Cesty a památky

Kolínsko » Kostelec nad Černými lesy » zámecký kostel sv. Vojtěcha

zámecký kostel sv. Vojtěcha
***

Kostelec nad Černými lesy, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely renesanční

Unikátní renesanční kostel z let 1568–73 vybudovaný Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic jako novostavba na místě starší středověké svatyně a zřejmě i románského kostelíka, postaveného dle tradice sv. Vojtěchem. Nový kostel vznikl na valech opevnění zámku jako rodová svatyně Smiřických s hrobkou a původně nebyl zasvěcen (Jaroslav Smiřický byl luterán). Poprvé se o kostele zasvěceném sv. Vojtěchovi píše až v roce 1756 a není zřejmé, zda i starší středověká svatyně byla zasvěcena před zbořením v 60. letech 16. století stejnému světci. Při barokní přestavbě zámku Josefem Jägrem po roce 1759 nebyl kostel naštěstí výrazněji dotčen, vyjma nového krytí věže cibulovou bání, takže se dochoval v téměř původním stavu dodnes. Interiér kostela byl důkladně restaurován v roce 1956, exteriér v letech 1986–89.

Jednolodní kostel s čtvercovou lodí, obdélným, trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou dvoupatrovou věží po severní straně. V jižní stěně je nový vstupní portál, původní renesanční portál byl v severní stěně, dnes zazděný. Loď je prolomena pěti velkými hrotitými okny s bohatou kružbou.

Loď i presbytář jsou sklenuty jedním polem křížové hřebínkové klenby, závěr je sklenut kápěmi, dosedajícími na římsové konzoly s kartušemi a maskarony. Stěny i stropy zdobí cenné renesanční malby**, důsledně respektující architekturu interiéru. Rostlinné pásy kopírují průběh klenby, na které je nad kruchtou vymalován znak Jaroslava I. ze Smiřic a jeho manželky Kateřiny Smiřické z Házmburka a v presbytáři erby Jaroslavových rodičů Zikmunda Smiřického ze Smiřic a Kunhuty z Fictum. Orámování sanktuáře a varhanní kruchty v presbytáři je tvořeno rozvilinovými motivy a groteskních figurek. Kruchta na pilířích je podklenuta valeně s lunetami, v patře po stranách doplněna panskými oratořemi, zaklopenými renesančními kazetovými stropy a otevřenými do kostelní lodi arkádou. Na kruchtě se dochovaly dva krby, jimiž se dal kostel vytápět.

Unikátní vnitřní zařízení pochází především ze 16. a 17. století. Hlavní oltář*** tvoří trojdílná renesanční edikula z doby po roce 1570, inspirovaná soudobou norimberskou řezbářskou školou. Dvojetážová architektura oltáře je členěna představenými kanelovanými sloupky s korintskými hlavicemi a ornamentálně zdobeným kladím, ve spodní části s nápisovou deskou s citáty z Matoušova evangelia a Knihy žalmů. Ve střední části je jediný zachovalý pozůstatek jeho sochařské výzdoby, pozoruhodný reliéf Kladení do hrobu o rozměru 117×168 cm z jednoho kusu bíle lakovaného a zlaceného dřeva, inspirovaný dílem Albrechta Dürera. Po stranách byly původně v dnes prázdných nikách sochy sv. Petra a Pavla a v nástavci v horní části reliéf Ukřižování, doplněný sochami svatých evangelistů Lukáše, Matouše, Marka a Jana. Na samotném vrcholu byla zlatá zeměkoule, na které stál vzkříšený Kristus. Oltář byl bohužel narušen v době barokních úprav kostelního interiéru, v jeho původní podobě se jednalo o jedno z nejvýznamnějších děl českého sochařství 2. poloviny 16. století. Na jižní straně lodi je oltářní archa*** z roku 1588 signovaná T. S. o rozměru 214 x 186 cm. Ústředním motivem je výjev Narození Páně a na vnějších stranách křídel pak Zvěstování Panny Marie. Na vnitřní straně křídel je portrét Jaroslava I. ze Smiřic se dvěma syny (vlevo) a Kateřiny Smiřické z Házmburka s dcerami (vpravo). Oltář je malovaný temperou na dřevě a autor se inspiroval jihoněmeckými a nizozemskými vzory a dnes patří mezi nejhodnotnější ukázky české deskové malby poslední čtvrtiny 16. století. Na severní straně lodi je podobná, ale nepatrně menší oltářní archa** (198 x 186 cm), pocházející z doby po roce 1585, jejíž neznámý autor není totožný s monogramistou T. S. a jeho inspirací bylo dílo Hendricka Goltzia. Ústředním motivem je výjev Poslední večeře Páně s doplňujícím výjevem v pozadí, zobrazujícím vjezd Krista do Jeruzaléma. Zcela odlišným provedením se vyznačují obrazy pašijového cyklu na křídlech archy, které znázorňují Umývání nohou a Kristus v zahradě Getsemanské na vnitřních stranách a Bičování a Korunování Krista na vnějších stranách. Ty jsou inspirovány dílem Albrechta Dürera. Ve scéně umývání nohou jsou potom tři zdařilé kryptoportréty, kde jsou v roli apoštolů vyobrazeni synovci Jaroslava Smiřického z vedlejší rodové linie, určení za dědice černokosteleckého panství. Chodba pod kruchtou je od lodi oddělena renesanční kovanou chórovou mříží* z konce 16. století, která původně oddělovala presbytář od lodi. Prostor kostela dále doplňují tři intarzované chórové lavice*a intarzovaná dřevěná kazatelna* na sloupku z poslední třetiny 16. století a dvoje intarzované dveře* z roku 1573 vedoucí do spojovací chodby k zámku a do sakristie.

Pod presbytářem je pohřební krypta Smiřických ze Smiřic a Slavatů z Chlumu a Košumberka, odkud pochází jedinečný soubor sedmi cínových rakví** příslušníků rodu, vytvořených v pražských cínařských dílnách. Hrobka byla vydrancována v době třicetileté války, kdy byly rakve poničeny zloději šperků. Po rekonstrukci v 70. letech 20. století byly rakve bez ostatků umístěny v sakristii kostela. Jedná se o rakev Jaroslava I. Smiřického ze Smiřic (1597), Ladislava Smiřického ze Smiřic (1600),  Zikmunda Smiřického ze Smiřic (1608), Jaroslava mladšího Smiřického ze Smiřic (1611), Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic (1618), Zikmunda Jiřího Slavaty z Chlumu a Košumberka (1619) a Jindřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka (1620).

Dnes odsvěcený kostel slouží jako aula Školního lesního podniku České zemědělské univerzity, oddací síň Městského úřadu a je také vyhledávaným místem pro koncerty. Mimo uvedené společenské akce je kostel běžně nepřístupný.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Vojtěcha byl spolu se zámkem zapsán 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26031/2–802.

Fotogalerie

Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pohled od zámku (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pohled od jihu (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pohled od západu (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, jižní průčelí (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, od jihovýchodu (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pohled od špitálu (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, vchod ze spojovací chodby ze zámku (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, podkruchtí s renesanční mříží (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pohled k presbytáři (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, presbytář (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, loď kostela (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, boční oltář Narození Krista (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, boční oltář Narození Krista, portrét Jaroslava I. Sniřického (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, boční oltář Narození Krista, portrét Kateřiny z Hazmburka (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, boční oltář Poslední večeře (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, kazatelna (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pozůstatek varhanní kruchty (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, pohled o klenby (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, znak Jaroslava Smiřického a Kateřiny z Házmburka na klenbě (2008)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, klenba nad kruchtou (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, kruchta (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, severní oratoř na kruchtě (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, klenba podkruchtí a renesanční mříž (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, schody na kruchtu s oratořemi (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, krb na kruchtě k vytápění kostela (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, kazetový strop jižní oratoře (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, náhrobek v lodi kostela (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, renesanční rakve Smiřických (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, renesanční rakve Smiřických (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, renesanční rakve Smiřických (2018)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha od severu (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)Kostelec nad Černými lesy - zámecký kostel sv. Vojtěcha, interiér (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978

Rišlink V., Jouza L.: Renesance na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1999

Mapa

Poloha

Kostel stojí v sousedství zámku, s nímž je spojen krytou chodbou.

GPS: 49°59'45.780"N, 14°51'47.900"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK