Cesty a památky

Kolínsko » Konárovice » kostel Povýšení svatého Kříže

kostel Povýšení svatého Kříže
*

Konárovice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Původní gotický kostel, který je poprvé písemně připomínán v registrech papežských desátků k roku 1352, byl pozdně goticky přestavěn po roce 1500 Václavem Hášou z Újezda. V nadcházejících letech ale kostel pustnul; v roce 1615 byl již bez kněze a v roce 1650 dokonce hrozil zřícením, takže musel být provizorně opraven. Majitel konárovického panství Jan Adam Schofmann z Hemmerlesu odkázal ve své závěti ze dne 25. ledna 1667 sumu na přestavbu kostela, ke které po jeho smrti v roce 1669 přikročili jeho synové Jan Fridrich a Jiří Bohuslav. Do roku 1683 byla vybudována raně barokní svatyně, která vycházela ze starší dispozice středověkého kostela. Do dnešní pseudogotické podoby, která prakticky zcela setřela barokní úpravy, byl kostel razantně přestavěn podle návrhu kolínského stavitele Josefa Dvořáčka v letech 1887-89 nákladem Patronátního úřadu panství města Kutné Hory, záduší kostela ve Veletově a majitele konárovického velkostatku Josefa Götzla. Svěcení dokončené stavby proběhlo v květnu roku 1889 za účasti královehradeckého biskupa Josefa Haise. 

Jednolodní, obdélný kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, na který navazuje obdélná sakristie na severní straně a panská oratoř (původně gotická jižní kaple s pětibokým závěrem) při jižní stěně. Před západní průčelí předstupuje mohutná věž čtvercového půdorysu, ukončená štíhlou jehlancovou střechou s menšími jehlanci v nárožích. Vnější fasády jsou zdobeny pouze rytým kvádrováním nároží a oken v omítce.

Presbytář je sklenut valenou raně barokní klenbou s trojbokými výsečemi, doplněnou štukovými pseudogotickými žebry, imitujícími ve svém celku pozdně gotickou síťovou klenbu. Loď je plochostropá, zaklopená pozoruhodným dřevěným trámovým stropem s barevnými erby držitelů konárovického panství (jakási obdoba „galerie předků“ známá spíše z romanticky přestavovaných hradů). Erby mají ale také technický účel, neboť zakrývají ventilační otvory. Z původní stavby se dochovala rovněž raně barokní valená klenba sakristie a trojlisté gotické okénko v její západní stěně, gotický portál ze 14. století mezi sakristií a presbytářem, výklenkový sanktuář z doby kolem roku 1500 v presbytáři a dle místní tradice i zbytek gotického sloupu (?), který je dnes před hlavním zámeckým průčelím.

Zařízení kostela je jednotné, převážně pseudogotické z 80. let 19. století. Výjimečnou prací z této výbavy je boční oltář*, precizní kopie tzv. české archy z přelomu 14. a 15. století s malovanými křídly a sochou Madony na trůnu. Z původní výbavy se dochoval obraz* Panny Marie se spícím Ježíškem, dílo neznámého italského malíře z počátku 18. století (dnes v oratoři. původně v presbytáři), socha Krista v hrobě z konce 17. století a barokní dřevěná křtitelnice** z doby kolem roku 1710 z dílny Františka Preisse, jejíž řezbářská výzdoba patří k nejkvalitnějším památkám svého druhu na Kolínsku. Ve vnitřních stěnách lodi, které jsou pokryty malovaným kvádrováním a pásy vegetabilního ornamentu, jsou zazděné dva medailony od Ludvíka Šimka z roku 1883 a tři náhrobníky:

  • v severní stěně podkruchtí je druhotně zazděn pískovcový náhrobník Václava Háši z Újezda († 25. 1. 1527) opatřený rodovým znakem Hášů z Újezda (ve štítu hlava lva ve slunci s obroučkou v tlamě) a českým nápisem gotickou minuskulí: LETA 1527 DEN OBRACZENI SWATEHO PAWLA K WIRZE VMRZEL VROZENÝ WLADYKA PAN WACZLAV HASSA Z AUGEZDA GEHOZTO TIELO TU POCHOWANO A OCZEKAWA SLAWNE PRZISSTIE KRISTA PANA K POSLEDNIMV SAUDV,
  • v severní stěně lodi je druhotně zazděn velmi poškozený renesanční pískovcový náhrobník z let 1550 - 1650 s málo zřetelným erbem (ve štítu kolčí přilba s přokrývadly) a zbytkem českého nápisu gotickou minuskulí: LETA BOZIEHO [---] EHO [---] Z [---] ZENIJ [---],
  • v severní stěně u křtitelnice epitaf Romana Pajera († 28. 4. 1781) opatřený českým nápisem: ZDE POCHOVAN ZDEJSI FARNI ADMINISTRATOR P ROMAN PAYER ZEMREL 28. DUBNA 1781.

Na kruchtě jsou pseudogotické varhany z roku 1880 z varhanářské dílny Emanuela Hrádka v Heřmanově Městci, doplněné roku 1892 Josefem Pospíšilem z Kolína. V dubové stolici ve věži jsou zavěšeny dva zvony:

  • starší zvon z roku 1565 o váze 800 kg a průměru 89 cm od kutnohorského zvonasře Ondřeje Kotka (Klabala), na plášti je vavřínový věnec s erbem Hášů z Újezda a v dolní části plastická linka s českým nápisem gotickou minuskulou: PODTE WSSYCKNI A POSLAUCHEITE SLOWA BOZYHO / LETA PANYE ICVLXV WON ONDRZEG KLABAL,
  • mladší zvon z roku 1612 vážící cca 500 kg s průměrem 62 cm je na čepci zdoben reliéfním výjevem posledního soudu, kolem krku zvonu lístky akantu a na plášti vavřínovým věncem s erbem Klusáků z Kostelce a českým nápisem: ANNO DOMINI 1612 SWATI AMBROSS PRAWI WSTANTE MRTWI PODTE K SAVDV / ALBRECHT GIRZI IAN WOLDRZICH BRATRZI WLASNI KLVSACI S KOSTELCZE A NA KONAROWICZICH 1612.

Farní kostel Řimskokatolické farnosti Konárovice, Kutnohorsko-poděbradského vikariátu, řízené administrátorem excurrendo z římskokatolické farnosti Žiželice. Bohoslužby se tč. nekonají.

Prohlášení za památku

Kostel Povýšení svatého Kříže byl 31. 12. 1965 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31614/2–793.

Fotogalerie

Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže a zámek od jihu (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže a zámek od východu (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže od jihu (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, jižní fasáda (2009)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže (2006)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, pohled k presbytáři (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, vítězný oblouk (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, klenba presbytáře (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, hlavní oltář (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, portál z presbytáře do sakristie (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, sanktuář v presbytáři (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, strop lodi (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, pohled ke kruchtě (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, varhany (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, medailon na severní stěně (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, medailon na jižní stěně (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, křtitelnice (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, boční oltář Panny Marie (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, náhrobník Václava Háši z Újezda (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, náhrobník v lodi (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, epitaf Romana Pajera (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, skříň v sakristii (2018)Konárovice - kostel Povýšení svatého Kříže, skříň v sakristii, detail výzdoby (2018)Konárovice - kostel Povýšení sv. Kříže, půdorys z plánů na přestavbu (1890, Josef Dvořáček, SOkA Kolín)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 85, 105, 171, 185 a 284. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.

Mapa

Poloha

Kostel stojí ve východní části vsi v sousedství zámku.

GPS: 50°2'21.818"N, 15°17'9.492"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK