh zahrnující zničení, dlouholeté zneuctění, obnovení z veřejné sbírky, opětovný úpadek i novodobou záchranu vytváří jedinečnou historickou vrstvu, která přesahuje vlastní uměleckou hodnotu díla. V krajině severovýchodního okraje Kolína působí jako výrazný orientační a duchovní bod připomínající někdejší cestní síť, tradice venkovských fundací i dlouhodobé propojení města se Sendražicemi a okolními obcemi. Dochované barokní torzo s odstraněnými novodobými doplňky navíc představuje citlivý příklad současného památkového přístupu, který upřednostňuje zachování autenticity historického díla před rekonstrukcí jeho ztracených částí. Díky tomu patří socha nejen k nejzajímavějším drobným sakrálním památkám okolí Kolína, ale také k významným symbolům kulturní paměti zdejší krajiny.
Prohlášení za památku
Socha sv. Jana Nwpomuckého není památkově chráněná.
Fotogalerie
Zdroj informací
Arciděkanský úřad Kolín, Pamětní kniha 1836-1981, str. 647 a 669.
Sdělení Ivana Erbena a vlastní pozorování.
Mapa
Poloha
Socha původně stávala na východní straně silníice do Velkého Oseka, v roce 2017 byla nově instalována na protější stranu silnice naproti kamenictví Stones (na Bangladéši).
GPS: 50°2'56.590"N, 15°11'54.296"E
Přístupnost
Volně přístupné
